Strana 30
ENSTROM
leně otřásl, poklesl a srážce s betonem jsem
zabránil jen díky bleskurychlému přizvednutí
kolektivu! Že jsem v tu chvíli neviděl ven vůbec,
ale vůbec nic, je už jen holý fakt. Hasiči tak ně-
jak zapomněli, ač jsem jim při dohovoru kladl
na srdce, že musí proudem vody mířit šikmo,
do boku. Oni si to prostě jen tak pustili přímo
proti sobě, takže přesně nade mnou se setkaly
ty tuny vody a spadly na mě. Zvládl jsem to se
ctí, vrtulník taky, ale ještě pěknou chvíli z něho
vytékala voda úplně všude… Tak mohl být první
vojenský let zbrusu nového Enstromu ukončen
krásnou krasknou přímo před zraky mnoha
přihlížejících!
Druhý den byly vrtulníky oficiálně zavede-
ny do provozu u CLV. Přijela i paní ministryně
Karla Šlechtová! Vrtulník 0473 byl postaven na
statiku spolu s dosluhující Mi-2 0711, se strojem
0474 jsem měl udělat s „Dvojkou“ 0718 společ-
ný průlet, kdy Mi-2 měla odletět do historie a s
Enstromem pak krátkou letovou ukázku. Malé
americké vrtulníky jsou (fakt nevím proč!) vy-
baveny klíčkem.
První zážitek s klíčkem jsem měl o pár let
dřív, kdy jsem na Dnech NATO v Ostravě ztratil
přes noc klíček od Robinsonu 44. Bez klíčku
do vrtulníku nevlezete a když už vlezete, ne-
spustíte ho… Po nějakém martyriu se mi díky
známostem u letectva a motorkářů z vojenské
policie podařilo kdesi ve městě zajistit výro-
bu náhradního klíčku, který kupodivu pasoval
z jiného z celkem pěti do Ostravy přivezených
Robinsonů. Po chvíli zdržení jsme tedy se vše-
mi vrtulníky zvládli ty vyhlídkové lety odlétat.
Takže jsem toho památného ministerské-
ho dne zapnul baterku, udělal kontrolu všeho
potřebného a zmáčkl tlačítko spouštění na ko-
lektivu. A nic… Prostě nic…! Vypnul jsem tedy
baterku, „glass kokpit“ je přece jen vlastně ta-
kový Windows, zapnul jsem ji znovu, vše zkon-
troloval, zmáčkl tlačítko. A zase nic! „Dvojka“
vedle mě už točila, čas běžel a Enstrom mlčel.
Honem tedy telefon a volám technikům, ať mi
nachystají ke spuštění ten druhý vrtulník, co
byl zaparkován kousek od ministryně. Skočil
jsem na elektrovozík, jediný to dostupný pro-
středek na konci stojánky „E“, sešlápl plyn
na podlahu a vyrazil dvacetikilometrovou
rychlostí k ÚLům. Vrtulníky chystal náš učitel
materiálek úplně všech typů, co v CLV máme,
Radek Lalák, který už tehdy znal Enstroma jak
své boty. Volám na něho: „Pane Lalák, nejde
to spustit!“ A on jen: „Řediteli, co klíček?!“ No
jasně! Enstrom má klíček taky – vlevo dole
INFO Eduard30
Říjen 2025