Markingy pro P-39L/L Airacobra 1/48

P-39L, 42-4558, 93rd FS, 81st FG, Sidi Ahmed, Tunis, léto 1943

K založení 81st Pursuit Group došlo 13. ledna 1942 a aktivována byla o necelý měsíc později. Její piloti zahájili výcvik na P-39 a v květnu změnila označení na 81st Fighter Group. Po dalším výcviku v Anglii zahájili piloti bojovou činnost v Africe na začátku roku 1943. Jejich úkolem byla především podpora pozemních a námořních jednotek v Tunisu. Jako letecká patrola pak kryli vylodění spojeneckých vojsk na Sicílii v červnu a červenci 1943. Airacobra pojmenovaná Petite Bandit s kresbou papouška-pistolníka na pravé straně přídě sice dostala standardní pouštní zbarvení barvami DuPont, odpovídajícími víceméně britským odstínům Middle Stone, Dark Earth a Azure Blue, nicméně barevná pole byla na horních plochách oproti běžné zvyklosti prohozena. Zbarvení prošlo úpravou, při které byla část přídě před kabinou přetřena. Pravděpodobně se jednalo o odstín Middle Stone, ale čerstvá barva působí na fotkách jako tmavší odstín. Přetřen tím byl zřejmě marking předchozího uživatele letounu. Došlo také k výměně krytek na přídi z jiného stroje některé z předchozích verzí, takže letoun neměl odvětrání typická pro letouny od verze P-39K výše. Tyto krytky také nekorespondovaly s kamufláží letounu. Původní žluté pruhy na křídle a trupu byly přetřeny barvou Olive Drab, výsostný znak na spodní části křídla byl ponechán ve starší podobě bez „křidélek“ s červeným lemem.

P-39K, 42-4275, 70th FS, 347th FG, Guadalcanal, jaro 1943

Airacobra pojmenovaná Short Stroke bojovala na Guadalcanalu v řadách 12th FS/18th FG od konce roku 1942 a marking perutě si ponechala i po přesunu k 70th FS. Nelze doložit, zda byl letoun v té době přidělen konkrétnímu pilotovi. Na jedné z fotografií však před přídí s noseartem pózuje Lt. Darrell R. Cosart. Malůvka srdce je zdokumentována rovněž u další Airacobry 70th FS, zřejmě se jednalo o symbol roje. Ačkoliv byly všechny verze Airacober na Guadalcanalu používány převážně k bitevním akcím, symboly vítězství vyznačené na pravoboku Short Stroke dokládají, že dokázaly uspět i ve vzdušných bojích. Zajímavostí je, že vzhled sestřelů byl během služby změněn. Zdokumentovaná je rovněž výměna směrovky a to z Airacobry verze D. Barevné schéma tak znázorňuje nejpozdější známou podobu letounu s již zatřeným sériovým číslem na směrovce. V létě 1943 byl Short Stroke přesunut k 67th FS, se kterou od 23. července zajišťoval protivzdušnou obranu základny vybudované na ostrově Wodlark a utrpěl zde blíže nespecifikované poškození

P-39L, 42-4472, 346th FS, 350th FG, Tunis, jaro 1943

K aktivaci 350th FG došlo v Anglii, jejím základem se stali američtí piloti bojující jako dobrovolníci v řadách RAF. Jednotka byla vybavena exportními verzemi P-39, původně objednanými Francií. Tyto letouny zůstaly po pádu Francie ve Velké Británii, kde následně posloužily jako rychlé řešení výzbroje nových amerických jednotek, potřebných pro podporu nadcházející invaze do severní Afriky. Skupina operovala jako součást 12th AF od ledna 1943 až do konce války, její piloti létali na hlídkové a záchytné mise, chránili konvoje, prováděli vzdušný průzkum a poskytovali leteckou podporu pozemním silám. Zobrazený letoun prošel během své služby opravami, které doplnily standardní pouštní zbarvení o barvu Olive Drab. Jednalo se buď o díly z takto zbarveného letounu, nebo o původní díly touto barvou přetřené. Mezi čísly 4 a 5 na přídi je na fotografii nepříliš zřetelně viditelná malůvka. Obtisk nabízí rekonstrukci její pravděpodobné podoby.   

P-39K, 42-4358, Lt. William McDonough, 40th FS, 35th FG, Port Moresby, Nová Guinea, únor 1943

V únoru 1942 používal William F. McDonough v bojích nad Novou Guineou Airacobru ozdobenou malbou kačera Donalda na přídi. „Naštvaný Kačer“ byl oblíbeným motivem i pro ostatní piloty 40th FS, kteří se před ním nechávali s oblibou fotografovat. Tato Airacobra sloužila u jednotky od konce roku 1942 nejméně do konce léta 1943, ovšem někdy během jara byl kačer Donald z přídě odstraněn. Svůj bojový účet otevřel Lt. McDonough v letecké bitvě nad Wau 6. února 1943 sestřelením dvou stíhaček Ki-43 Oscar jistě a další pravděpodobně. Potvrzené sestřely si nechal pilot vyznačit na pravobok pod kabinu malými siluetami. Ty však byly časem nahrazeny japonskými vlaječkami. Za úspěšnou akci byl pilot vyznamenán Záslužným leteckým křížem (DFC) a povýšen do hodnosti Kapitána. Na jaře 1944 se McDonough stal prvním Esem 35th FG mimo rámec 39th FS, když sestřelil jednu ze čtveřice stíhaček Tony, kterým se 3. března 1944 podařilo překvapivě proniknout nad základnu Gusap. V té době už v hodnosti Major působil ve štábu 35th FG. William McDonough zahynul 22. dubna 1944 těsně před koncem bojového turnusu, když musel vyskočit z porouchaného P-47 Thunderbolt a neotevřel se mu padák.