Info EDUARD

Měsíčník o historii a plastikovém modelářství.

Bloody Merseburg

Text: Jan Zdiarský

Ilustrace: Piotr Forkasiewicz
Kat. č. 70171


Mustang sériového čísla 44-13321 byl v pořadí třetí, nikoliv poslední „Cripes A' Mighty“ George H. Preddyho. V období, do kterého spadá boxart Profipacku P-51D-5, měl letoun již částečně upravené invazní pruhy. Během jejich odstraňování z horní plochy křídla pozbyl i černé pruhy rychlé identifikace ETO a invazní pruhy zůstaly pouze na spodní straně křídla a ve spodní části trupu. S „Cripes A' Mighty 3rd“ létal Maj. Preddy od poloviny června 1944 do konce srpna 1944. Do tohoto období spadá i mise 29. července 1944, kdy jeho skupina doprovázela formace B-17. Na I.G. Farben v Leuně, Hydrierwerke vyrábějící syntetický benzin, zaútočilo více než 500 B-17 a 352nd FG se zapojila do boje s německými stíhači, kteří na bombardéry zaútočili.  

George H. Preddy v ten den hlásil: „Skupina poskytovala doprovod 2nd Task Force B-17 složené z deseti wingů, které bombardovaly Merseburg. Setkali jsme se s posledním wingem a zamířili k vedoucímu boxu. Nacházeli jsme se jihozápadně od cíle a chránili bombardéry k němu přilétající a odlétající. Poté, co jeden box opustil cíl, jsem spatřil, jak se za nimi z výšky blíží 20 Me 109 ve formaci. Vedl jsem peruť proti nepřátelským letounům a dostal se k nim na dostřel právě ve chvíli, kdy začaly zezadu střílet na onu formaci B-17. Viděl jsem, jak jedna B-17 dostala zásah a začala hořet, a tak jsem peruť vedl přímo do středu skupiny stodevítek. Přiblížil jsem se za jeden nepřátelský letoun na pravé straně jejich formace a zahájil palbu z 300 yardů, pod úhlem pěti stupňů, a dosáhl zásahů. Pokračoval jsem v palbě až do přiblížení na 100 yardů, přičemž nepřátelský letoun začal silně kouřit a šel k zemi. Během toho se rozpadával. Celá skupina se začala rozdělovat a vrhat se k zemi. Jednoho z nich jsem sledoval dolů, ale ztratil jsem ho v mracích. Narazil jsem na Lt. Searse a společně jsme vystoupali zpět k boxu bombardérů. Když jsem byl ještě několik tisíc stop pod nimi, viděl jsem, jak se jedna B-17 odpojila od formace a explodovala. Nad těmi B-17 stále byli nepřátelští stíhači, ale další P-51 je odehnaly dříve, než jsme se k nim dostali. Nárokuji jeden (1) Me 109 zničený“.

U obrazu Piotra Forkasiewicze stojí za zmínku také formace B-17 v pozadí. Krvavý Merseburg byl považován za jeden z nejtěžších cílů, nad které 8th AF létala. 100th BG v ten den ztratila 8 B-17. Letouny na boxartu tvoří čelo combat boxu této jednotky, vedené radarovým pathfinderem, zapůjčeným od 95th BG. Pathfindery poskytované jiným jednotkám obvykle postrádaly označení písmene ve čtverci, jaká můžeme vidět u ostatních strojů. Formace, na obraze poskládaná přesně podle dochovaného schématu, mimo jiné ukazuje četné zastoupení olivově zbarvených B-17, kterých v toto období stále ještě létalo velké množství.

Při přepočítávání vzdušných i pozemních vítězství, uplatňovaném v USAAF, byl Messerschmitt z 29. 7. 1944 pro Preddyho 15 zničeným letounem nepřítele. Další měly přijít. Mezi nimi vévodí šest Messerschmittů, které poslal k zemi během jediné mise – 6. srpna 1944, kdy vedl 352nd FG na doprovod bombardérů. Po tomto mimořádném úspěchu ho jeho velitel, Lt.Col. John C. Meyer, navrhl na udělení Congressional Medal of Honor (Medaili cti). Vrchní velení však Preddymu přiřklo „pouze“ Distinguished Service Cross (Záslužný služební kříž). Také těchto vítězství Preddy dosáhl v „Cripes A' Mighty 3rd“. Zároveň to byla jeho poslední vítězství v tomto stroji. Krátce poté byl odeslán na dovolenou a po návratu se ujal velení 328th FS.

Do konce roku 1944 zvýšil své skóre na konečných 26,83 vzdušných vítězství, 3 pravděpodobná a 6 poškozených, plus 5 letounů zničených na zemi. Řada úspěchů, doprovázená rivalstvím s jeho přítelem, Lt. Col. Johnem Meyerem, byla ukončena 25. prosince 1944, kdy byl Preddyho Mustang během souboje s Fw 190 omylem sestřelen spojeneckou protileteckou obranou v oblasti fronty a George H. Preddy zahynul. Skóre se již žádnému pilotovi nepodařilo překonat. S 23,83 vzdušnými vítězstvími dosaženými na P-51 zůstal Maj. Preddy nejúspěšnějším pilotem Mustangů.

Několik měsíců dříve, když George Preddy odjel na dovolenou do USA, se na jeho „Cripes A' Mighty 3rd“ střídali i jiní piloti, včetně Lt.Col. Meyera, který s ní 10. 9. 1944 zničil na zemi 4 německé letouny. Později byl tento Mustang přidělen Capt. Henry Stewartovi, který jej přejmenoval na „The Margarets”. Po několika týdnech Mustang dostal nového pilota. Lt. Marion Nutter jej přejmenoval na „Sexshunate“. Podobně jako George H. Preddy se i jeho Mustang 44-13321 stal rekordmanem. Různí piloti s ním dosáhli celkem 18,5 vzdušných a 9 pozemních vítězství. „Sexshunate“, původní Preddyův „Cripes A' Mighty 3rd“ byl sestřelen německým flakem 16. dubna 1945 a jeho pilot, Lt. Warren Padden, zahynul.

Hned následující den byl u Českých Budějovic v Československu, při pronásledování Me 262, sestřelen Georgeho mladší bratr William, pilot 503rd FS, 339th Fighter Group. Oba bratři Preddyovi, piloti Mustangů, jsou pohřbeni vedle sebe na vojenském hřbitově v St. Avold ve Francii.

 

Zdroje:
NARA, 100th BG, planesinprofile.com, crazyhorseap.be, wikipedia.org, O.Henry Magazine, Peter Randall - littlefriends.co.uk, acesofww2.com, Troy White – Starduststudios, USAAF Operations Chronology

Info EDUARD