Kbelský "efpět"
Letecké muzeum Vojenského historického ústavu ve Kbelích se soustřeďuje na budování kolekce strojů československých a českých pilotů. Přesto se zde nacházejí i zahraniční letouny, z nichž pravděpodobně nejvíce spletitou historii má Northrop F-5E Tiger II. O jeho existenci v Československu vědělo v minulých dobách pouze několik zasvěcených osob.
HISTORIE
Miroslav Khol,
Letecké muzeum VHÚ
Letecké muzeum Vojenského historického ústavu ve Kbelích se soustřeďuje
na budování kolekce strojů československých a českých pilotů. Přesto se zde
nacházejí i zahraniční letouny, z nichž pravděpodobně nejvíce spletitou historii
má Northrop F-5E Tiger II. O jeho existenci v Československu vědělo v minulých
dobách pouze několik zasvěcených osob.
Vývoj typu F-5 započal u společnosti Nor-
throp pod označením N-156 s cílem vytvořit
nadzvukový stíhací letoun (později víceúčelový),
který by splňoval podmínky pro snadný provoz
a údržbu. V dubnu 1962 vyhlásilo Ministerstvo
obrany USA výběr letounu pro program vojen-
ské pomoci spojencům (Military Assistance
Program – MAP). Spojenci USA ze států Severo-
atlantické aliance (NATO) a Organizací smlouvy
pro jihovýchodní Asii (Southeast Asia Treaty Or-
ganization-SEATO) požadovali nadzvukový bo-
jový letoun za přijatelnou cenu. V srpnu 1962 pak
letoun od Northropu obdržel oficiální označení
F-5A. Ačkoliv všechny vyrobené stroje měly být
součástí dodávek pro MAP, „vypůjčilo“ si USAF
dvanáct kusů pro zkoušky bojového použití ve
Vietnamu.
Vývoj pokračoval verzí F-5E, která měla vý-
konnější motory, rozšířený trup, větší rozpětí
křídla s většími přechody křídlo trup, které
zvětšily také nosnou plochu. V rámci zlepšení
manévrovacích schopností byly na křídle insta-
lovány automatické sloty a klapky.
Varianta F-5E směřovala v závěru konflik-
tu mezi severním a jižním Vietnamem také
k letectvu Jižního Vietnamu. Stroje vyrobené
v roce 1973 směřovaly k 536. a 540. stíhací peruti
(Fighter Squadron) na základnu Bien Hoa. Le-
toun sériového čísla 73-00878 byl zalétán
v prosinci 1973 a do Vietnamu dodán na jaře 1974.
Začátek provozu uvádí část dokumentace, kte-
rá se kupodivu v Československu dochovala do
dnešních dnů, na konec června 1974. Do skonče-
ní konfliktu v jihovýchodní Asii nalétal 153 hodin
a 30 minut.
Po pádu jihovietnamského režimu padlo do
rukou původně severovietnamských ozbroje-
ných sil mnoho výzbroje, mezi níž nechyběly
také letouny. Do rukou komunistického Viet-
namu se dostal také typ F-5 ve verzích A/B
a také takřka třicítka strojů F-5E. Vietnamské
F-5 zprvu sloužily spolu s MiGy-21 v kombinova-
ných leteckých plucích a byly pro své vlastnosti
piloty oblíbené. Společný provoz se sovětskou
technikou však činil logistické potíže a zejména
narůstající nedostatek munice a náhradních dílů
si vynutil jejich postupné vyřazování z výzbroje.
A to znamenalo také předání kořistní techniky
do spřátelených států.
Do Československa dorazila nabídka na pře-
dání letounu F-5 na sklonku jara 1980. V té době
působil ve Vietnamu tým techniků Aera Vodo-
chody a podniku Motorlet, který měl na starost
zprovoznění alespoň části letounů Aero L-29
Delfín. Tito technici byly mimo jiné vysláni na
základnu Bien Hoa, kde se nacházely zbývající
stroje F-5. Tam měli prověřit stav darovaného
letounu a určit možnost jeho přepravy do ČSSR.
Kvůli špatnému stavu původních transportních
přípravků to však v té době nebylo možné, ale
dostupná dokumentace přibyla do Českoslo-
venska. Další šance se naskytla v průběhu
dodávek cvičných letounů L-39C Albatros viet-
Letoun F-5E je vytahován z depozitního hangáru muzea (dnes expozice 1925-38). Operaci pozoruje náčelník expozice plukovník Ing. Jaroslav Janečka (v brigadýrce).
Osmdesátá léta 20. století. [foto: Letecké muzeum VHÚ]
INFO Eduard12
Březen 2024