Strana 149
Při přípravě článku o výstavě v Technickém
muzeu v Brně uvnitř tohoto čísla, a přede-
vším při mnoha konverzacích s návštěvníky
výstavy mi přišla na mysl úvaha smyslu tako-
vých výstav a smyslu modelářských soutěží.
Pro její rozvinutí se musím vrátit o něko-
lik let zpět. Myšlenka udělat velkou výstavu
založenou na plastikových modelech a tom,
co toto hobby potřebuje a obnáší, má u mě
dlouhou historii (navíc KPM BRNO pořádalo
ve spolupráci s Technickým muzeem dvě po-
dobné velké výstavy v 80. letech) a vedlo mě
k tomu nepřímo takové pokračování „našeho“
MODELLBRNA. To také nebyla klasická mode-
lářská výstava – vždy jsme se na MODELLBR-
NU snažili soutěžení spíše upozadit a dát co
největší prostor klubovým stolům i tematic-
kým výstavám. Mezi prvními jsme dělali ve-
řejné workshopy nazvané MODELLBRNO XXL,
to hlavně proto, abychom nové trendy dostali
mezi co nejvíce modelářů a díky prostorům na
BVV to bylo možné. K tomu patřil maximální
možný doprovodný program. A velmi mě těší,
že dnes je tento trend součástí téměř každé
výstavy, setkání nebo soutěže. Díky povídání
při víkendovém modelaření s návštěvníky ak-
tuální výstavy v Technickém muzeu (a to jsou
nemodeláři i modeláři, kteří nikde svoje mo-
dely neukazují) se dovídáme, že oni na soutěž
jet nemůžou, protože to neumí a přitom když
mi ukazují fotky svých výtvorů, klidně by mohli.
Celý problém vidím v názvu soutěží a myslím,
že je načase otevřít se s tímto koníčkem širší
veřejnosti, systém soutěží předělat na setkání
a výstavy. Je super že třeba E
-
DAY má v ná-
zvu MEZINÁRODNÍ MODELÁŘSKÁ VÝSTAVA.
To, že modeláři (komise modelářů) na výsta-
vě vyberou v některých kategoriích tzv. BEST
OF, je asi v pořádku. A také to, že především
mladí dostanou nějakou vzpomínku/ocenění,
ale když slýchávám, že někdo nedostal cenu
a že už nepřijede … to je až úsměvné. Přestaň-
me závodit, pojďme se bavit - modelařením.
Proti mistrovské soutěži nic nemám, ale to
je jiná, tak trošku uzavřená záležitost. Jasně
daná pravidla, proškolení rozhodčí, modely
jsou konfrontovány s podklady a další speci-
fika. OK, může být. Klidně i součástí větší vý-
stavy….
Hlavně je to hobby a každý modelář dělá mo-
del jak nejlépe umí, setkáními a výstavami
s workshopy se i takoví modeláři mohou po-
souvat dál. Ano, někomu stačí jak to dělá, ale
mnoho modelářů vůbec neví, jak na co jít,
nezná nové technologie, byť by je zvládl.
Především je třeba začít, to vidím aktuálně
o víkendech strávených na naší výstavě.
Perfektně se k tomu hodí kniha PSPM 1, kte-
rou vydal Kuba Vilingr, a kterou i díky jemu
a propojení na nakladatele máme v omezeném
počtu k prodeji – u vydavatele už není ani jedi-
ný kus. Možná by stálo za úvahu časem knihu
zaktualizovat a vydat rozšířené vydaní… Čas
i v našem hobby letí a i tato „Kubova kuchař-
ka“ je na pultech už nějaký ten rok. Stejně tak
by modelářská škola mohla vycházet v mode-
lářských periodikách, anebo zkusit tuto knihu
přepracovat do podoby živé kuchařky, třeba na
Youtube, a to včetně nových trendů. Legislativa
a přístup školství našemu hobby také nepomá-
há, přitom každý modelář je tak trošku historik,
umělec, konstruktér, architekt. Rozvíjí mnoho
schopností, dovedností – trpělivost, pečlivost,
zručnost, a to všechno by nová generace po-
třebovala. Měli bychom se, dokud nás je ještě
hodně, pokusit nastartovat novou modelář-
skou krev. To je hlavní důvod aktuální výstavy
v Technickém muzeu - ukázat naše hobby ši-
roké veřejnosti.
POST SCRIPTUM K VÝSTAVĚ SVĚT
PLASTIKOVÉHO MODELÁŘSTVÍ Text: Petr Vacek
INFO Eduard
149
Prosinec 2025