Úvodník

Vážení přátelé,

nebudete tomu věřit, ale opět jsme místo stavebnice nějakého významného, pro modeláře zajímavého a pokud možno dosud nevydaného typu letadla vydali dalšího, okoukaného, a bůhví kolikátého už Spitfira. Máme tak na kontě další promarněnou šanci, kdybychom nebyli tak zaťatými milovníky nudných a nezajímavých Spitfirů, mohli jsme vydat třeba Sea Vixena nejlépe ve verzi D.3 a v měřítku 1/48. No jo, co naděláte. Jiné už to nebude. Držíme se našeho plánu, kterým není nic jiného než zmenšit do měřítka 1/72 všechny stavebnice, které jsme dosud vydali a ještě vydáme v měřítku 1/48. To není jednoduchý plán. Ve skutečnosti je to nesplnitelný plán, jak jistě chápete. Je to tak nějak jako s tím zajícem, co nikdy nedohoní želvu, ale stejně jako zajíc děláme, co můžeme. Nového Spitfira Mk.Vb tak lze chápat jako součást této snahy, ale také se můžete na nějaké chápání vykašlat a prostě si toho Spitfira užít, protože to je sakra hezká a zábavná stavebnice. Ostatně, není to žádné přemílání starých stavebnic, je to první z rodiny dvaasedmdesátinových Spitfirů Mk.I, II a V, a to je nový projekt, který nemá se staršími Spitfiry Mk.IX a Mk.VIII téměř nic společného. Jo jo, je to samozřejmě Spitfire, a jde o verze, které vývojově Devítky a Osmičky předcházely, ale u stavebnic je to naopak. U nás stavebnice Devítek předcházejí Pětky i Jedničky, jdeme tak nějak proti proudu času, a to novým stavebnicím svědčí. Největší slabinou stavebnic Devítek (a Osmiček) jsou drobné díly. Před dvanácti lety to byla součást projektu, kterým jsme chtěli navýšit kapacitu výroby dvaasedmdesátin tím, že si necháme formy na rámečky s drobnými díly vyrobit v Číně, v Šen-čenu (Shenzhen). Byla to velmi dobrodružná záležitost, ten plán jsme dotáhli do konce a formy na dvě stavebnice, Spitfiry Mk.IX a Fw 190 A, jsme v Číně opravdu vyrobili. Díly trupů a křídel nebo všeobecně díly draku letadel jsme vyrobili my sami, formy na drobné díly pak přijely lodí z Číny a máme je dodnes.  A schválně nepíšu, že to bylo úspěšné, bylo to takové typické Pyrhovo vítězství, ty formy měly daleko k našemu standardu a na výliscích z nich je to vidět. Po pravdě řečeno jsem nikdy tohoto výsledku nepřestal litovat.  Tím příběhem vás ale dnes nebudu zatěžovat, můžete si ho za čas přečíst v seriálu Plastos o historii výroby plastikových stavebnic v Čechách, který vychází v EMD. Pro dnešek je důležitý fakt, že Spitfire Mk.Vb 1/72 má vše vyrobené u nás, a i to je na té stavebnici vidět. Nejde ale jen o drobné díly, kterých je samozřejmě opět hodně, protože Spitfiry prostě měly hodně vývojových variant, to je stejné jako u Bf 109 F a G, a my, protože chceme ty stavebnice dělat pořádně, do nich dáváme všechny možné varianty kdejakého dílu, s plným vědomím faktu, že se stejně nezavděčíme, že vždycky nějaký recenzent někde napíše, že ty stavebnice jsou složité a že Tamiya to má jednodušší, což je samozřejmě pravda a nic s tím neuděláme, a nějaký jiný odborník zase napíše, že tam chybí osmá verze vrtule, která je naprosto ale fakt naprosto zásadně důležitá, protože létala na Spitfirech operujících z letiště v Berševě a protože jsme tu vrtuli neudělali, tak jsme mu způsobili celoživotní trauma. Což je samozřejmě blbost, ale taky s tím nic neuděláme. Pokud byste chtěli na těch drobných dílech najít chybu, tak vám poradím. Jsou tam propady na výfucích. Docela díry, stejně jako je to u čtvrtkových Spitfirů Mk.V. Bohužel se nám ty propady nedaří eliminovat, takže nezbývá než vás požádat o shovívavost. Buď si to zatmelte, nebo to nechte, nebo si tu stavebnici nekupujte. To by ale zase bylo škoda, ten zbytek je moc pěkný a řadu titěrných dílků vám tam dáváme dvakrát i třikrát, kdyby vám, jak už to u takových cerepetiček bývá, některý z nich ucvrnknul z pinzety a zmizel v nenávratnu. Berte to jako kompenzaci toho problému s výfuky.  

