Markingy pro Mustang Mk.III 1/48
FZ152, W/Cdr Stanisław Skalski, No. 133 (Polish) Wing, Holmsley South, Velká Británie, červen-srpen 1944
Stanisław Skalski byl velitelem No. 133 Wing v období od 4. dubna 1944 do 3. srpna 1944. Během tohoto období používal jako svůj osobní letoun Mustang sériového čísla FZ152. Původně P-51B s/n 43-6533 nesl kamuflážní schéma v neobvyklém vzoru B, které se vyznačovalo prohozením odstínů kamuflážních polí. Na trup svého Mustangu si Skalski nechal pozemním personálem nakreslit své iniciály SS, na levou stranu trupu pod kabinou znak velitele křídla, za kterým byl vyznačeno 17 černých křížů s bílými okraji a čtyři kříže bez nich. V období spojeneckého vylodění v Normandii byl Skalskiho letoun natřen černo-bílými invazními pruhy na křídle a trupu. W/Cdr Skalski si se svým Mustangem připsal 24. června 1944 poslední dvě potvrzená vítězství ve své válečné kariéře i přesto, že své oběti nesáhl palbou. Při přiblížení na 150 yardů (135 m) se totiž nepřátelské Bf 109 při úhybném manévru dotkly křídly a obě se zřítily. Stanislaw Skalski byl nejúspěšnějším polským esem druhé světové války s bilancí 23 potvrzených sestřelů, jeden pravděpodobný a pět poškození nepřátelských letounů. Třikrát byl vyznamenán britským DFC a obdržel řadu dalších ocenění.
FZ152, W/Cdr Stanisław Skalski, No. 133 (Polish) Wing, Coolham, Velká Británie duben-květen 1944
Stanisław Skalski se narodil 27. listopadu 1915 v Lambušně u Kodymy (nyní na Ukrajině). Po napadení Polska nacistickým Německem se stal jedním ze dvou nejúspěšnějších polských stíhačů, kteří se účastnili bojů proti německým silám. Přes Francii uprchl do Velké Británie, v lednu 1940 se připojil k RAF a zúčastnil se Bitvy o Británii v řadách No. 501 Sqn Počátkem března 1942 byl převelen k No. 306 Sqn jako velitel Flight B. Od května 1942 byl povýšen a převzal velení No. 317 Squadron. Počátkem roku 1943 vedl speciální skupinu nazvanou Polish Flying Team operující v rámci No. 145 Sqn na Spitfirech Mk.IXc v severní Africe. V červenci 1943 se stal velitelem britské No. 601 Sqn. Koncem roku se vrátil do Velké Británie, kde létal ve funkci velitele No. 131 Wingu v Northoltu, ale v dubnu 1944 se přesunul k No. 133 Wing, který byl přezbrojen na Mustangy Mk.III. Zde setrval do poloviny srpna 1944. Po válce sloužil na velitelství britských okupačních vzdušných sil v Německu. Po návratu do Polska byl v roce 1949 uvězněn komunisty na základě obvinění ze špionáže pro Západ. Strávil šest let ve vězení, kde čekal na popravu. V roce 1956 byl Skalski propuštěn a rehabilitován. V roce 1957 se vrátil k polskému letectvu. Později byl aktivní ve sportovním letectví, stal se generálním sekretářem a viceprezidentem Polského aeroklubu. V říjnu 1988 byl povýšen do hodnosti generála (ve výslužbě). Zemřel 12. listopadu 2004.
FB387, S/Ldr Eugeniusz Horbaczewski, No. 315 Squadron, Brenzett, Kent, Velká Británie, srpen 1944
Mustang Mk.III sériového čísla FB387 byl vyroben jako P-51C-10-NT (NA-103) 42-103537 a strávil nějaký čas ve skladu, než byl odeslán 28. července 1944 k No. 315 Squadron. Zde si jej vybral jako náhradu za svůj původní osobní FB382 velitel perutě S/Ldr Eugeniusz Horbaczewski. Stejně jako předchozí Mustang byl i jeho nový FB387 opatřen kódovým označením PK-G, žlutými symboly bomb, reprezentujícími útoky na pozemní cíle a skóre zničených německých letounů (černé kříže) a sestřelených V-1 (hákové kříže s překrytými siluetami V-1). Eugeniusz Horbaczewski se narodil 28. září 1917 v Kyjevě, vzdělání získal v Brest-Litevsku a v roce 1937 vstoupil do polského letectva. V září 1939 uprchl přes Rumunsko do Francie a odtud se dostal do Velké Británie. Po dokončení výcviku u RAF byl koncem roku 1940 přidělen k No. 303 Squadron a na začátku roku 1943 byl vybrán do speciální skupiny Polish Flying Team, zformované S. Skalskim a operující v rámci No. 145 Sqn na Spitfirech Mk.IXc. Nad Tuniskem se stal nejúspěšnějším pilotem této skupiny, když během necelého měsíce dosáhl pěti vítězství. Po rozpuštění Polish Flying Teamu byl přidělen k No. 601 Sqn operující v oblasti Středozemního moře a na začátku července k No. 43 Sqn, které od srpna velel. Po návratu do Velké Británie převzal v únoru 1944 velení No. 315 Sqn, létající s Mustangy Mk.III. Dne 18. srpna 1944 byl v oblasti Beauvais sestřelen a zahynul, když předtím sám sestřelil tři Fw 190.
