Page 15
Bf 109 G-10
V létě 1944 byly zahájeny dodávky od roku
1942 vyvíjeného výkonného motoru DB 605D
s barometrickým automatickým ovládáním
otáček kompresoru v závislosti na výšce letu.
Po náběhových verzích DB-605DM a DMO
byly tyto motory dodávány ve dvou hlavních
produkčních verzích, DB-605DB pro použití
benzinu B4 se systémem MW-50, a DB 605DC,
poháněné 96oktanovým benzinem C3, bez in-
stalovaného systému MW-50. Nicméně i moto-
ry DB 605DC měly připojovací ventily systému
MW-50, umožňující jeho instalaci a konverzi
motoru DB 605DC na motor DB-605DB a na-
opak. Motory DB 605D byly instalovány vý-
hradně společně s většími chladiči oleje typu
Fo 987, větší 54litrovou olejovou nádrží a vět-
ším sáním vzduchu ke kompresoru.
Na produkci Bf 109 G-6/AS a G-14/AS tak
navázala na podzim 1944 výroba Bf 109 G-10,
poháněných motory DB 605D různých verzí.
Společným znakem všech verzí Bf 109 G-10
byla, kromě zmíněné instalace některé z verzí
motoru DB 605D a s ní spojené široké motorové
kapoty (Pferdearsch), také instalace většího
příďového olejového chladiče Fo 987 místo pů-
vodního Fo 870 u G-6/G-14, větších (hlubších)
křídelních chladičů ALF 907C místo původních
ALF 750B, většího sání vzduchu ke kompreso-
ru a větší vrtule typu VDM 9-12159 se širšími
vrtulovými listy. Standardem byla také kabi-
na se zjednodušeným rámováním Erlahaube
a vysoká směrovka. Bf 109 G-10 byly vyrábě-
ny v závodech tří firem: Erla Lipsko, Messer-
schmitt AG Regensburg a Wiener Neustadt Flu-
gzeugwerke. Bf 109 G-10 měla být přechodným
typem před náběhem výroby výrazně moder-
nizované Bf 109 K, poháněné rovněž motorem
DB 605D. Ve skutečnosti ovšem přišly první
Bf 109 G-10 z produkce Erly Lipsko k jednotkám
Luftwaffe až v říjnu 1944, v podstatě ve stejnou
dobu, kdy v Messerschmittu začínala výroba
Bf 109 K-4. Na druhou stranu, výroba Bf 109
K-4 zůstala až do konce války omezena na fir-
mu Messerschmitt, v Erle ani ve WNF prakticky
zahájena nebyla.
Lze říci, že geneze verze G-10 je u každého
z jeho tří výrobců jiná a každý z těchto tří vý-
robců řešil konstrukci Bf 109 G-10 svými vlast-
ními prostředky. V tomto kontextu je typické
řešení tvaru kapoty motoru u každého ze tří
výrobců. U Messerschmittu a WNF je kapota
podobná, přesto se u obou továren navzájem
mírně liší ve tvaru velkých bočních boulí nad
kompresorem a závěry trupových kulometů.
Naproti tomu je řešení u Erly výrazně jiné, lze
říci, že je aerodynamicky jemnější a propra-
covanější, ovšem s výjimkou boule na pravé
straně kapoty motoru. Typická pro stroje z Erly
byla levá část horní kapoty motoru bez vidi-
telné, dodatečně nanýtované boule, absence
boulí na přední části spodní kapoty motoru,
a tradičně delší výstřelné kanály trupových
kulometů. Jako první začala s konstrukcí
i produkcí verze G-10 firma Erla, která byla
pověřena zpracováním konstrukčního řešení
Bf 109 G-10 jako rychlé dočasné náhrady za
zdržující se projekt Bf 109 K-4. Výroba v Erle
začala v září 1944, celkem dala ve dvou výrob-
ních blocích 1709 kusů.
Messerschmitt vyrobil v říjnu 129 kusů (část
patrně ještě v listopadu, některé možná ještě v
prosinci) montáží motorů DB 605 D do draků Bf
109 G-14/AS. Šlo o doběh výroby Bf 109 G-14/AS,
v podstatě šlo o stejné draky s motory
DB 605D. Messerschmitt se poté věnoval vý-
hradně stavbě strojů Bf 109 K-4.
