Strana 20
REPORTÁŽ
Alexandrie. To vše za bezprostřední hrozby ná-
letů německých letadel, která v té době zasáh-
la mnoho řeckých i britských plavidel. Nutno
podotknout, že posádka neuposlechla přímý
rozkaz k potopení lodi a rozhodla se proti ně-
meckým i italským okupantům bojovat v exilu.
V sestavě spojeneckých formací se poté Averof
podílel na doprovodu konvojů v Indickém oceá-
nu s domovským přístavem v Bombaji. Nicmé-
ně v té době se už potýkal s opotřebením po-
honných jednotek, což limitovalo jeho operační
možnosti.
Další významný okamžik křižníku Averof
přišel v říjnu 1944, kdy z egyptské Káhiry pře-
pravil řeckou exilovou vládu do osvobozených
Atén. Po válce ještě několik let pokračovala
čestná služba lodi, ale technické problémy
a věk se už nedaly obejít, takže v roce 1952
došlo k vyřazení vlajkového plavidla ze stavu
loďstva. Poté bylo zakotveno u ostrova Sala-
mina (známého svedenou námořní bitvou sta-
rověkých Řeků s perskými nájezdníky) a roku
1956 přepraveno k ostrovu Poros, kde čekalo
na svůj další osud do roku 1983, sloužíc coby
cvičná loď. Téhož roku se velení řeckého ná-
mořnictva rozhodlo udělat z Averofa muzejní
plavidlo. Za tím účelem byl o rok později odta-
žen do zátoky Palaio Faliro v Aténách. Zde byl
zakotven, vybaven sbírkami s námořní temati-
kou a zpřístupněn veřejnosti.
Prohlídka lodi dovoluje seznámení se dvěma
uzavřenými palubami a nástavbou kolem kapi-
tánského můstku. Ten samotný přístupný není,
lze však do něj nahlédnout. Nástavby jsou
dosažitelné po schodech, ale lehká výzbroj je
odstraněna. Zůstaly zde zachované stožáry,
Zadní věž s děly ráže 234 mm, otevřené dveře vlevo vedou do lodní kaple.
Levobok lodi a přední dělová věž s dvojicí kanonů r. 190 mm. Pohled na velitelský můstek. Přední dveře vedou na můstek, za ním je oválná pancéřovaná
stěna bojového můstku a dveře vpravo vedou do navigační kajuty. Nad bojovým můstkem je
dělostřelecký dálkoměr.
INFO Eduard20
Leden 2025