Strana 110
TAIL END CHARLIE
mu. Je to absurdní. Ale riziko udání ze strany
neinformované veřejnosti a následných kom-
plikací je prostě příliš velké.
Toto opatření nám značně komplikuje výrob-
ní proces. Témata se svastikami, jež nesouvisí
s nacistickým režimem, chceme konzultovat
s německou obchodní komorou, ale nevím, zda
tento pokus k něčemu povede. Opatrnost na
straně našich německých distributorů zřejmě
převýší váhu právní konzultace, a i ten Spad
z Escadrille Lafayette boj s německou laickou
veřejností prohraje. Bohužel to vede k rekla-
macím od zákazníků ze třetích zemí, kteří od
německých obchodníků dostanou stavebnice
s aršíky, jejichž obsah je takto auto-cenzurován.
V této souvislosti musím vyjádřit moje zdě-
šení nad opačným extrémem. Mám na mysli
to, že například v USA může na demonstraci
někdo beztrestně hajlovat a mít tričko nebo
vlajku s nacistickou svastikou. V mojí zemi by
zcela oprávněně takový člověk skončil rychle
v poutech, stanul před soudem a neodešel by
bez trestu. Pochybuji, že by existoval americký
voják z druhé světové války, který by se mnou
nesouhlasil. Propagování režimu, který po-
vraždil americké zajatce u Malméd a obrovské
množství dalších lidí, nemá se svobodou slova
nic společného.
Německý pohled na zobrazování svastiky se
bohužel prosazuje v dalších zemích Evropské
unie. Například český trestní zákoník v této
věci už několik let kopíruje zákon německý.
Zatím nevíme, zda bude stejný i výklad záko-
na a nevíme ani, jak k němu budou přistupovat
orgány činné v trestním řízení. Cítíme v tom
ale do budoucna významná rizika. Proto jsme
opatrní a eliminujeme svastiky jako výsostné
označení ve stavebnicích.
Pokud se Němcům podaří takto důkladně
vymýtit svastiku z veřejného prostoru, dosáh-
nou tak paradoxně po 80 letech svého koneč-
ného vítězství. Nejenže historické německé
stroje už nebudou nacistické, ale ani Spojenci
už nadále nebudou vítězit nad nacisty. Vlastně
tak naše vítězství nad nacistickým režimem
vymažeme z historie.
Myslím, že evropské státy, a především Ně-
mecko, by se měly v současné době soustředit
na důležitější témata, než je striktní regulace
svastiky, vedoucí k výše popsaným omylům.
Abych vysvětlil, co mám na mysli, dovolím si
citovat několik osobností na téma ruské agre-
se a islámského extremismu.
Jsou to lidé kvalifikovanější než já, když
porovnám jejich vzdělání a zkušenosti s mou
dvacetiletou prací v několika zemích v ma-
nažerské pozici v mezinárodní konzultační
a inženýrské firmě s centrálou v Nizozemí,
mateřskou firmou v Německu, pobočkou a čle-
ny mého týmu v Rusku a polovinou mých kole-
gů v zemích Perského zálivu.
Prvním tématem je Rusko a válka, kterou
různými prostředky a s různou intenzitou vede
proti Západu, Ukrajině a dalším zemím. Mimo-
chodem, Rusko je patrně rekordmanem v počtu
vlastních neonacistů, přičemž svou koloniální
agresi proti Ukrajině v prvních měsících invaze
snažilo zakrýt narativem o boji proti ukrajin-
ským nacistům a fašistům. Tím nechci jakko-
li zlehčovat existenci neonacistů na Ukrajině,
nebo v jiných evropských státech.
Britský generál Sir Alexander Richard
Shirreff, jenž zastával v letech 2011 až 2014 po-
zici zástupce vrchního velitele spojeneckých sil
v Evropě, v roce 2016 vydal knihu „2017: War
with Russia: An Urgent Warning from Seni-
or Military Command.“ V této historické fikci
popsal scénář, v němž Rusko v roce 2017 vo-
jensky obsadilo východní Ukrajinu, vytvořilo
si pozemní spojení s okupovaným Krymem
a poté napadlo pobaltské státy, přičemž hrozi-
lo použitím jaderných zbraní. Shirreff součas-
ně upozorňoval na nepřipravenost britských
a evropských vojenských sil na takový scénář.
