Začátek v Africe
Text: Jan Bobek
Ilustrace: Adam Tooby
Kat. č. 82165
Na konci října 1942 se ze Sicílie na severoafrické bojiště přesunuly I. a III./JG 77 „Herz As“ s Messerschmitty Bf 109 G-2. Velitelem I. Gruppe byl již v té době dobře známý Maj. Heinz Bär a jeho kolegy z III. Gruppe vedl Maj. Kurt Ubben. Jejich úkolem bylo co nejdříve zasáhnout do bojů u El Alameinu. Bärova jednotka zahájila bojové lety 28. října ze základny Bir-el-Abd. O technické zabezpečení strojů I./JG 77 se staral personál legendární I./JG 27, v jejíž řadách o dva měsíce dříve tragicky zahynul legendární Hans-Joachim Marseille. Vlastní pozemní personál I./JG 77 byl stále na cestě ze Sicílie. První poškozené a zničené stroje I./JG 77 však nešly na vrub nepřítele, ale měl je na svědomí zrádný pouštní povrch letiště. Obě Jagdgruppe zpočátku operovaly společně a v následujících dnech byly běžné střety se skupinami nepřátelských stíhacích letounů, které čítaly několik desítek strojů.
Jedno z prvních vítězství I./JG 77 v Africe docílil 1. listopadu 1942 Uffz. Horst Schlick, který měl v té době na kontě sedm sestřelů. Nad frontu v ranních hodinách směřovalo 30 střemhlavých bombardérů Stuka z StG 3, jejichž doprovod tvořilo deset MC.202 z 23° Gruppo Caccia, devatenáct Bf 109 z I. a II./JG 27 a také sedm Bf 109 z I./JG 77. V posledně jmenované skupině letěli Horst Schlick a Bärův pobočník Lt. „Mac“ Berres.
Nad frontou došlo v 8.15 německého času ve výšce 3500 metrů k souboji s dvaceti Curtissy P-40 z No. 112 Sq RAF a z americké 66th FS, jež byla součástí 57th FG. Spojenečtí letci hlásili, že se jim podařilo Stuky donutit předčasně odhodit náklad a připsali si na konto sedm Ju 87 sestřelených jistě, šest pravděpodobně a dva bombardéry byly ohlášeny jako poškozené. Němci ztratili pět Stuk a zdá se, že pumy dopadly do prostoru jednotek Osy.
Italští letci po boji nenárokovali žádná vítězství, jejich němečtí kolegové však ohlásili jeden Spitfire a tři P-40 jako sestřelené. Po jednom Curtissu si připsali Berres (jeho 19. vítězství) a Schlick, jenž si připsal svůj osmý sestřel. Oba Curtissy podle Schlicka dosedly na území ovládaném jednotkami Osy a poměrně dlouho z nich vycházel hustý kouř.
Muselo se jednat o dva stroje ze „žraločí“ No. 112 Sq RAF, které se z boje nevrátily. Zraněný Sgt. R. De Bourke s Kittyhawkem III (FR 264) s trupovým označením W kvůli poškození nouzově přistál. Předtím si však v boji připsal dvě Stuky. Později byl jeho stroj zřejmě zachráněn a opraven. Druhým letounem, který skončil na zemi, byl Kittyhawk III (FR 289) s trupovým označením Z. Jeho pilot WO J. B. Agnew přistál na bojišti, ale podařilo se mu dostat se k vlastním liniím. Než jej nepřítel sestřelil, Agnew v ranním boji sestřelil jednu Stuku jistě, jednu pravděpodobně a dvě poškodil. Právě závěr těchto soubojů je zachycen na boxartu Adama Toobyho, pro nějž jsme ke Schlickovu stroji zvolili De Bourkeho letoun, jeho obětí se však mohl stát i Agnew.
Pro Schlicka měly však následující dny nečekaný průběh. Již 2. listopadu se nedaleko vlastní základny srazil v souboji s nepřítelem. Podařilo se mu seskočit na padáku, ale když se o den později vrátil k vlastní jednotce, dostal od Heinze Bära pořádně vynadáno. Schlickův Gruppenkommandeur totiž letecké střetnutí sledoval dalekohledem a vůbec se mu nelíbilo, jak bezhlavě jednadvacetiletý poddůstojník šel do útočného manévru. Vzhledem k tomu, že k pádu nepřátelského stroje došlo nad německým územím, byl i tento P-40 uznán jako ověřené vítězství, tentokrát Schlickovo deváté.
Schlickův stroj „bílá 3“, s nímž 1. listopadu dosáhl svého prvního úspěchu ve vzdušném souboji nad Afrikou, se mezitím nacházel na základně Bir-el-Abd, kterou však o tři dny později obsadili Spojenci. S pestře zbarveným Messerschmittem s osmi sestřely na směrovce se na památku fotografovali spojenečtí letci.
Gruppenkommandeur Heinz Bär byl jedním z posledních příslušníků I./JG 77, kteří opustili 8. května 1943 africkou půdu a evakuoval se svou jednotkou na Sicílii. JG 77 od 25. října 1942 do 13. května 1943 utrpěla 55% ztráty na létajícím personálu, přičemž nejhůře byla postižena III. Gruppe, která přišla o 30 pilotů. Ve stejném období bylo 218 strojů JG 77 buď zcela zničeno, nebo poškozeno nad 60 %, avšak Geschwader současně sestřelila 497 nepřátelských strojů, což představuje poměr lepší než 2:1. Nejvíce sestřelů (192) získala, za mimořádně nepříznivých podmínek na bojišti, právě Bärova I. Gruppe, nepochybně nejen kvůli jeho osobnímu skóre, ale i díky jeho charizmatickému vedení a zkušeným letcům, které u své Gruppe shromáždil nebo vychoval.