Nejde jen o drobné díly. Vývojem prošly i díly draku, přeci jen naše technologické schopnosti, bez ohledu na ty díry z boku výfuků, za poslední desetiletí značně pokročily, a je to na nich také vidět. Na zadní části trupu jsou i pozitivní nýty, u dvaasedmy celkem rarita řekl bych, a ač nejsou na první ani druhý pohled úplně patrné a lze je snadno přehlédnout, jsou půvabné a pokud je dokážete nějak decentně zvýraznit, tak budete mít ve vitríně moc pěkný a svým způsobem unikátní model. Ono dvaasedmdesátin s dobře vypadajícími pozitivními nýty na trhu moc nenajdete. K tomu, jak už je u nás zvykem, máte na výběr slušnou řádku verzí zbarvení, a kdybyste mi zase někdo chtěl psát, že obtisky mají tlustý lak, posunutý soutisk, vyblité barvy, a že se máme vrátit k obtiskům od Cartografu, tak mi to prosím vás nepište. K obtiskům od Cartografu se nevrátíme, protože do Profipacků a Weekendů jsme je stejně nikdy nedávali, žádný tlustý lak ani posunutý soutisk nemají a barvy jsou taky v pořádku. Uznávám, že jsme v minulosti některé odstíny úplně netrefili, ale snažíme se, aby se to neopakovalo. Jak stavebnice vypadá a jaké nabízí výrobní varianty a k nim alternativní díly, se dozvíte z článku Jakuba Nademlejnského. Model, jehož fotografie jsou součástí Jakubova článku, postavil konstruktér stavebnice Láďa Jonáš, aby si ověřil, že mu všechno vyšlo tak, jak si to představoval. Zdá se, že vyšlo. Pokud si chcete oživit znalosti technické historie, nabízíme vám dnes také opakování mého článku o technickém vývoji Spitfirů Mk.V. Dnes je tu první díl, věnovaný Spitfirům Mk.Va a Mk.Vb, v lednovém čísle Infa bude druhá část věnovaná Spitfirům Mk.Vc. Ten článek už jsme jednou vydali, někdy v roce 2020 tuším, při premiéře Spitfirů Mk.I, II a V v měřítku 1/48. Rozhodli jsme se ho zopakovat, protože jednak je opakování matkou moudrosti, a jednak se ty informace mohou někomu hodit. Přeci jen, množina modelářů stavějících dvaasedmy se od té stavějících čtvrtky liší, i když se obě částečně prolínají. Slibuji, že někdy na jaře dopíšu i článek o vývoji kamufláží Spitfirů Mk.V. Ty články budeme vydávat tak, jak budeme vydávat různé verze dvaasedmdesátinových Spitfirů. Jak už jsem zmínil, vydáváme je jaksi proti proudu času, začínáme Pětkami a skončíme Jedničkami, což je jiný postup, než jaký jsme zvolili u čtvrtek nebo dvaasedmdesátinových Devítek. Nicméně, pokud jde o výběr verzí zbarvení do dvaasedmdesátinových stavebnic, i pokud jde o vydávací schéma, kde bude opět řada tématických limitek, tak v tom malé stavebnice v podstatě kopírují vydávací schéma i skladbu markingů svých větších předchůdců. Pětkami v tomto případě začínáme proto, že se chceme vyhnout kolizi s kolegy z IBG, kteří nedávno začali vydávat stavebnice Spitfirů Mk.I také v měřítku 1/72, a my jim do toho nechceme lézt, když už to pro nedostatek mezinárodní koordinace dopadlo tak, že jsme my i oni zkonstruovali stejný typ letadla. Chtěl jsem napsat stejnou věc, ale ony to stejné stavebnice nejsou. Děláme to podobně, ale rozdíly najdete.

