Deutsches Technikmuseum Berlin
Letecké sbírky Německého technického muzea Berlín
TEXT: Petr Uzsák
Nedávno se mi podařilo navštívit berlínské technické muzeum, které za několik dekád své existence dokázalo nashromáždit pozoruhodné sbírky. Areál muzea leží ve čtvrti Kreuzberg, nedaleko stanic metra Möckernbrücke a Gleichsdreieck, přičemž je zajímavé, že část objektů je situována v budovách bývalého vlakového nádraží. Otevírací dny jsou úterý až neděle, v pondělí je zavřeno. Expozice muzea jsou rozsáhlé a zahrnují širokou škálu oborů technické historie. Rozlehlá je například dopravní část, zahrnující mnoho typů lokomotiv a vagónů, a to včetně důlní železnice; jiná oddělení pokrývají textilní výrobu, automobilismus, telekomunikace, produkci zavazadel nebo lodní stavitelství a dopravu. Na prostranství před muzeem lze obdivovat obří vrtulový list větrné elektrárny, protože německý průmysl je průkopníkem v alternativních zdrojích energie.
Primárním předmětem tohoto příspěvku jsou však sbírky zaměřené na mapování vývoje letectví. Ty jsou řazené chronologicky, tedy od amatérských počátků až po současnost. Mezi osobami, které formovaly úvod německého letectví, můžeme nalézt například jména Otto Lilienthal nebo Hans Grade. Právě s ním souvisí vůbec historicky první česká (a rakousko-uherská) pilotka Božena Laglerová. Tato dáma právě v Borku u Berlína prodělala v roce 1911 svůj výcvik v Gradeho pilotní škole a poté i v Německu několikrát létala. Právě na jejím příkladu si můžeme uvědomit provázanost českého a německého letectví, jak bude ještě několikrát připomenuto. Z oné doby je v muzeu unikátní letoun Jeannin Stahltaube typ 11, který byl na tehdejší dobu zajímavý svou pokrokovou kovovou konstrukcí. Ten je vystavován v podobě jeho služby v císařském letectvu za Velké války.
Německé letectví prodělalo prudký rozvoj v dobách 1. světové války, a i toto období expozice zahrnuje. Jedním z unikátů je ocasní část letadla LVG C VI z roku 1918, a to s originálním plátěným potahem s maskovacím vzorem Lozenge. A mimochodem, pracovníci muzea instalovali také ukázku krejčovské dílny, kde se právě lozengové potahy letadel šily. Dalším prvoválečným letadlem je bitevní Halberstadt Cl IV, který je zavěšený u stropu haly.
Ani německá stopa ve stavbě a provozu vzducholodí není opomenuta a je spojena především se jménem Ferdinand von Zeppelin. Jeho význam není potřeba významněji připomínat, již za svého života se stal legendou. A zde se nabízí další spojka s českými zeměmi, protože jeden z leteckých mechaniků u pana hraběte byl Kamil Eduard Laburda, rodák z jihočeské Soběslavi. Sbírky jsou věnovány jak válečnému, tak i poválečnému využití těchto vzdušných prostředků. Jedním z trojrozměrných exponátů je několik kusů konstrukce a dalších předmětů, pocházejících z dopravní vzducholodi Graf Zeppelin.
Část konstrukce LZ 127 Graf Zeppelin, nádobí nebo jídelní lístky německých vzducholodí.
Foto: Petr Uzsák
Jeannin Stahltaube typ 11, pohled zepředu.
Foto: Petr Uzsák
Jeannin Stahltaube typ 11 ze zadní polosféry.
Foto: Petr Uzsák
LVG C VI s viditelným číslem 4418.
Foto: Petr Uzsák
Dominantou expozice je dopravní letoun Junkers Ju 52 v předválečném zbarvení domácího dopravce, Lufthansy. Z tohoto období pochází také zajímavá kolekce sportovních letadel, jako je Bücker 131 nebo Klemm 35. Jedním z pozoruhodných exponátů je samokřídlo bratří Hortenů typu Ho II L z roku 1937, kterým si konstruktéři ověřovali letové vlastnosti takto neobvykle koncipovaného stroje s jedním tlačným motorem. V modelové velikosti je pak ztvárněna epizoda používání katapultovacích lodí jako zastávky pro poštovní letouny mířící přes Atlantik. Německo mělo celkem tři taková plavidla a nasazovalo na nich námořní stroje typů Dornier Do 18 a Blohm-Voss Ha 139.
Řez dieslovým motorem Jumo 205 s protiběžnými písty.
