Markingy pro Spitfire Mk.IXc late version 1/48

Spitfire LF Mk.IXc, W/O Henryk Dygala, No. 302 Sqn., ALG G10 Plumetot, Francie, srpen 1944

Polská No. 302 Squadron byla jedním z útvarů, které se účastnily invaze do Normandie v červnu 1944. Svědčí o tom mimo jiné také invazní pruhy namalované na spodku křídla a trupu. Tento letoun byl vybaven křídelními závěsníky pro 250lb (113kg) bomby. Špičatá směrovka byla čerstvě natřena a proto působí na snímcích tmavěji než zbytek letounu. Malůvky nebyly u strojů RAF příliš obvyklé, kresba dívky sedící na bombě je tedy jednou z výjimek. Polský nápis „Wycierac obuwie“ vpravo od dvířek kokpitu znamená „Vyčistěte si obuv“.

Spitfire HF Mk.IXc, F/Lt Otto Smik, No. 312 Sqn., RAF North Weald, Velká Británie, srpen 1944

Na tomto letounu létal velitel B flightu No. 312 Squadrony RAF F/Lt Otto Smik. Jeho aktuální osobní skóre je zobrazeno na dvířkách kokpitu. V té době měl přiznáno 8,5 jistého sestřelu a tři zničené střely V-1. Smik tento letoun používal od července do začátku září k bojovým letům nad okupovanou Evropu. Dne 3. září byl zasažen protiletadlovým dělostřelectvem během útoku na letiště Gilze-Rijen. S pomocí příslušníků nizozemského hnutí odporu se mu podařilo dostat zpět do Velké Británie. Smikův osud se naplnil 28. listopadu 1944, kdy zahynul při útoku na nádraží ve Zwolle. Jeho Spitfire nese marking typický pro No. 312 (Czechoslovak) Sqn. Znak jednotky je namalován na obou stranách motorového krytu, malý československý výsostný znak pak na obou stranách trupu pod kokpitem. Dobový snímek neukazuje typ směrového kormidla, MJ296 mohl mít jak zakulacené, tak špičaté provedení.

Spitfire LF Mk.IXc, S/Lt. Pierre Clostermann, No. 602 Sqn., Longues-sur-Mer, Francie, červenec 1944

Pierre Clostermann se proslavil vedle bojových úspěchů i knihou Velký cirkus (Le Grand Cirque). Jedním z letounů, které během své kariéry používal, byl i Spitfire MJ586. Clostermann si pod jeho čelní štítek nechal namalovat své aktuální skóre, zahrnující sedm jistých sestřelů, tři pravděpodobné a také sedm poškozených letounů protivníka. Francouzské prameny připisují Clostermannovi celkem dvacet sestřelů, nicméně tento počet se stal po válce předmětem dohadů. Poválečné francouzské údaje příliš nekorespondují s britskými, což lze mimo jiné přičíst na vrub odlišné metodologii těchto letectev. Na konci války létal Clostermann na Tempestech u No. 3 Squadron RAF. Povšimněte si znaku jednotky na obou stranách motorového krytu.

Spitfire LF Mk.IXc, F/O Desmond Ibbotson, No. 601 Sqn., Itálie, léto 1944

Spitfire MJ250 používala No. 601 „County of London“ Squadron počínaje červencem 1944. V té době působila jednotka z italských letišť Perugia, Loreto a Fano a tento stroj byl nasazován primárně k útokům na pozemní cíle. Dočkal se konce války, avšak poté neunikl šrotišti. Na MJ250 standardně létal F/O Desmond Ibbotson, DFC&bar, který má přiznáno jedenáct jistých sestřelů, čtyři pravděpodobné a pět letounů poškozených. Ibbotson padl dne 19. listopadu 1944 za řízením Spitfiru MH614. Kamuflážní nátěr MJ250 byl odstraněn s výjimkou horního krytu motoru a trupové palivové nádrže. Ty se na dobové fotografii zdají být kamuflované, pravděpodobně se jedná o díly převzaté z jiného, kamuflovaného letounu. Znak jednotky byl namalován na vrcholu kýlovky.

Spitfire LF Mk.IXc, P/O Jerry Billing, No. 401 Sqn, RAF Tangmere, Velká Británie, červen 1944

Jedním z mnoha Kanaďanů sloužících v řadách RAF byl Jerry Billing. Do RAF se přihlásil v říjnu 1942 s cílem pomoci při obraně Malty. Nastoupil k No. 185 Squadron a v jejích řadách bojoval nad středomořským ostrovem až do března 1943, kdy byl sestřelen Bf 109. V roce 1944 putoval k No. 401 Squadron. Zde sestřelil 7. června 1944, tedy druhý den invaze v Normandii, bombardér Ju 88 a poškodil dva Fw 190. Protiletadlové letectvo se mu stalo osudným dne 1. července 1944, kdy zasáhlo jeho ML135 a donutilo jej přistát na území nikoho. S pomocí francouzské rodiny se ale dokázal dostat zpět do Velké Británie. Po válce se Jerry Billing opět přihlásil k letectvu, tentokrát k Royal Canadian Air Force a zastával post leteckého instruktora. V roce 1951 se stal členem Blue Devils, kanadské akrobatické skupiny létající na proudových strojích Vampire. Billing opustil řady RCAF v roce 1964 a stal se testovacím pilotem společnosti DeHaviland.

Spitfire LF Mk.IXc, P/O Jerry Billing, No. 401 Squadron, Francie, červenec 1944

V kokpitu ML135 byl Jerry Billing sestřelen 1. července 1944 a nouzově přistál 11 kilometrů jižně francouzského města Carentan. Invazní pruhy na letounu zůstaly pouze na spodních plochách. Na boku trupu se naopak objevilo ženské jméno Dorothy.