Markingy pro Bf 109G-6 Erla 1/48

Bf 109G-6, Hptm. Heinrich Ehrler, 6./JG 5, Alakurtti, Finsko, červenec 1943

Heinrich Ehrler zahájil svou vojenskou kariéru v roce 1935 u protiletadlového dělostřelectva a ve španělské občanské válce bojoval v jako dělostřelec v řadách 3.F/88. Na počátku roku 1940 absolvoval stíhací výcvik a poté byl zařazen ke 4./JG 77, následně přeznačené na 4./JG 5, se základnou v Norsku. Na konci května 1942 byl Ehrler převelen k 6./JG 5 v Petsamu a v srpnu se stal jejím velitelem. Svého stého vítězství dosáhl 8. června 1943. V tomto období létal na Bf 109G-6 žlutá 12 v tovární kamufláži Erla, na jehož levé straně směrovky byly namalovány symboly sestřelů. Ehrler byl jako Kommodore JG 5 zodpovědný za vzdušnou obranu bitevní lodi Tirpitz, jež kotvila v Norsku. Po jejím potopení byl neprávem odsouzen, rozsudek se však podařilo zmírnit a 27. února 1945 se jeho domovskou jednotkou stala JG 7, vyzbrojená proudovými Me 262. V boji s bombardéry Liberator dne 4. dubna 1945 se mu podařilo sestřelit dva B-24 a třetí taranoval. Podle svědků, kteří slyšeli poslední Ehrlerova slova, provedl sebevražedný útok. Počet jeho vítězství se tím zastavil na čísle 208, za tyto úspěchy byl dekorován Rytířským křížem s dubovou ratolestí.

Bf 109G-6/R6, WNr. 15367, Oblt. Herwig Zuzic, 8./JG 1, Leeuwarden, Nizozemsko, červenec 1943

Herwig „Lauser“ Zuzic se narodil 23. června 1917 v rakouském Oberweissburgu. V době operace Barbarossa létal u 4./JG 77. Dne 24. září 1941 se severně od Perekopu srazil ve svém Bf 109E-4/B s Bf 109E-7 Ofw. Eugena Wintergesta. Oba se dostali do sovětského zajetí a byli využiti propagandou k přesvědčování pilotů Luftwaffe, aby dezertovali a vstoupili do řad sovětského letectva. Po několika měsících byli oba jmenovaní vysazeni v Rumunsku, ale okamžitě se nahlásili německým úřadům a byli zařazeni zpět do služeb Luftwaffe, ovšem nikoli na východní frontě. Na počátku roku 1943 sloužil Zuzic v hodnosti Oberleutnant u IV./JG 1 a v březnu 1943 byl jmenován velitelem 8./JG 1. Na svém Bf 109G-6 černá 1 měl na levé straně směrovky namalováno 13 sestřelů z východní fronty. Svého 14. a posledního vítězství dosáhl 27. července 1943, když sestřelil B-17. Poté se 19. srpna 1943 srazil ve vzduchu s jiným Bf 109G-6 během leteckého souboje nad Zuidzande a zahynul.

Bf 109G-6, WNr. 15909, Hptm. Gerhard Barkhorn, Stab II./JG 52, Anapa, SSSR, září 1943

Osobní stroj velitele II. Gruppe JG 52 Gerharda Barkhorna byl vyroben továrnou Erla. Minimálně část G-6 z produkce tohoto závodu měla kryty motoru stejné jako verze G-5, tedy s další malou boulí na pravé straně. Jméno „Christl“ pod kabinou je zdrobnělinou jména Barkhornovy manželky Christy. Dvojitý černý klín na trupu identifikuje letoun velitele Gruppe. Během války dosáhl Barkhorn celkem 301 vítězství, což jej řadí na druhé místo v žebříčku nejúspěšnějších stíhacích es. Všechny sestřely si připsal v řadách JG 52. Prvního dosáhl 2. července 1941 a posledního 5. ledna 1945. Poté velel JG 6 a na samém konci války se stal příslušníkem JV 44 vyzbrojené proudovými Me 262. Po válce sloužil v Bundesluftwaffe. Za dosažené úspěchy v boji byl 23. srpna 1942 vyznamenán Rytířským křížem, k němuž 11. ledna 1943 přibyla dubová ratolest a 2. března 1944 meče.

Bf 109G-6/R6, W.Nr. 26048, Oblt. Friedrich Brock, 8./JG 54, Ludwigslust, Německo, leden 1944

Friedrich Brock se narodil 6. května 1916 v Perlachu. V srpnu 1939 zahájil výcvik v Schule/Flieger-Ausbildungs-Regiment 23 v Kaufbeurenu. V listopadu 1940 přešel do Flugzeugführerschule A/B 63 v Mariánských Lázních. V březnu 1942 nastoupil do Jagdfliegervorschule 3 ve Vídni-Schwechat a výcvik stíhacího letce dokončil 12. listopadu 1942 u Ergänzungs-Jagdgruppe Ost ve Francii. Jeho prvním bojovým útvarem se 13. listopadu 1942 stala 8./JG 54 na základně Siverskaja. V lednu 1943 byla III./JG 54 převelena do Oldenburgu k obraně severního Německa. Zde dosáhl Brock 13. června 1943 svého prvního sestřelu. V soubojích s americkými svazy B-17 byl několikrát sestřelen a 8. dubna 1944 byl vážně zraněn. Jeho stroj „černá 8“ nesl všechny identifikační prvky tohoto období. Na přídi znak 8./JG 54, pod kabinou znak III./JG 54 a na zádi modrý identifikační pruh. Na tomto stroji byl 9. dubna 1944 sestřelen Uffz. Günther Sahl a zahynul. Po vyléčení se Friedrich Brock v říjnu 1944 stal operačním důstojníkem III./JG 54 (později přeznačena na IV./JG 26) a do bojů již nezasahoval. V květnu 1945 byl zajat a po propuštění v září 1945 se věnoval své profesi zubního lékaře. Zemřel 3. května 1994 v Berlíně.