Strana 64
#11187BOXART STORY
Boxarty stavebnic limitovaných edicí obvyk-
le nepřinášejí konkrétní příběh či situaci. Mají
navodit atmosféru a vizuálně připravit modelá-
ře na to, co ho v krabici čeká. Tím spíše, jde-li
o stavebnici stylu Dual Combo, kde je výběr
nabízených markingů velmi pestrý a na krabici
zobrazené letouny mohou být vztaženy k váleč-
ným oblastem i značně vzdáleným.
Stejně je tomu tak u Dual Comba Kittyha-
wku, kde spolu nad pouští letí Kittyhawk RAF
z afrického bojiště a stroj RAAF z oblasti jižního
Pacifiku.
Přesto mají oba letouny mnoho společného.
V neposlední řadě elegantní a bojovný výraz,
vlastní všem P-40.
Britové a letci z dalších zemí Commonweal-
thu používali Tomahawky (P-40B/C) a Kittyha-
wky (P-40D
-
N) v Africe s velkým úspěchem.
V severoafrickém pouštním tažení sehrály tyto
letouny významnou roli tažných koní. Kromě
RAF s nimi létali Australané, Novozélanďa-
né, Jihoafričani a Kanaďané (ti v Africe neměli
vlastní perutě RCAF a jejich piloti byli zařazení
do perutí RAF).
Tyto letouny nebyly nejrychlejší ani nejlepší
ve vyšších hladinách, ale svou pevnou kon-
strukcí, která vydržela značné poškození v boji,
a schopností plnit i úkoly útoků proti pozemním
cílům, se staly pro spojence v severní Africe ne-
postradatelnými.
Patrně nejvýraznější jednotkou, používající
Kittyhawky v Africe a Středomoří obecně, byla
112. peruť RAF. Proslula nejen velkými bojový-
mi úspěchy (ke konci války její piloti nárokovali
206 letounů protivníka zničených ve vzduchu
a 62 na zemi), ale také typickou žraločí tla-
mou, namalovanou na chladičích ve spodní
části přídí svých strojů. Tento prvek převzaly
od amerických Létajících Tygrů (1st American
Volunteer Group), působících v letech 1941 – 42
v čínsko-japonské válce. Oba zmíněné výskyty
„sharkmouth“ vytvořily jakýsi trademark, vizuál,
neodmyslitelně spojený s letounem P-40.
Ke zmíněné 112. peruti RAF patřil i první z le-
tounů ve dvojici na obrázku – Kittyhawk ET789,
se kterým v roce 1942 létal australský pilot Sgt.
Wallace Daniel Hogg. S tímto letounem se mimo
jiné v dubnu 1942 zúčastnil velkého boje s ně-
meckými Ju 87 při kterém byl jeho Kittyhawk
vážně poškozen. Sgt. Hogg se přesto dokázal
dostat domů a bojoval i po následující měsíce,
až do 21. října 1942, kdy byl sestřelen a zajat.
Zbytek války strávil v zajateckém táboře Stalag
Luft 3 v Saganu.
Také pilot druhého Kittyhawku z boxartu byl
Australan. Na rozdíl od Hogga sloužil v čistě
australské jednotce (75. peruť RAAF) a také
mnohem blíže k domovu. Hvězdné období této
perutě spadá do jara 1942, kdy sloužila na No-
emfoor Island v jižním Pacifiku, kde působila
především v roli obránce přístavu Port Mores-
by. Během o málo více než šest týdnů trvajících
bojů peruť sestřelila 35 nepřátelských letounů
a takřka 60 jich poškodila. Sama však také měla
nemalé ztráty. V bojích a při haváriích ztratila
12 pilotů a 22 strojů. Většina jejích Kittyhaw-
ků byla na konci tohoto období ztracena nebo
vážně poškozena. Dne 3. května 1942 byla peruť
stažena z bojů a vrátila se zpět na australskou
pevninu. Po znovuvybavení letouny a novými
piloty byla dislokována na Milne Bay, nedaleko
svého předchozího působiště. Z různých zákla-
den v oblasti Papua – New Guinea pak působila
až do prosince 1944.
Do daného období, konkrétně srpna 1944,
pak spadá i příběh druhého zobrazeného le-
tounu. Kittyhawk s RAAF označením A29-521
pilotoval F/O T. R. Jacklin ze 75. perutě RAAF.
Dne 9. srpna 1944 utržil Jacklin vážné poško-
zení v boji, přičemž levá polovina křídla byla
z více než čtvrtiny zničena. Levé křidélko chy-
bělo úplně. S takto poškozeným strojem doká-
zal F/O Jacklin doletět více než 200 mil až na
Noemfoor Island a přistát na své základně.
V obou tak rozdílných oblastech bojů, poušt-
ním prostředí severní Afriky, i značně humidním
klimatu jižního Pacifiku, Kittyhawky značně
trpěly, ovšem bez ztráty bojové hodnoty. Ná-
ročné klimatické podmínky se projevovaly ne-
jen na draku, přístrojovém vybavení, zbraních
a pohonných jednotkách, ale také na povrchu.
Kamuflážní nátěry v těchto oblastech znač-
ně bledly a oprýskávaly. O to zajímavější jsou
dnes pro modeláře. K tomu přispívají také četné
kresby a nosearty, kterými Kittyhawky, a obec-
ně letouny P-40, oplývají.
Text: Jan Zdiarský
Ilustrace: Gareth Hector
Kittyhawky dvou světadílů
INFO Eduard64
Prosinec 2025