S hlavou kohouta
Text: Jan Bobek
Ilustrace: Martin Novotný
Kat. č. 82114
Obraz, který souvisí s touto stavebnicí je jedním z těch, ke kterým mám osobní vztah, a to hned z několika důvodů. Předně, jeho autorem je můj zesnulý kamarád a skvělý malíř Martin Novotný. Měl jsem příležitost s ním mnohokrát spolupracovat na bokorysech pro letecký magazín REVI. Martin uměl s velkým citem pro techniku a znalost provozu bojových letounů vdechnout život i bokorysu, což umí málokterý ilustrátor. Někdy koncem 90. let nebo těsně po roce 2000 jsem pro Martina v souvislosti s připravovanou stavebnicí Bf 109 F-4 v měřítku 1/48 připravil zadání na boxart, jehož námětem byl stroj Hanse „Assi“ Hahna z podzimu 1941.
Sami můžete posoudit, jak se mu toto výtvarné dílo podařilo ztvárnit. Mně osobně se velmi líbí a je v něm velmi pěkně zachycena dynamika leteckého boje, v němž při vysokých rychlostech jde během zlomků sekund o život.
V roce 2002 vydal dnes již zesnulý americký badatel Jerry Crandall publikaci Major Hans „Assi“ Hahn, The Man and His Machines. Ilustroval ji Thomas A. Tullis a zájemcům o stíhací letouny a letce Luftwaffe ji mohu vřele doporučit. Ke knize jsem svou troškou do mlýna přispěl i já. Lví podíl ale na přípravě publikace měla Jerryho manželka Judy a především paní Gisela Hahn, vdova po Hansi Hahnovi, který zemřel v roce 1982 ve věku 68 let.
S paní Giselou Hahn jsem se setkal pro mě trochu neočekávaně v době, kdy jsem s přáteli navštívil bývalého nočního stíhací letce Wolfganga Falcka v Tirolsku. Pan Falck byl tak laskav, že mi mnohokrát v korespondenci pomohl se vzpomínkami na bývalé letce Luftwaffe a válečné události, které se jich týkaly. Když jsem dorazil v dohodnutém termínu, byl pan Falck bohužel v nemocnici. Měl jsem však příležitost osobně se setkat s paní Giselou a uvědomit si osud, který potkal ji a pana Falcka. Oba přišli o své životní partnery a díky této ztrátě se nakonec společně vydali na novou společnou cestu životem.
Obraz, který vytvořil Martin Novotný, byl v archivu firmy Eduard a projekt stavebnice, jak se to někdy stává, nabral zpoždění. Když byla konečně stavebnice připravena, psal se rok 2016. Martin již nebyl mezi námi a kolegové z Eduardu museli do obrazu zasáhnout. V Jerryho knize totiž byly dříve neznámé fotografie směrovky Hahnova Bf 109 F-4 a byly na nich dobře patrné symboly sestřelů. Na Martinově obrazu byla směrovka jen ve žluté barvě, neboť v době přípravy podkladů jsem tyto fotografie k dispozici neměl.
Někdo z týmu v Eduardu, už si bohužel nevzpomenu, kdo to byl, tedy do Martinova obrazu sestřely doplnil, a právě v této podobě jej od roku 2016 na krabici stavebnice vídáte. Myslím, že i když vznikl před zhruba dvaceti lety, pořád vypadá poutavě.
Ve stavebnici je na obtisku ztvárněno 50 leteckých vítězství, což odpovídá skóre „Assi“ Hahna z října 1941. Na dobových fotografiích je letoun zachycen s 45 nebo 46 symboly vítězství na směrovce, takže kdo chce, pro větší autenticitu může zapojit skalpel. A pokud máte možnost, publikaci Jerryho Crandalla si v případě vážného zájmu kupte.
Hptm. Hahn se ujal velení nad III./JG „Richthofen“ na konci října 1940 a v jejím čele stál po dobu dvou let. Znakem jeho jednotky se stala hlava kohouta, která odkazovala na příjmení velitele (Hahn, něm. Kohout). Jeho skóre v soubojích nad západní Evropou se zastavilo na čísle 66. Poté se ujal velení II./JG 54 „Grünherz“ na východní frontě, kde nakonec jeho bojová kariéra skončila v sovětském zajetí.
Hahnova III./JG 2 začala na stroje Bf 109 F přezbrojovat na jaře 1941 a současně se přesunula na základnu Rocquancourt nedaleko Caen. Stroje verzí Bf 109 E postupně vyřazovala do června.
Během roku 1941 Hahnova jednotka docílila 165 vítězství, přičemž 27 z nich si připsal „Assi“ Hahn. Naprostou většinu sestřelených letounů představovaly pochopitelně Spitfiry, v menším počtu to byly Hurricany a ojediněle se Hahnova jednotka střetávala s Blenheimy, Lysandery a Whirlwindy. Ve stejném období III./JG 2 přišla o 31 letců, kteří padli, zůstali nezvěstní, byli zajati nebo vážně zraněni. Jednotka odepsala 33 strojů, které byly zcela zničeny nebo vážně poškozeny, dalších 25 strojů bylo během roku 1941 poškozeno lehce, nebo v rozsahu, který ještě bylo možné opravit.
K většině těchto vítězství a ztrát došlo nad evropským kontinentem během operací Circus, které prováděla RAF. Němečtí letci, byť většinou početně slabší, v těchto bojích využívali výhod obránců a zpravidla útočili za výhodných podmínek a s oblibou se boji vyhýbali, pokud pro ně taktická situace nevypadala výhodně. Stíhači RAF s ohledem na výše uvedené ztráty tedy byli více než zdatným protivníkem.