Tail End Charlie
Troška přísloví
Text: Jan Zdiarský
To se tak u nás říká – „Mnoho psů je zajícova smrt“. Nevím, jak se mi tohle přísloví podaří přeložit do angličtiny tak, aby bylo srozumitelné pro naše nečeské a neslovenské čtenáře, ale dost možná má angličtina přísloví podobné a nelze vyloučit ani to, že jsme si my – Češi a Slováci toto přísloví kdysi dávno od někoho sami vypůjčili.
Účelem mého dnešního povídání nemá být rozjímání nad jazykovědou a původem toho či onoho rčení, spíše má jít o obhajobu toho, proč se k vám aktuální číslo Infa dostává s dvoudenním zpožděním. První důvod – tedy zpoždění o jeden den - je čistě pragmatický, a ve druhém důvodu jde čistě o mě. Přiznávám se i s upozorněním, že následující řádky nebudou sypáním si popelu na hlavu, ale poodhalením závěsu, za kterým pro vás Info vzniká.
Finalizace programu a ladění detailů e-dayového svátku v Litoměřicích v nadcházející víkend (pro čtenáře anglického vydání samozřejmě víkend minulý) nás donutila posunout termín vydání e-dayového speciálu až na úterý 30. září. A protože by řádné říjnové Info mělo vyjít hned následující den, rozhodli jsme se ho posunout až na čtvrtek 2. října. Finalizace hotového časopisu, i jeho konverze do systému Trioba, ve kterém si pak dané číslo čtete, je totiž poměrně náročná a zdlouhavá. Jak lidsky, tak technicky.
Tento sloupek tak nějak pět minut po dvanácté, nebo lépe řečeno pět minut po páté odpolední, píšu právě ve čtvrtek 2. října a z toho lze tušit, že se záměr nepodařil.
V hlavě tisíce myšlenek na to, nač v přípravách e-daye nesmíme zapomenout – a to jak v obecné rovině, vycházející z porad a práce našeho hlavního e-dayového štábu – tak v rovině vlastní. Tedy ve smyslu mé vlastní porce povinností, která se týká především přípravy cen pro vítěze jednotlivých kategorií, a také organizování klubových výstav (těch se mj. na letošní e-day přihlásilo o celou třetinu více, než v minulém roce).
A mnozí jistě chápete, že právě zde jsou ti psi, o kterých jsem psal na začátku, ti, kteří nakonec přivodí zajícovi smrt. Když jsem totiž dnes odjížděl ze sídla Eduardu v Obrnicích, spokojený s tím, co vše ze svých povinností jsem na e-day dotáhl do konce, vytiskl, vyzvedl a posledního domluvil, zazvonil mi telefon a šéfová střediska marketingu Kateřina Borecká se mě zeptala, jak to je s finalizací Infa, protože s kolegou grafikem Petrem čekají na chybějící věci. Na otázku, co jako že chybí, mi odpověděla, že Tail End Charlie…. A mě se v hlavě přetočil růženec myšlenek potvrzující, jak jsem ještě včera myslel na to, že ten příspěvek musím napsat, rozjímání nad nejlepším tématem… jestli se nějak nechám svést a budu psát o našem snad už konečně přicházejícím babím létě, nebo o Fw 190, který restaurují v Turecku…. až po to, že se mi myšlenky na Tail End Charlie prostě vypařily z hlavy a teprve Kateřina mě usadila v realitě.
Nezbývalo samozřejmě než Katce povědět, že budeme muset vydat Info až v pátek… a do té doby svůj prohřešek napravím. Což jak se zdá činím, a už brzy budu mít hotovo. Ale než úplně skončím, zkusím najít ještě něco pozitivního na tomto časovém posunu – něco, co by možná předčilo i ty mé alibistické honící psy. Díky tomu, že Info vyjde jen den před e-dayem, v podstatě v době, kdy už bude páteční program v plném proudu, podaří se nám až do posledních chvil utajit, co přesně bude dárkovou stavebnicí pro vystavující modeláře – zbrusu nový eduardí vrtulník Enstrom v měřítku 1/72, kterému jsme zase na druhou stranu potřebovali v Infu dát patřičný prostor a jistě jste si o něm mnoho přečetli.