V prosinci 1944 začala výroba Bf 109 G-10/U4
ve WNF/Diana. Konstrukce těchto strojů vy-
cházela ze zástavby motoru DB 605D do dra-
ku Bf 109 G-14/U4 s motorem DB 605A v Me-
sserschmittu a byla svébytnou konstrukcí,
odlišnou od konstrukčního řešení firmy Erla.
Od Bf 109 G-10 z produkce Messerschmittu
se stroje z WNF lišily především podvozkem
s většími koly a s tím spojenými velkými obdél-
níkovými boulemi nad podvozkovými šachtami.
Pravděpodobným důvodem zavedení výroby
vlastní konstrukční verze Bf 109 G-10, namís-
to v té době již v Regensburgu vyráběné K-4,
byly očekávané potíže při potenciálním náběhu
výroby Bf 109 K-4 ve spojeneckém bombardo-
vání značně postižených závodů WNF, a také
složitá koordinace zavádění všech výrobních
změn v rozsáhlé a rozptýlené síti subdodava-
telů. Pro pochopení tohoto rozhodnutí je nutno
mít na zřeteli, že závody WNF byly v té době
ze všech výrobců Bf 109 pod největším tlakem
spojeneckého bombardování a byly také nejblí-
že frontě. Výroba Bf 109 G-10 v podnicích WNF
dala do konce války pravděpodobně necelých
1000 strojů, z toho 650 Bf 109 G-10/U4 a 300
fotoprůzkumných Bf 109 G-10/R2.
Celkem bylo vyrobeno asi 2600 Bf 109 G-10.
Bf 109 G-10/R6 Erla / výrobní bloky
150 xxx, 151 xxx, 490 xxx a 491 xxx
Erla Lipsko byla pověřena konstrukční
úpravou Bf 109 G-6 na G-10, jako nouzovým
řešením zpoždění náběhu výroby Bf 109 K-4
v Mtt. Regensburg. Konstrukčními pracemi
byla patrně pověřena proto, že konstrukční
týmy Messerschmittu byly plně vytíženy nejen
konstrukcí Bf 109 K, ale především dotažením
konstrukce proudové stíhačky Me 262 do sé-
riové výroby. Nové G-10 z Erly se od G-6/AS
a G-14/AS opticky výrazně lišily díky aero-
dynamickému vydutí kapoty motoru na levé
straně, kde chyběla pro ostatní stroje řady
G-10, G-14/AS a G-6/AS charakteristická vel-
ká nanýtovaná boule. Boule na pravé straně
motorového krytu se svým tvarem také lišila
od kapot zbývajících dvou výrobců. Nebyla tak
velká, končila výš směrem k podélné ose trupu
a neměla tak hladký povrch. Popravdě řečeno,
plech na ní vypadal jako zmuchlaný, postrá-
dal jakoukoli eleganci a naprosto se vymykal
jinak kvalitnímu aerodynamickému řešení
zbytku motorové kapoty. Možná to byl jeden ze
zdrojů pojmenování Bastardflugzeug, které se
v souvislosti s Bf 190 G-10 objevilo v dokumen-
tu Flugzeug-Baureihen Blatt Bf 109, vydaném
v srpnu 1944 úřadem náčelníka TLT (Chef der
Technischen Luftrüstung).
Chladič oleje byl větší, typu Fo 987, se spe-
cifickou kapotáží firmy Erla, která nebyla tak
hluboká, jako u ostatních verzí s tímto chla-
dičem. Opticky byl chladič velikostně mezi
klasickou G-6 s chladičem Fo 870 a G-10 WNF/
Diana s chladičem Fo 987. Aerodynamicky
čistě byla tvarována celá spodní kapota mo-
toru, bez boulí pod olejovými čerpadly na
přídi, charakteristickými pro G-10 z produkce
Mtt. Regensburg a WNF. Pro Erlu typický byl
také horní kryt motoru s delšími výstřelný-
mi kanály kulometů. Výroba začala výrobním
blokem 490 130 – 490 399 (270 kusů Bf 109
Messerschmitt Bf 109 G-10 WNr. 491407 z výrobního závodu Erla na snímku z počátku roku 1945. Stroj náleží 3
a
Squadriglia, 1o Gruppo Caccia. Capt. Cesare Marchesi s tímto letounem havaroval na základně Ghedi 14. března
1945. (Foto: JaPo)
HISTORIE
INFO Eduard
15
Září 2024