V době vydání knihy byl Shirreff některými
kritiky považován za někoho, kdo značně pře-
hání a riskuje svou reputaci. Nicméně někte-
ří recenzenti byli jiného názoru. Gen. Wesley
K. Clark, bývalý vrchní velitel spojeneckých sil
v Evropě (1997-2000), napsal:
„Povinná četba
pro každého, kdo se zabývá politikou národní
bezpečnosti. Shirreffova varování – skry
-
tá ve fikci – znějí autenticky, jsou bohatá na
technické detaily a postřehy.“
Adm. James
G. Stavridis, US Navy, jenž o dvanáct let později
zastával stejnou funkci jako Clark, svůj názor na
Shirreffovo varování shrnul lakonicky:
„Nepřečíst si tuto knihu by bylo na vaše vlastní
nebezpečí.“
Historie bohužel ukázala, že se Shirreff mý-
lil víceméně jen ohledně načasování dlouho
připravované ruské invazní operace. Za to, že
nedošlo k napadení Pobaltí, můžeme zřejmě
vděčit obráncům Ukrajiny.
K vydání své knihy Shirreff mimo jiné uvedl:
"Myslím si, že je povinností vysoce postavených
vojáků zapojených do jednání s politiky, aby
nemysleli jako politici, aby politikům neusnad
-
ňovali život, ale aby vyložili vojenské důsledky
politických rozhodnutí. A mám pocit, že to je
něco, co se v posledních letech zamlžilo."
Ohledně zamlžování, konkrétně ruské hroz-
by vůči Evropě, v březnu 2022 zpravodajský
portál Politico citoval Radosława Sikorského,
který je v současné době již potřetí polským
ministrem zahraničí (je manželem držitelky
Pulitzerovy ceny Anne Applebaum):
„Západo-
evropané nás v posledních třiceti letech pře-
hlíželi a chovali se k nám povýšenecky… Léta
nás poučovali o našem postoji: Ach, víte, vy
přehnaně nervózní, přecitlivělí Středoevropa
-
né máte předsudky vůči Rusku.“
Myslím si, že západoevropské bezpečnostní
a vojenské složky, včetně těch německých, si
v posledních letech procházejí obdobím nepří-
jemného vystřízlivění ohledně Ruska. Nemo-
hu se ale zbavit dojmu, že by svoje úsilí měly
značně zvýšit, společně se zbrojní výrobou,
jíž by neměly klást překážky banky a politici.
Ruské mocenské struktury mají velké zkuše-
nosti s vlivovými operacemi a mají mezi evrop-
skými extremisty a neonacisty řadu příznivců.
Rusko už proti nám bojuje, mám ale pocit, že
Evropa stále přešlapuje a skutečný stav věcí
si nechce přiznat.
Když jsem se na jaře 2022 bavil se zástup-
cem vedení jedné z největších výrobních ně-
meckých firem ze sektoru autoprůmyslu, tak
se na téma ruské invaze na Ukrajinu dotyčný
ředitel zasmál a řekl mi, že Rusko není nepří-
tel, skutečný protivník Německa jsou podle
něj USA. Za uplynulé dva roky jsem naštěstí
viděl řadu důkazů o tom, že přinejmenším na
úrovni německého průmyslu se kompas otočil
z Moskvy zpět na Západ. Nepochybně k tomu
Němce vedl i statečný odpor Ukrajinců, kte-
rý se výrazně liší například od afghánských
ozbrojených sil, které se při chvatném odchodu
USA a Spojenců z Afganistánu doslova vypařily.
Druhým tématem, na který by se Německo
a další západoevropské státy měly zaměřit
s novým přístupem, je riziko, které v roce 2017
na konferenci Tweeps popsal tehdejší ministr
zahraničí Spojených arabských emirátů Jeho
výsost Abdullah bin Zayed Al Nahyan:
„…A dovolte mi to říct anglicky, abyste rozu-
měli, co říkám.“
Moderátorka:
„Mám tlumočníka.“
„Ne, já vím, že máte tlumočníka, jen chci mít
jistotu, že to pochopíte správně…
Přijde den, kdy uvidíme mnohem více radi
-
kálních extremistů a teroristů pocházejících
z Evropy kvůli nedostatku vůle k rozhodování,
snaze být politicky korektní nebo předpokla
-
du, že (Evropané) rozumí Blízkému východu
a islámu, anebo že rozumí jiným ... mnohem
lépe než my.
A omlouvám se, ale to je čistá ignorance.“
Na závěr jedno zamyšlení… Je nebezpečněj-
ší svastika namalovaná na modelu historické-
ho letadla, de facto dokumentující hrůzy války,
od kterých se ve skutečnosti všichni distan-
cujeme, nebo mávání vlajkami a vykřikování
hesel vyzývajících ke genocidě lidmi, kteří se
od zvěrstev, které se v posledních letech děly,
ani náznakem nedistancují?
Přeji evropským politikům, úřadům i jejich
občanům, aby je v nadcházejících letech, po-
kud možno, opustila ignorance, zamlžování
a politická korektnost ohledně témat, které
Evropu skutečně ohrožují.
INFO Eduard110
Leden 2025