Page 36
BOXART STORY #82109
Stanisław Skalski byl jedním z mála pilo-
tů, kteří úspěšně zasáhli proti Luftwaffe hned
v první den druhé světové války. Během prvních
čtyř dnů konfliktu si připsal čtyři individuální
a jedno společné vítězství, čímž se stal prv-
ním stíhacím esem války. Když byl W/C Skalski
v dubnu 1944 jmenován velitelem létajícího kří-
dla č. 133 (polského) wingu, byl již zkušeným
veteránem a jedním z předních polských stí-
hacích es. Jeho nový wing se skládal z britské
129. Mysore perutě a polských perutí č. 306. To-
ruń a 315. Dęblin.
Polský wing se od prvního dne účastnil inva-
ze v Normandii. Hned druhý den vytvořil rekord,
když jeho piloti zničili 16 německých letadel.
V následujících dnech se objevila další vítězství
wingu, ale Skalského skóre zůstalo nezměněno.
Válečná smůla, během misí, kterých se v toto
období zúčastnil, se nesetkal s žádným nepřá-
telským letounem. Teprve 24. června se na něj
konečně usmálo štěstí, a to během bombar-
dovací mise proti železniční stanici v Tillières-
-sur-Avre, kdy konečně spatřil německý letoun.
Po návratu Skalski hlásil:
„Vedl jsem wing s 12 letadly jako bombardéry
a 8 letadly jako doprovod při útoku na železniční
stanici v Tilliers. Během útoku jsem vyzval do
-
provod, aby zůstal ve výšce 10 000 stop nad cí-
lovou oblastí. Po bombardování jsem se stáhl na
levý okruh a vystoupal nad mraky do 6 000 stop.
Asi v polovině okruhu byla hlášena dvě letadla
u země. Dal jsem rozkaz k jejich identifikaci
sekcí 4 letounů. Pak vedoucí této sekce zavo
-
lal, že ony letouny vystoupaly nad mraky. Vytá-
hl jsem a pronásledoval jeden letoun na levém
okruhu, načež jsem poznal, že je to Mustang.
Zatímco jsem byl ve výšce asi 6 000 stop ve
slunci, ohlásil jsem skupinu 30-40 letounů stou
-
pajících nad mraky směrem na severozápad
a další formaci asi 20 letounů pod mraky, která
je následovala asi 6 mil za nimi a níže. Instruo
-
val jsem doprovod, aby zůstal nahoře. Pak jsme
se stočili doprava a zaútočili na první formaci.
Dal jsem rozkaz nestřílet, dokud je nerozpozná
-
me jako nepřátele. Než jsme vzlétli, byl jsem
informován, že v této oblasti budou operovat
4 perutě Typhoonů. Jelikož jsem byl přímo za
nimi, rozeznal jsem, že jsou to ME 109F a FW 190,
které nejsou srovnány v žádné formaci. Vyzval
jsem piloty k útoku, přičemž první dvě ME 109F
letěly ve velmi těsné formaci a mírně pozadu
asi 400 yardů. Snažil jsem se přiblížit na 100
yardů, nepřátelské letouny nás zatím neviděly.
Když jsem byl vzdálen asi 200-150 yardů, dva
nepřátelské letouny se při rychlém půlvýkrutu
srazily tak, že se navzájem dotkly křídly. Jeden
z nich se okamžitě vznítil. Obě letadla se zřítila
na zem, kde havarovala. Svědky této události byly
F/O Swistun, který byl mým č. 2, a F/Lt Spor-
ny. Poté jsem provedl ostrou zatáčku doprava
ve snaze zachytit výše zmíněnou větší formaci.
Přiblížili jsme se asi na 400 yardů, když jeden
nepřátelský letoun provedl ostrou stoupavou
zatáčku vlevo. Poslal jsem dvě dávky, ale vzhle
-
dem k tomu, že úhel byl asi 90 stupňů, neviděl
jsem žádné zásahy. Nepronásledovali jsme je,
protože nás stíhala další nepřátelská formace
o síle cca 20 letounů ve vzdálenosti asi 1000 yar-
dů. V té době jsme letěli těsně nad 5/10 oblač-
nosti a já jsem dal wingu pokyn, aby se šel ukrýt
do mraků a pokračoval kursem 336 stupňů.
Asi po dvou minutách letu jsme se opět dosta-
li nad mraky a ztratili nepřítele. Udělali jsme
okruh a spatřili pět Mustangů letících jednotli
-
vě a ve dvojicích. Vyzval jsem je, aby se připojili
k formaci, a zamířil jsem na základnu. Nárokuji
si dvě ME 109F jako zničené.
V následném boji polští letci 306. a 315. perutě
přidali další 3-0-3 Me 109F a 1-0-2 Fw 190. Je-
den Mustang 315. perutě byl ztracen i s pilotem,
P/O Janem Adamiakem. Německá formace, s níž
se střetli, se skládala z letounů Fw 190 z I./JG 2
a Bf 109 z II./JG 2 a III./JG 3. Pouze jediný
Bf 109G-6 od II./JG 2 byl toho dne hlášen jako
ztracený, což zjevně není ve shodě s polskými
vítězstvími. Ovšem každá ze tří výše zmíněných
jednotek měla v následujících dnech těžké ztrá-
ty ve stejné oblasti bojů, takže možná ve zmatku
byly některé z nich hlášeny ve špatný den nebo
nebyly hlášeny vůbec. Bohužel prozatím není
možné ověřit skutečné skóre 133. wingu.
Pro Skalského to bylo poslední vítězství.
Během několika týdnů bylo 133. wing stažen
z ofenzivních operací a nasazen proti střelám V1.
Kvůli reorganizaci 2 TAF se Skalski rozloučil
se svým wingem, který byl s 36 zničenými ne-
přátelskými letouny oficiálně uznán jako nej-
úspěšnější jednotka 2 TAF během června 1944.
Navzdory pokusům Skalski již nikdy operačně
nelétal. Přesto však mu vítězství nad Norman-
dií zajistilo pozici nejlépe bodujícího polského
stíhacího pilota - s 18 samostatně zničený-
mi, 2 společně zničenými, 2 pravděpodobnými
a 4 letouny poškozenými samostatně a jedním
ve skupině.
Text: Franek Grabowski
Ilustrace: Piotr Forkasiewicz
Trefa nad Tillières
INFO Eduard36
Listopad 2024