Kdyby vás zajímalo, proč jsme v tomto případě vydali premiérovou stavebnici celé rodiny Spitfirů Mk.I v poněkud neobvykle v řadě Profipack, tak je to proto, že jsme ji chtěli mít hotovou do začátku listopadu, abychom ji mohli vzít s sebou do Telfordu. Připravit stavebnici řady Profipack je jednodušší, než připravit stavebnici řady Limited, navíc Dual Combo. Ono to bohužel nakonec nevyšlo, byl to až příliš ambiciózní plán. K dokončení poslední formy a tím i celé stavebnice nám v době konání výstavy v Telfordu chyběly ještě dva týdny. Ale stihli jsme další dvě stavebnice, které jsme do Telfordu dovezli, Kittyhawka v řadě Limited 1/48 a Spitfira Mk.Vb Mid v řadě Profipack 1/48. Obě stavebnice jsou také prosincové novinky, stejně jako A6M2-N Rufe v řadě Weekend 1/48. Můžete si je všechny prohlédnout v dnešním Infu, pokud už jste je samozřejmě neviděli na našem Facebooku případně třeba o víkendu v Bratislavě. Já tedy předpokládám, že někde už jste je viděli, ale stejně vám je ukážeme ještě jednou, ne-li víckrát.

Dnes nemám jen dobré zprávy. Jedna špatná souvisí s mojí zmínkou o seriálu Plastos, že si tam můžete jednou přečíst, jak to bylo s dvaasedmdesátinovými stavebnicemi, na které jsme vyrobili formy Číně. Spousta z vás si řekne, co to je za blbost, já přece EMD nekupuju, tak jak si to asi přečtu? V tom je právě problém. EMD kupuje málo modelářů, nás na druhu stranu stojí velké úsilí ho připravit a vydat. Výsledek je, že se nám tento projekt nevyplácí, a proto raději to úsilí věnujeme něčemu úspěšnějšímu. Takže EMD v současné podobě skončí, poslední číslo vyjde v lednu. Předplatitelé dostanou e-mail s informací, jak vypořádáme jejich předplatné. Nicméně, protože všechno zlé bývá k něčemu dobré, EMD nezanikne úplně. Vrátíme se k původní myšlence, že bude placenou přílohou Infa. Do ní převedeme články, o které zájem je, a to se bude týkat i Plastos. Jak to bude celé vypadat a fungovat vám vysvětlíme po Novém roce.

Abych nekončil špatnými zprávami, tak na závěr ještě jednu dobrou. Finišujeme s Alienem. Víte, o co jde, že? Česká Mi-24V zbarvená ve stylu filmového Vetřelce. Pracujeme na tom projektu už dlouho, asi tak dlouho, že jste možná ztratili víru, že ho někdy dokončíme, ale dokončíme ho. Kdyby chtěl někdo protestovat, že spolupracujeme s ruskou Zvezdou, podporující Putinův režim a válku proti Ukrajině, a že jsme pěkně falešní a tváříme se, že podporujeme Ukrajinu, tak aby bylo jasno, podporujeme Ukrajinu. A články o letecké válce na Ukrajině přes různé ataky a hejty nevzdáváme a nevzdáme, jak se můžete přesvědčit na dalších stránkách dnešního Infa, a se Zvezdou neobchodujeme. Máme jen stále schované výlisky z předválečného nákupu. Máme jich asi 1 000 zazděných v prvním patře skladu výlisků, a myslíme si, že je čas tu zeď otevřít a výlisky využít. Ostatně, Alien dnes válčí na Ukrajině v řadách ukrajinského letectva. Protože máme omezený počet výlisků, nepůjde tato stavebnice do volného prodeje, prodá se pouze přes předplatné. Nedostanou ji ani všichni obchodníci. Další věc, kterou byste měli vědět je, že to bude drahá stavebnice. Ne proto, že jsme hamižní, ale proto, že to je náročný a drahý projekt, jak konstrukčně, tak výrobně. Vzhledem k charakteru jeho zbarvení to bude náročný projekt i pro případné stavitele, dostat na model ten obtisk bude vyžadovat zručnost, zkušenost a trpělivost. Ty obtisky budou specifické nejen svým designem, ale i technickým provedením – to vám teď neprozradím, najdete to v informaci o obsahu stavebnice při spuštění předprodeje. Ten začne 12. prosince a skončí na Štědrý večer, 24. prosince. Tak se těšte!

Přátelé, modeláři, děkuji vám za vaši celoroční přízeň, trpělivost, kritiku i podporu! Přeji vám hezké Vánoční svátky, veselého Silvestra a hlavně hodně štěstí, zdraví a krásných modelů v roce 2026!

Buď kit!

Vladimír Šulc

PS: Abych nezapomněl tradiční, krásné a věhlasné eduardí PF 2026 bude letos opět k dostání na našem e-shopu!