Foto: Petr Uzsák
Své místo má také vývoj v letectví za dob třetí říše, jakkoli kontroverzní téma to je, protože vojenské letectvo sloužilo k expanzi hitlerovského režimu. Páteří stíhacího letectva byly v oné době typy z konstrukční kanceláře Messerschmitt, tedy Bf 109E a Bf 110F, které jsou ve sbírce také. Málo vídaným kusem v muzeích je jedno z prvních proudových stíhacích letadel Heinkel He 162A a teprve v jeho blízkosti si člověk uvědomí, o jak malý stroj se jednalo. Zoufalství posledních válečných měsíců zase připomíná původně cvičný a spojovací letoun Bü 181, kdy umístění pancéřových pěstí na křídelní nosníky z něj mělo udělat protitankový prostředek. Ničivou sílu války je možno ukázat na vraku střemhlavého bombardéru Junkers Ju 87R, který byl používán na severu Norska. Po jeho ztrátě a pozdějším znovuobjevení byl jen nakonzervován a instalován v expozici.
Arado Ar 96B-1 z protektorátní produkce.
Foto: Petr Uzsák
Dopravní stroj Junkers Ju 52/3m s registrací D-AZAW.
Foto: Petr Uzsák
Lze si prohlédnout i raketovou munici odpalovanou z letadel, jako je například Henschel Hs 293, Hs 117 Schmetterling nebo X-4, stejně jako pozemní protiletadlové rakety Rheintochter a Enzian. Ve stejné části najdeme i letounovou střelu Fiesler Fi 103, známější spíše jako odvetná zbraň V1. I následující prostředek, balistickou raketu A4/V2, expozice připomíná, ta zde není celá, vidět můžeme pouze její motorovou část. Součástí sbírek je i samostatný oddíl, kde je připomenuta otrocká práce vězňů koncentračního tábora Dora v Nordhausenu, kteří museli tyto rakety za těžkých podmínek v podzemním komplexu vyrábět.
Dalším unikátem mezi muzejními předměty je cvičný a spojovací typ Arado Ar 96B-1, který byl původně vyráběn v Německu, ale poté byla produkce přesunuta do tehdejšího protektorátu Čechy a Morava a jeho podniků Letov a Avia. Právě vystavený letoun výrobního čísla 425462 je z produkce Avia, kterou opustil v roce 1944. V Československu jeho výroba po válce pokračovala, a ještě dlouho byl tento typ pod označením C-2 používán pro výcvik vojenských letců a také exportován. Podobně vzácný je i noční stíhací stroj Junkers Ju 88G, který byl základním typem německé noční protivzdušné obrany v závěrečné části války. Tento konkrétní kus prošel renovací poté, co byl vytažen z maďarského jezera Balaton, kam spadl po svém sestřelení stíhači Rudé armády v roce 1944.
Noha hlavního podvozku letounu Junkers Ju 290, která je dlouhodobě zapůjčena ze sbírek Národního technického muzea v Praze.
Foto: Petr Uzsák
Ar 96B-1 je částečně zbaven potahu, čímž vyniknou detaily vnitřní konstrukce.
Foto: Petr Uzsák
Transportní Douglas C-47 je vystaven v poválečné podobě amerického letectva jako připomínka berlínského vzdušného mostu v době sovětské blokády a nachází se na muzejní terase s krásným výhledem na město.
Foto: Petr Uzsák
Poválečné letectví reprezentují například stíhací letouny F-86K nebo MiG-15bis, Francie je zastoupena dopravním letounem Nord NC-702 Martinet, což je derivát německého Siebelu 204. I ten byl za války vyráběn v protektorátu, ale také právě ve Francii a v obou zmíněných zemích produkce po válce pokračovala. Z oblasti moderního dopravního letectví je zde vystaven například motor Rolls-Royce BR710.
Důležitou částí letecké expozice je i připomínka berlínského leteckého mostu z let 1948 a 1949, kdy si sovětský diktátor Stalin arogantně myslel, že izoluje a vyhladoví západní sektory města. Rozsáhlá spojenecká humanitární operace na podporu civilních obyvatel však přesvědčivě demonstrovala převahu v západních ekonomických a technických možnostech, tak mu nezbylo než blokádu opět ukončit. Této kapitole německých dějin je věnován dopravní letoun Douglas C-47 ve zbarvení amerického vojenského letectva, který je umístěn nad vyhlídkovou terasou a slouží jako reklamní poutač muzea i trojrozměrná připomínka západní pomoci obyvatelům Berlína.
