MiG – 21bis – varianty a kombinace výzbroje

Varianty výzbroje nejmodernější verze stíhacího letounu MiG – 21bis byly dány především rolí ke které byl letoun určen. A protože byl používán jako víceúčelový, škála výzbroje byla velmi široká. Použití konkrétní výzbroje – tedy i pro modelářské ztvárnění - záviselo na konkrétním úkolu. Kombinace výzbroje však podléhala také některým předpisům a technickým omezením. Aktuální dvoudílný článek se zabývá především touto otázkou, kromě ní přináší detaily k jednotlivým typům výzbroje z technického, vojenského a také modelářského hlediska. Aktuální první díl přináší všeobecné schéma podvěšení výzbroje a dále se zaměřuje na druhy výzbroje protiletadlové. Protizemní výzbroj používaná na letounech MiG – 21bis bude tématem druhého dílu v červnovém vydání.

TECHNIKA / VÝZBROJ

Základní integrální (trvale instalovanou) vý-

zbrojí u MiGu – 21bis byl rozšířený dvouhlavňo-

vý letecký kanón GŠ – 23, vestavěný ve spodní

části trupu, s palebným průměrem 200 ks ná-

bojů umístěných ve schránce v trupu letounu.

Další externí výzbroj se podvěšovala na čtve-

řici závěsníků, umístěných pod křídly letounu.

Tato výzbroj byla velmi variabilní, záleželo na

tom k čemu, resp. k jakým úkolům byly letou-

ny určeny. Buď ve stíhací variantě k ochraně

vzdušného prostoru nebo teritoria – nejčastěji

kombinace infračerveně naváděných řízených

střel spolu s poloaktivně, radilokačně navá-

děnými střelami. K vidění byly i pouze infra-

červeně naváděné střely nebo v kombinaci

s přídavnými palivovými nádržemi. V určitých

konfliktech byly ovšem letouny MiG – 21bis bo-

jově použity především s protizemní výzbrojí

(např. válka v Afghánistánu 1979 – 1989, válka

za nezávislost Chorvatska 1991 – 1995, při dě-

lení bývalé Jugoslávie). Dále v praxi záleželo,

jakou konkrétní externí výzbroj daná země

zakoupila, příp. sama vyvíjela a produkovala.

Nejlepším vodítkem, jak svůj model podvěsit,

budou zajisté dostupné fotografie reálné před-

lohy.

Ve schématu jsou prakticky používané varian-

ty výzbroje ve válce v Afghánistánu, v letech

1979 – 1989, podle Viktora Markovského (Vojen-

ské letectvo v afghánské válce, Moskva, 2016,

ISBN 978 – 5 – 699 – 88481 – 0)

Obvyklé varianty vnější výzbroje letounu

MiG – 21bis jsou uvedeny v tabulkách níže,

platí určitá pravidla, např. nejtěžší pumy ráže

500 kg se podvěšují pouze pod vnitřní závěsní-

ky, stejně jako vícezámkové nosníkové závěs-

níky MBD – 2 – 67U.

Varianty výzbroje nejmodernější verze stíhacího letounu MiG – 21bis byly dány

především rolí ke které byl letoun určen. A protože byl používán jako víceúčelový,

škála výzbroje byla velmi široká. Použití konkrétní výzbroje – tedy i pro modelářské

ztvárnění - záviselo na konkrétním úkolu. Kombinace výzbroje však podléhala také

některým předpisům a technickým omezením. Aktuální dvoudílný článek se zabývá

především touto otázkou, kromě ní přináší detaily k jednotlivým typům výzbroje

z technického, vojenského a také modelářského hlediska. Aktuální první díl přináší

všeobecné schéma podvěšení výzbroje a dále se zaměřuje na druhy výzbroje

protiletadlové. Protizemní výzbroj používaná na letounech MiG – 21bis bude

tématem druhého dílu v červnovém vydání.

Tomáš Dedera

Díl 1: protiletadlová výzbroj

MiG – 21bis – varianty MiG – 21bis – varianty

a kombinace výzbrojea kombinace výzbroje

MiG-21bis finského letectva. Ilustrace – Petr Štěpánek st.

INFO Eduard8

Květen 2025