FZ181, F/Sgt A. J. Fellows, No. 19 Squadron, Funtington, Velká Británie, duben-květen 1944
Mustangy Mk.III od No. 19 Squadron měly krátce po svém vstupu do služby stejně jako všechny Mustangy působící v rámci 2TAF aplikovány bílé znaky identifikačního značení přijaté v únoru 1944. O měsíc později a po dostatečném obeznámení spojeneckých osádek s novým typem, byl bílý identifikační pruh na směrovém kormidle přetřen kamuflážní barvou. S Mustangem sériového čísla FZ181 létal u No. 19 Squadron nejčastěji F/Sgt. A. J. Fellows, který si pod kabinu nechal nakreslit nápis „MITZIE I“.
FB260, G/Cpt Brian A. Eaton, No. 329 Wing, Itálie, podzim 1944
Australan Brian Alexander Eaton narukoval do RAAF v lednu 1936. Do vypuknutí války sloužil jako instruktor létání. V Austrálii působil až do října 1942, kdy odplul do severní Afriky a připojil se k Australanům působícím na této frontě. Na začátku roku 1943 byl přidělen k No. 3 Squadron v severní Africe, kde létal na stíhacích P-40 Kittyhawk. Navzdory tomu, že byl krátce po příjezdu třikrát sestřelen během deseti dnů, Eaton se rychle vypracoval na velícího důstojníka jednotky a do konce roku byl vyznamenán Záslužným leteckým křížem (DFC). V srpnu 1944 se vrátil k operačnímu létání a převzal velení No. 239 Wing, kde nahradil W/Cdr Larryho Wilmota. Po Wilmotovi převzal Mustang sériového čísla FB260, na který následně aplikoval svůj monogram BE a znak Wingu. Eaton vedl No. 239 Wing až do konce války. Byl vyznamenám DFC a DSO plus Bar. Po válce zůstal v RAAF a velel No. 81 Squadron v Japonsku a No. 78 Squadron na Maltě. V letech 1957 až 1959 velel základně RAAF ve Williamtownu, poté zastával řadu vyšších velitelských pozic. Z RAAF odešel v prosinci 1973 a stal se výkonným ředitelem společnosti Rolls-Royce v Canbeře. Zemřel v roce 1992 ve věku 75 let.
HB900, F/Lt Reginald A. Wild DFC, No. 112 Squadron, Creti LG, Itálie, červenec 1944
Reginald Albert Wild se narodil 16. června 1922 v Lauře v Jižní Austrálii a před vstupem do RAAF se živil jako klempíř. Dne 1. února 1941 byl vyslán na Blízký východ, kde absolvoval dva turnusy u No. 112 Squadron. Ke svému druhému služebnímu turnusu nastoupil F/Lt Reginald Wild 1. června 1944 k No. 112 Sqn jako velitel Flight A. Squadrona byla čerstvě vyzbrojena novými Mustangy Mk.III. Jako svůj osobní Mustang si Wild vybral stroj sériového čísla HB900 (s/n 42-103869) a pravidelně s ním létal až do konce svého turnusu 14. října 1944. Kromě žraločí tlamy, tradičního rozpoznávacího znaku všech letounů No. 112 Squadron, se jeho Mustang vyznačoval na levé straně přídě namalovanou karikaturou postavičky Wimpyho a také neobvyklým kódovým označením „?“, které již dříve nosily u No. 122 Squadron velitelské Kittyhawky S/Ldr Billyho Drakea. Po odchodu S/Ldr Drakea od No. 112 Squadron si kód s otazníkem oblíbil i F/Lt Wild a používal jej na svých Kittyhawcích. Během druhé světové války dosáhl tří potvrzených sestřelů, jednoho pravděpodobného a jeden letoun poškodil, za což mu bylo 23. července 1943 uděleno vyznamenání DFC. Všech úspěchů dosáhl na Kittyhawcích. Po válce vstoupil do Královského australského námořnictva a v letech 1951-52 létal u No. 808 Squadron z paluby HMAS Sydney na letounech Hawker Sea Fury během Korejské války. Od poloviny roku 1953 až do jejího rozpuštění v roce 1954 této jednotce velel.
FB254, No. 260 Squadron, Cutella LG, Itálie, duben-květen 1944
Mustang sériového čísla FB254 (s/n 42-103148) byl součástí první dodávky Mustangů série III, která byla odeslána do Itálie. Byl přidělen k No. 260 Squadron s kódy HS-J, u níž nosil přezdívkou Jovial Judge. Následně byl FB254 přemístěn k No. 112 Squadron, kde s kódovými písmeny GA-Y létal do 11. ledna 1945, kdy byl poškozen flakem a kanadský pilot W/O J. S. Duncan byl nucen s hořícím Mustangem nouzově přistát. Těžce popálený Duncan byl zachráněn starým italským rolníkem, a převezen do nemocnice v Ravenně.