Page 11
HISTORIE
generála zajímalo hodně podrobností. S vyso-
kou pravděpodobností byl oním generálem Ru-
dolf Konrad, pod jehož velením bránil XXXXIX.
Gebirgskorps západní část kubáňského před-
mostí. Na tomto úseku fronty pod něj spadala
rovněž 370. Infanterie-Division, jejíž součástí
byl již zmíněný Grenadier-Regiment Nr. 666.
Pro Petermanna přiletěl ve Storchu, společ-
ně se svým Adjutantem, osobně Kommodore
JG 52. Zpět u jednotky jej čekalo přivítání v dů-
stojnickém kasinu, hudební četa, poté návrat
do ubytování u kamarádů z 5. Staffel a teplé
jídlo, poprvé po čtyřech dnech.
WNr 19257 nebo 19527?
Rád bych v souvislosti s Petermannovým
sestřelením 6. června 1943 upozornil na omyl,
který se s jeho strojem dlouho tradoval. Jed-
nalo se o Bf 109 G-4 „černá 8“ s WNr. 19527.
Přikládám původní ztrátové hlášení, které
jako místo nouzového přistání uvádí prostor
východně od Kalabatky (Düttmann asi opravdu
ztratil přehled, kde se během boje nacházel).
Toto výrobní číslo uvádí ve svých novějších pu-
blikacích Bernd Barbas i Jochen Prien a jeho
spoluautoři.
Ovšem úplně první přehled ztrát JG 52 před
více než třiceti lety vydal bývalý zpravodaj-
ský důstojník této jednotky, pan Niko Fast.
A u tohoto ztrátového hlášení uvedl výrobní
číslo 19257. Tuto mylnou informaci jsem v roce
1996 použil ve svém článku, stalo se to i dalším
autorům.
Zajímavé je, že skupina badatelů v Rusku na-
lezla trosky letounu, který podle jejich názoru
patřil Petermannovi a nesl výrobní číslo 19257.
Stroj zrekonstruovala německá firma Meier
Motors GmbH a dnes létá v USA v Military Avi-
ation Museum ve Virginii. Na svém webu muze-
um mylně uvádí, že Petermann po boji nouzově
přistál 5. května 1943, nikoliv 6. června. Chyby
se stávají. Možná že ruští výzkumníci i muze-
um mají pravdu a výrobní číslo Petermannovy
„černé 8“ bylo 19257 a nějaký úředník Luftwaffe
prostě udělal překlep?
Nemyslím si to. Skutečný stroj s výrobním
číslem 19257, rovněž označený „černá 8“, byl
totiž ve výzbroji 2. Staffel v rámci I./JG 52.
A až č t v r t ro k u po Pe te r m an no v ě se s t ř el e ní , a to
4. října 1943, na něm došlo k 20% poškození
kvůli defektu pneumatik na základně Nikolajev.
A byl to navíc stroj verze G-6 (patrně konverto-
vaný z verze G-4). Odkud tedy tým, který nale-
zené trosky prodal do USA, zjistil číslo 19257?
Z trosek stroje? Pochybuji o tom.
Další letecká kariéra
Viktor Petermann se od poloviny června
1943 léčil po dobu čtyř týdnů v polní nemocnici
a poté se vrátil k 5./JG 52, která v té době bo-
jovala na Ukrajině. V červenci byl povýšen do
hodnosti Leutnant a v srpnu obdržel Deutsches
Kreuz in Gold. V polovině září byl přeložen
k 6./JG 52 a na konci měsíce se jeho skóre
dostalo k číslu 60. Náhlou změnu v jeho ka-
riéře však přinesl 1. říjen 1943 a bezproblé-
mový doprovod Heinkelů He 111. Při návratu
jeho stroj dostal ve výšce 5,500 metrů zásah
od vlastního flaku a Petermann utrpěl těžké
zranění. Sice se mu podařilo hladce nouzově
přistát, ale následně mu musela být ampu-
tována levá ruka nad loktem a jeden prst na
levé noze. V únoru 1944 byl za svou dosavadní
službu vyznamenán rytířským křížem. Návrh
na udělení vyznamenání podal velitel II./JG 52
Oblt. Wilhelm Batz a podpořil jej díky osobní
zkušenosti s Petermannem i Kommodore Die-
ter Hrabak.
Pro Viktora Petermanna mělo jeho vážné
zranění znamenat ukončení bojové kariéry.
Od května 1944 pracoval Viktor Petermann
Generálem horských myslivců, jemuž Petermann po-
dal hlášení po své záchraně, byl zřejmě Rudolf Konrad,
po jehož velením bránil XXXXIX. Gebirgskorps západní
část kubáňského předmostí.
Sovětským letcem, který zřejmě Petermanna sestřelil, byl Jurij Tichonovič Antipov z 267. IAPu. Bylo to jeho druhé
samostatné vítězství z celkových osmi. Na snímku je vyfotografován již jako kapitán se stíhací pilotkou, která
sloužila u jeho pluku a současně se stala jeho manželkou. Ml. lt. Maria Ivanovna Kulkina do letectva vstoupila
po smrti svého prvního muže, který padl jako pilot. Nejdříve u 267. IAPu létala jako spojovací pilotka a později
byla přeškolena na stíhací letouny. Bojové lety někdy podnikala i s manželem. Při jednom z nich, 20. května 1944,
bohužel zahynula ve stíhacím souboji. Foto: sovietmedals.ucoz.com
INFO Eduard
11
Listopad 2024