Markingy pro Fw 190A-5 1/48

Fw 190A-5, WNr. 2700, 2./JG 11, Husum, Německo, srpen 1943

Stíhací jednotka 2./JG 11 vznikla 1. dubna 1943 z 8./JG 1. Nejdříve jí velel Hptm. Emil Rudolf Schnoor, v květnu její velení převzal Oblt. Heinz Grosser. Její první základnou bylo letiště Husum v severním Německu a úkolem jednotky bylo bránit města Hamburg a Hannover před nálety amerických bombardovacích svazů. Příslušníci 2./JG 11 se střetávali v soubojích s B-17, které v té době létaly bez stíhacího doprovodu. To se později změnilo, když začaly bombardovací svazy doprovázet P-47 a P-51. Nepodařilo se nám dohledat, kdo s Fw 190A-5 WNr. 2700 létal. K 60% poškození letounu došlo 12. srpna při nouzovém přistání u Friedrichstadtu kvůli technické závadě. Stroj černá 8 ve standardní kamufláži RLM 74/75/76 měl na přídi z obou stran znak 2./JG 11. Na levé straně trupu pod čelním štítkem měl červený nápis Rübezahl (Krakonoš), pilot tedy mohl pocházet z oblasti Krkonoš a nápisem chtěl vyjádřit vztah ke své domovině. Na trupu před ocasními plochami byl bílý pruh s červenými lemy, což je barva 2. Staffel.

Fw 190A-5, WNr. 0152594, Maj. Hermann Graf, JGr Ost, Toulouse-Blagnac, Francie, duben 1943

Hermann Graf, přestože v řadách Luftwaffe létal již od začátku 2. světové války, začal bojově létat až během bojů nad Krétou. Prvních sestřelů však dosáhl až nad pláněmi tehdejšího Sovětského svazu jako pilot JG 52. Dařilo se mu a během 13 měsíců dokázal sestřelit 202 sovětských letadel. Dne 16. září 1942 byl vyznamenán Rytířským křížem s dubovou ratolestí, meči a brilianty, v té době nejvyšším německým vyznamenáním. Poté byl stažen z fronty a jmenován velitelem cvičné JGr. Ost. Po krátkém intermezzu u JG 50 byl v říjnu 1943 jmenován velitelem JG 1 a 11. listopadu 1943 se stal velitelem JG 11. Do čela své bývalé JG 52 se postavil 1. října 1944 a vedl ji až do konce války. Po jejím konci byl Američany předán Sovětům, a ti jej ze zajetí propustili až 25. prosince 1949. Hermann Graf zemřel 4. listopadu 1988 v Engenu. Během svého působení u JGr. Ost používal dva stroje: Fw 190A-4 a Fw 190A-5. Kamufláže jeho strojů byly doplněny o červený tulipán na žlutém motorovém krytu, podobný motiv byl i na směrovém kormidle s vyznačeným počtem dosažených sestřelů. Na zádi trupu se na levé straně nacházel Grafův osobní marking, na pravé straně pak znak jednotky – orel poučující svá mláďata o létání.

Fw 190A-5, WNr. 410004, Hptm. Walter Nowotny, I./JG 54, Orel, SSSR, říjen 1943

Německý stíhač rakouského původu, rodák z Gmündu ležícího u hranic s tehdejším Československem Walter „Nowi“ Nowotny, vyznamenaný Rytířským křížem s dubovou ratolestí, meči a brilianty, sestřelil během 442 bojových letů celkem 258 nepřátelských letadel. Jeho samotného smrt zastihla při havárii Me 262 Schwalbe po souboji se stíhacím doprovodem amerických bombardérů poblíž letiště Hesepe 8. listopadu 1944. „Nowiho“ stroj obdržel nestandardní kamufláž tvořenou dvěma odstíny tmavě zelené barvy, pravděpodobně RLM 70 a RLM 71. Žluté konce dolní poloviny křídla a pruh téže barvy okolo zádi trupu identifikovaly letouny působící na východní frontě. Stroje JG 54 nosily žlutý pruh na trupu pod trupovými kříži, spodní část směrovky byla žlutou barvou nastříkána také. Přední část vrtulového kuželu nesla pravděpodobně bílou spirálu. Pod kabinou stroj nesl bílou 13 a ve štábním označení bílou 8.

Fw 190A-5/U8, WNr. 01501353, Oblt. Kurt Hevler, Stab IV./SKG 10, Cognac, Francie, červen 1943 

Dne 4. června 1943 zamířilo 18 bitevních Fw 190 od IV./SKG 10 s podvěšenými pumami k útoku na město Eastbourne. Letoun s označením Gruppenadjutanta byl zasažen protiletadlovou palbou, pilot se pokusil vrátit, ale kvůli poškozenému motoru nedokázal již dodat potřebný výkon a pilot se snažil nouzově přistát. Jeho pokus skončil havárií poblíž městečka Normans Bay, kterou Oblt. Hevler nepřežil. Podle dobového popisu havarovaného stroje byl letoun kamuflován standardními barvami RLM 74/75/76, přičemž boky stroje, žluté směrové kormidlo a žlutý spodní kryt motoru byly přestříkány nepravidelnými hádky černé barvy. Kurt Hevler se narodil 21. července 1917 v Praze. Rodina patrně žila v Německu, protože již v srpnu 1939 měl hodnost Leutnant a od září téhož roku sloužil u 10./JG 26. Na jaře 1940 bojoval v řadách 5.(J)/Tr.Gr. 186 a 10. května sestřelil nizozemský Fokker D.XXI u De Kooi. V letech 1940 až 1943 létal u 7./JG 77 a JG 27. Od února 1943 působil jako instruktor pro bombardovací útoky u Erg. JGr. Süd. Do hodnosti Hauptmann byl povýšen posmrtně 1. července 1943. Je pohřben v Cannock Chase.