Page 20
Geneze onoho ať už zdánlivého či skutečné-
ho chaosu ve značení pozdních verzí Bf 109 G
je podle mého názoru asi takováto. Začalo to
zpožděním vývoje Bf 109 K, potažmo motoru
DB 605D. Když bylo zřetelné, že Bf 109 K ne-
bude včas hotový, byl spuštěn náhradní pro-
gram. Jeho realizací byla pověřena firma Erla,
která zpracovala konstrukční řešení zástavby
DB 605D do draku Bf 109 G-14 a připravovala
náběh výroby. Protože ale DB 605D nebyl na
jaře 1944 stále ještě v sériové výrobě, byla
v Regensburgu u Messerschmitta připraveno
řešení nouzové zástavby dostupného moto-
ru DB 605AS do draku Bf 109 G-6, které bylo
u Messerschmitta zavedeno do sériové výroby
nových strojů, a u Erly a v dalších výrobních
a opravárenských závodech byla instalace DB
605AS provedena v rámci oprav a repasí star-
ších Bf 109 G-6 a G-14. Proto pocházela většina
G-6/AS vyrobená Erlou z továrny v Antnver-
pách, což nebyl výrobní, ale opravárenský zá-
vod provádějící repase a velké opravy Bf 109.
Po zahájení dodávek motorů DB 605D byla za-
vedena výroba Bf 109 G-10 v Erle na základě
připravené konstrukční úpravy. Během výroby
těchto strojů docházelo průběžně k úpravám
tak, jak je zkušenosti z provozu letadel vyža-
dovaly. Proto najdeme již na některých G-14/AS
větší chladiče nebo větší sání ke kompresoru,
což pak tyto stroje činí obtížně odlišitelnými od
Bf 109 G-10. Požadavek na masovou výrobu byl
zákon a tempo zavádění změn bylo na dnešní
poměry nepředstavitelné. Naopak představi-
telná byla hrozba tvrdého postihu za nedodr-
žení objemu dodávek nových letadel. Zda před-
mětem dodávek bude ten nebo onen typ bylo
víceméně jedno. Ostatně, rozdíly mezi jednotli-
vými verzemi nebyly velké ani pokud jde o vý-
kony. Proto nevadila souběžná výroba různých
verzí. Ve stejnou dobu, kdy Mtt. Regensburg již
produkoval Bf 109 K-4, v Erle běžela nadále
výroba G-10, výroba K-4 zatím zavedena neby-
la. Byla připravena až na jaře 1945, Bf 109 K-4
výrobního bloku 57 se nakonec v Erle vyrobilo
jen pár kusů.
Obdobná situace byla i ve WNF. Bombar-
dováním těžce postižená firma provedla roz-
ptýlení výroby do několika výrobních okruhů,
z nichž jedním je již zmíněná Diana, vybudova-
ná v železničních tunelech u Tišnova na Mora-
vě a v dalších lokalitách a továrnách v okolí.
V situaci, v níž se firma v zimě 1944/1945 na-
cházela, je celkem logické, že si nekompliko-
vala život zaváděním výroby nového typu Bf 109
K-4, a šla cestou nejmenšího odporu. Tou byla
instalace nového motoru do existujícího, mírně
modifikovaného, draku. Výroba Bf 109 G-10/U4
tedy plynule navázala na zavedenou výrobu
Bf 109 G-14/U4 a běžela až téměř do konce vál-
ky, do března 1945. V dubnu již Rudá armáda
obsadila Vídeň a postupovala na jižní Moravu,
ze severu postupovala na Olomouc. Postup
fronty vyřadil základny pro kompletaci a za-
létávání dodávaných strojů. Poslední z těchto
základen na letišti Praha-Letňany, postupem
front zatím nedotčenou, ve stejné době vyřadi-
la z provozu blokáda pražských letišť stíhači 8.
letecké armády USA.
Provedení tohoto řešení nebylo bezesporu
nijak snadné a nebylo ani dokonalé, jak už to
ostatně u improvizací bývá. Bylo to ale řešení
funkční, zajišťující dodávky výkonných a stá-
le konkurenceschopných stíhaček pro bojové
jednotky Luftwaffe. I díky těmto improvizacím
Luftwaffe nikdy nepocítila nedostatek stíha-
cích letadel, i přes velké ztráty byla vždy k dis-
pozici prakticky okamžitá náhrada. Bez ohledu
na to, že Bf 109 G-10 již výkonnostně poněkud
zaostávaly za Mustangy, představovaly do-
statek materiálu pro zajištění fungování jak
jednotek obrany Říše, tak frontových jednotek,
jako byla kupříkladu JG 52. A proti sovětským
strojům byly Bf 109 G-10 stále ještě dost dobré.
To si ostatně mohli v poválečném období vy-
zkoušet v praxi i příslušníci československého
letectva, v jehož výzbroji 21 kusů Bf 109 G-10
pod označením Avia S-99/C-10 několik let slou-
žilo.
Doufám, že tento článek bude modelářům
dobrou nápovědou při výběru vhodného mode-
lu z množství stavebnic výše popsaných typů
Bf 109 G, které nabízí firma Eduard. A pokud už
je mají, mohou si ověřit správnost rozlišova-
cích prvků jednotlivých verzí a vůbec tak nějak
si zjistit, co si to vlastně koupili.
K tomu vám, vážení modeláři, přeji hodně
štěstí a pevné nervy!
Vladimír Šulc
OCASNÍ APPENDIX
V popisu jednotlivých verzí jsou zmiňovány
různé typy směrovek, značené čísly. Tato čísla
jsou interním značením firmy Eduard, v článku
jde o tyto typy směrovek:
TYP 1: první sériový typ vysoké směrovky.
Konstrukce kovová, potažená plátnem. Existo-
valo i provedení s dřevěnou konstrukcí, často
s přidaným trimem v horní části odtokové hra-
ny (typ 2).
TYP 6: hlubší směrovka dřevěné konstruk
ce potažené plátnem, se třemi trimy, rovnou
spodní hranou.
TYP 9: obdobná směrovka jako typ 6, s hlub
-
ším středním trimem a širší kapotou pozičního
světla.
HISTORIE
INFO Eduard20
Září 2024