Strana 41
WNr. 610487, Lt. Heinz Ewald, II. /JG 52, Veszprém, Maďarsko, únor 1945
WNr. 612769, 101. vadászezred, Neubiberg, Německo, květen 1945
Heinz Ewald se narodil 1. září 1922 v Sopotech
u svobodného města Gdaňsk. Dne 1. prosince
1941 se dobrovolně přihlásil do vojenské služby
a po základním výcviku u Fl.Ausb.Rgt. 23 absol-
voval pilotní výcvik. Na podzim 1943 byl přidělen
k 6./ JG 52 na východní frontě. Často létal jako
wingman Gerharda Barkhorna. Dne 12. lis-
topadu 1943 dosáhl svého prvního sestřelu.
Dne 24. června 1944 utrpěl vážné zranění poté,
co sestřelil bombardér B-24 u Ploješti a ná-
sledně byl sám sestřelen doprovodnými stíhači.
Po uzdravení se vrátil v říjnu 1944 k II./JG 52,
která byla v té době v Maďarsku. Svůj 50. sestřel
zaznamenal 2. ledna 1945 a během následující-
ho dne dosáhl pěti sestřelů. V posledních mě-
sících bojů byl zapojen do obrany Vídně. Svého
84. a zároveň i posledního vítězství dosáhl
16. dubna 1945. O čtyři dny později byl vyzname-
nán Rytířským křížem. Během své kariéry byl
několikrát sestřelen a měl pověst pilota, jehož
se drží štěstěna.
Na konci března 1945 se zbytky maďarských
leteckých jednotek soustředily na letišti Tulln
v Rakousku, odkud prováděly bojové lety do ob-
lasti Vídně a Brna. Po přiblížení fronty k Tullnu
se 5. dubna přesunuly na letiště Raffelding, od-
kud pokračovaly v letecké podpoře pozemních
sil v okolí Vídně. Na konci války se maďarští
letci stejně jako jejich němečtí kolegové radě-
ji nechali zajmout americkou armádou a proto
piloti 101. vadászezred se zbylými stroji ulétli
do bavorského Neubibergu. Stroje z továrny
Diana byly kamuflovány stejnými barvami jako
stroje z výroby ve Vídeňském Novém městě.
Z fotografií stroje červená 12 je patrné, že ma-
ďarské výsostné označení bylo nastříkáno
přímo na kamufláž, německé označení nebylo
aplikováno vůbec. Část spodních ploch křídla
zůstala v původní barvě kovu
STAVEBNICE 02/2025
INFO Eduard
41
Únor 2025