Vystavené předměty zahrnují dále i letecké motory, vrtule, podvozky, přístroje a radary nebo protiletadlové zbraně, také ukázky vybavení pasažérských letadel nebo stejnokroje posádek z různého období. Zajímavostí je i vystavená noha hlavního podvozku transportního letadla Junkers Ju 290A, která je zapůjčena z pražského Národního technického muzea. Součástí nabídky muzea je rovněž možnost využití knihovny nebo místních archivních fondů badateli a zájemci. Muzeum určitě stojí za návštěvu, exponáty jsou pěkné, dobře udržované a uvnitř se najde i zábava pro menší děti, aby bylo možno uspořádat rodinný výlet.
Trup stíhacího Ju 88G byl po svém vyproštění z jezera Balaton renovován.
Foto: Petr Uzsák
Příď Ju 88G s dipóly radarové antény FuG 220.
Foto: Petr Uzsák
Proudový stíhač Heinkel He 162A má odstraněnu pitotovu trubici z přídě. V pozadí se nachází skelet nákladního kluzáku Gotha Go 242B.
Foto: Petr Uzsák
Původně cvičný Bücker Bu 181 byl proměněn v protitankový letoun zástavbou závěsníků na pancéřové pěsti.
Foto: Petr Uzsák
PS 1: Ju 87 D Stuka
V muzeu se nachází vrak Ju 87D dovezený z Ruska, jak dokládá nápis v azbuce na levé straně zádi trupu. V lednu 2023 jsme (technický tým Eduardu) skenovali části draku tohoto exponátu pro účely rekonstrukce technické dokumentace a získání dalších podkladů pro plánovanou rekonstrukci jiného exempláře Ju 87 D. Ten je ve vlastnictví The American Heritage Museum v Massachusetts, ale rekonstrukční práce na něm probíhají v Čechách a v Maďarsku. U této americké Stuky je v plánu její uvedení do letuschopného stavu. (VŠ)
Stav draku letounu umožňuje přístup k vnitřním částem konstrukce, což je vzhledem k zadání vytvořit technickou dokumentaci jako podklad pro rekonstrukci letounu do letuschopného stavu velmi užitečné. Křídlo rekonstruovaného letounu má v podstatě kompletní potah, takže kombinace skenů křídel obou letounů doplněná o skeny dalšího exponátu, dobře zachovalé a udržované Ju 87D z muzea v Hendonu, umožní zpracovat technickou dokumentaci na použitelné úrovni.
Stroj je v muzeu víceméně ve stavu, v jakém byl dovezen z Ruska. Pro účely skenování bylo zapotřebí skenované oblasti především vnitřní konstrukce opatrně očistit, protože nánosy prachu a jiných nečistot výsledky skenování významně zkreslovaly.
Na povrchu trupu zůstaly zachované malé oblasti původního nátěru a nápis v azbuce, dokumentující původ exponátu - Muzej Severnogo Flota.
Při skenování je třeba na snímaný povrch nanést desítky evidenčních bodů. Ty jsou buď magnetické, nebo elektrostatické, a povrch exponátu nijak nenarušují.
PS 2: Bf 110 F
Mnohá z kvalitně a pečlivě zrestaurovaných letadel vystavených v expozici nesou maďarskou stopu, byla restaurována firmou Ali Storiche 57. Jedním z exponátů, restaurovaným v Maďarsku, je i Messerschmitt Bf 110F, který zase zanechal svoji stopu v produkci firmy Eduard, když byl 2007 předlohou při tvorbě stavebnice Bf 110 v měřítku 1/48. (VŠ)
PS 3: TABLA VYZNAMENÁNÍ NĚMECKÝCH PRVOVÁLEČNÝCH LETCŮ
Jedním z úchvatných, leč před zraky návštěvníků poněkud skrytých exponátů, jsou tabla s kolekcí vyznamenání německých prvoválečných letců. Tato tabla muzeu věnoval americký historik a sběratel Neil O´Connor. (VŠ)
Tablo s vyznamenáními Leutnanta zur See Theo Osterkampa a fotografiemi, věnovanými letcům z Marine Jagdgeschwader Flanders.
Tablo věnované pruským princům, Friedrichu-Karlovi a Friedrichu-Zikmundovi (Sigismund), a generálporučíkovi Waltrovi von Eberhardtovi, prvnímu inspektoru německých císařských leteckých sil.
Tablo s vyznamenáními a fotografiemi námořního kapitána Friedricha Christiansena.
PS 4: BIBER A NĚMECKÁ FLOTILA POTOPENÁ VE SCAPA FLOW
V námořní sekci se mimo jiné nachází německá miniponorka Biber. Před ní jsou ve skleněných vitrínkách modely všech lodí německé císařské flotily, která byla po porážce Německa v 1. světové válce předána Britům a následně potopena v zátoce Scapa Flow.