Letecký kanon NR-30

Letecký kanon NR – 30 zkonstruovala dvojice sovětských konstruktérů A. E. Nudelman a A. A. Richtěr v polovině 50. let minulého století. Z iniciálů jejich příjmení je odvozen i název zbraně (Nudelman, Richtěr), číslovka 30 znamená ráži zbraně v milimetrech. Toto období se vyznačovalo velkým rozmachem výroby nových typů proudových letadel v bývalém Světském svazu a tím pádem i k jejich základní hlavňové výzbroje. Postupně byl tento kanon zaveden do stíhacích letounů Mikojan – Gurjevič MiG – 19S (3 ks v přídi letounu, všechny vybavené úsťovou brzdou na konci hlavně),

Kanon NR – 30 je automatická zbraň s ne-

přetržitým oboustranným pásovým podáváním,

jehož automatika je založena na principu vyu-

žití energie zpětného rázu s krátkým zákluzem

hlavně. Během zákluzu hlavně dojde k odemčení

otočného závěru a k jeho urychlení vzad páko-

vým zrychlovačem. Pro brzdění zákluzu hlavně

a pro její vracení vpřed se používá plynový vrat-

ník – využívá se prachových plynů, odebraných

z vývrtu hlavně. Tyto plyny jsou plynovými ka-

nálky přivedeny do plynového válce a zaplní

pracovní prostor vpředu, omezený pístem a vzadu

vložkami s těsnicími kroužky. Při zákluzu hlavně

nejprve dojde k nárazu hlavňového nákružku na

píst. Při pokračování zákluzu se píst pohybuje

s nákružkem, a tedy s hlavní. Plynové kanálky se

uzavřou zajetím do vložek s těsnícími kroužky

a plyny v plynovém válci se stlačují. Jejich tlak vy-

vozuje na ploše pístu sílu, která brzdí zpětný pohyb

hlavně a po zastavení ji vrátí zpět do přední polohy.

Těsně před dosažením této přední polohy se pra-

chové plyny z válce vyfouknou do atmosféry.

Jednoduchá drážkovaná hlaveň je u někte-

rých variant zbraně doplněna úsťovou brzdou,

která má současně funkci tlumiče plamene

a zároveň usměrňuje vytékající povýstřelové ply-

ny mimo letoun. Napínání kanonu je pneumatické

(stačeným vzduchem), odpalování je elektrické,

uvolněním závěru ze zadní polohy. V obvodu elek-

trického spušťadla je počitadlo výstřelů a signali-

zace potřeby pneumatického napnutí. Mezi zbraň

a lafetaci v letounu je vkládán tlumič.

Letecký kanon NR – 30 zkonstruovala dvojice sovětských konstruktérů A. E. Nudelman a A. A. Richtěr v polovině 50. let

minulého století. Z iniciálů jejich příjmení je odvozen i název zbraně (Nudelman, Richtěr), číslovka 30 znamená ráži zbraně

v milimetrech. Toto období se vyznačovalo velkým rozmachem výroby nových typů proudových letadel v bývalém Svět-

ském svazu a tím pádem i k jejich základní hlavňové výzbroje. Postupně byl tento kanon zaveden do stíhacích letounů

Mikojan – Gurjevič MiG – 19S (3 ks v přídi letounu, všechny vybavené úsťovou brzdou na konci hlavně), nadzvukových

MiG – 21F (na pravé straně trupu letounu, na úrovni pilotní kabiny), stíhacích bombardérů typů Suchoj Su – 7BM, BKL,

U (celkem 2 ks, po 1 ks v kořeni každého z křídel, těsně za kabinou, bez úsťových brzd) a později Su – 17 M3, M4, UM – 3

(cvičná, dvoumístná verze, pouze s 1 ks kanonu v pravém křídle) a jeho exportní varianty Su – 22M3, M4, UM – 3K, u bo-

jových verzí s analogickým počtem kanonů, jako typy Su-7. Z důvodu tehdejšího politického rozdělení světa a existence

vojenského uskupení zemí socialistického tábora, nazvaného Varšavská smlouva, se výše uvedené typy vojenské letec-

ké techniky dostaly postupně i do výzbroje vojenského letectva bývalé ČSLA (Československé lidové armády). Munice

byla zpočátku vyráběna a dovážena taktéž z bývalého SSSR, později se ale začala vyrábět i v bývalém Československu.

Nejdříve licenčně, později i s vlastním vývojovým programem. Zbraň je určena ke střelbě jak na vzdušné, tak především

na pozemní cíle.

LETECKÝ

KANON

NR-30

Tomáš Dedera

HISTORIE

INFO Eduard

7

Leden 2025