Strana 37
WNr. 335xxx, Lt. Ernst-Dieter Bernhard, Stab III./JG 53, Kaufbeuren,
Německo, duben 1945
WNr. 330230, Uffz. Heinrich Munninger, 10./JG 77, Neuruppin, Německo, listopad 1944
JG 53 vznikla v roce 1937 a byla jednou z nej-
starších německých stíhacích jednotek druhé
světové války. Její III. Gruppe prošla po tažení
na Západě boji úvodních měsíců bojů v SSSR
a od konce roku 1941 byla nasazena ve Stře-
domoří. Po přesunu z Itálie v červnu 1944 se
nacházela v Bad Lippspringe a operovala pro-
ti spojeneckým náletům na Říši. V září 1944 se
podílela na odražení operace Market Garden.
Od konce roku 1944 se jednotka postupně sta-
hovala pod nátlakem spojeneckých vojsk na
jižní část Německa. Pilotem tohoto stroje byl
Lt. Ernst-Dieter Bernhard, který v prosinci
1944 nastoupil k 12./JG 53. V polovině března
byl jmenován Adjutantem velitele III./JG 53,
jímž byl v té době Hptm. Siegfried Luckenbach.
Po Luckenbachově nehodě během přistání v dub-
nu 1945 jej v závěrečných týdnech války zastupo-
val Hptm. Wolfgang Ernst s 36 vítězstvími na kontě.
Se zobrazeným strojem Lt. Bernhard havaroval
19. dubna 1945 kvůli defektu podvozku při při-
stání v Kaufbeuren po boji s formací Marauderů
doprovázených Thunderbolty. Na Bernhardově
kontě byl jeden těžce poškozený Mustang.
V říjnu 1944 se III./JG 77 stala první stíhací jed-
notkou Luftwaffe, která byla kompletně pře-
zbrojena na Bf 109K-4 a disponovala 68 stro-
ji. Jejím velitelem byl zkušený veterán JG 77
Major Armin Köhler (40 sestřelů, RK). Po zalétá-
ní a seznámení s novým typem byla 2. prosince
1944 jednotka bojově nasazena. Letecké souboje
vrcholily při bitvě v Ardenách. Uffz. Heinrich Mu-
nninger, narozený 30. června 1923, letěl 1. ledna
1945 při operaci Bodenplatte s „bílou 17“ jako
wingman Uffz. Johanna Twietmeyera. Při útoku
na letiště RAF v Antverpách-Deurne (B.70) byl
zasažen flakem, snažil se nouzově přistát po-
blíž Tilburgu v Nizozemsku, havaroval a zahynul.
Pohřben je v Lommelu. Při této operaci přišla
III./JG 77 o 11 strojů a pilotů. Od poloviny ledna
1945 byla nasazena na východní frontě. V závěru
války bojovala v Horním Slezsku se základnou
v Dolním Benešově (Beneschau) na Hlučínsku.
„Bílá 17“ byla z produkce 330xxx s vysokým
rozhraním kamuflážních barev RLM 74/75 na
bocích trupu. Z obou stran byl na přídi znak
III./JG 77, červené srdce.
STAVEBNICE 01/2025
INFO Eduard
37
Leden 2025