Úvodník
Dobrý večer, vážení přátelé!
O prázdninách jsem byl na diskusním fóru požádán, abych v dnešním úvodníku napsal, jaké nové stavebnice připravujeme na poslední čtvrtletí letošního roku. Po zralé úvaze jsem se rozhodl, že to neudělám, a to proto, že se blíží E-day, a také Mistrovství České republiky v plastikovém modelářství. Na obou akcích budu představovat novinky nejen na zbytek letošního roku, ale také na první pololetí příštího roku. Uznejte, že kdybych o nich psal dnes zde, tak o čem bych pak přednášel na E-dayi? Přece jen taková přednáška o nadcházejících novinkách musí obsahovat nějaké to překvapení!
Takže se dnes omezím na zářijové novinky a na novinky na říjen, protože ty budou k dostání již na E-dayi na konci září.
NOVINKY NA ZÁŘÍ
Novinky na září už znáte, jsou v prodeji už celý týden. Hlavní novinka je Royal Class Bf 109 G-10 1/72. Pokud chcete znát můj názor na tuto stavebnici, najdete ho ve fejetonu, který jsem o ní do dnešního čísla Infa napsal. Je to napsané tak trochu v americkém stylu, to víte, byl jsem o prázdninách v Americe tři týdny a já tam vždycky nasáknu tamním přístupem k životu. V Čechách se to tradičně, už asi tak dvě století, považuje za nafoukanost, aroganci a smradlavou samochválu, kteréžto vlastnosti se v Čechách nenosí. Podle všeobecně rozšířeného přesvědčení má správný český tvůrce pěkně sedět v koutě a čekat na pochvalu. Ta v našich končinách obvykle přijde brzy, už tak deset, maximálně dvacet let po autorově smrti. Takový Antonín Dvořák by mohl vyprávět. Ovšem my Češi, hrdý národ F. X. Šaldy, víme své. Američanům je něco takového cizí a je to jeden z důvodů, proč se v Americe vždy cítím tak nějak svobodněji. Mnohem svobodněji, baví mě to tam, protože tam můžu říct, že jsem něco udělal dobře, klidně i že jsem to udělal skvěle, a nikdo mě nemá za vychloubačného jájínka. Měl bych pro vás, moji milí čeští modelářští spoluobčané, takový návrh. Co kdybychom zařadili národní sebevědomí a zdravou hrdost na vlastní práci mezi ty americké vymyšlenosti, které jsme už dokázali převzít. Když se u nás mohly chytit věci jako kuchyňský robot, klimatizace, velká auta, hamburger, Mc Donalds, hokej (ten sice vymysleli Kanaďani, ale to nevadí), tvrdý rock, a dokonce si koupíme i F-35, tak proč nepřidat i to sebevědomí? Nemohli bychom se k tomu taky začít chovat tak nějak normálně? Myslete na to, až ten fejeton budete číst. A myslete přitom trochu americky.
K Royal Classu vydáváme ještě FM-2 Wildcat 1/48 v Profipacku. Je to starý známý z Limitky Wilder Cat, další dva staří známí jsou pak v reedici vydávané Bf 109 G-2 1/48 v Profipacku a P-39Q Airacobra 1/48 ve Weekendu. Možná vás překvapí, že vydáváme přes dvacet let starou Airacobru ve chvíli, kdy na trh přichází nová Airacobra z Polska. No, vydáváme. Ona ta naše není tak špatná, má své kvality, už s nimi přežila japonskou konkurenci, a tak si říkám, že by mohla přežít i tu polskou. Jinak ovšem přejeme kolegům Polákům hodně štěstí a budeme se zájmem sledovat, jak se jim s jejich Airacobrou vede. Možná si teď myslíme, že po nich nějak jdeme, ale to tak není. Ve skutečnosti jim fandíme a přejeme jim úspěch, protože jejich úspěch je i naším úspěchem. Vždyť na jejich stavebnice děláme doplňky a ty neděláme proto, aby se neprodávaly!
NOVINKY NA ŘÍJEN
Říjnové novinky tu budou, co by dup, ostatně nevěřím, že je ještě neznáte. Znáte, to by kolem jedné z nich nevznikl už před měsícem jistý rozruch. Ano, mám na mysli starého dvaasedmdesátinového Turboleta od Gavie v edici Eduard Heavy Retro. Ta stavebnice je opravdu pravé a nefalšované retro, doba vzniku je na něm zřetelně vidět. Má své chyby a nedostatky, a není jich málo. Ovšem i s nimi je to stará dobrá poctivá práce, ten model nevznikl tak, že si nějaký vykuk koupil stavebnici, trochu ji někde přiřízl, vykoupal v epoxidu a vydal ji jako super 3D new tool. Jeho tvůrci si vznik svého modelu poctivě odpracovali, od výkresu přes dřevěný špalek, přes konstrukci obtisků, návodu a krabice až po prodej. V té stavebnici je obsažena velká porce práce a kus života jejích konstruktérů, Michala Vláčilíka a Petra Podvaly, a stejná porce poctivé práce, umění a péče tvůrce formy Pavla Vandělíka, který ji po celou dobu její existence udržel v dobrém funkčním stavu. My k tomu teď, po téměř čtvrtstoletí od vzniku původní stavebnice, přidáváme několik moderních detailů, především tištěné podvozky, novou průhlednou příď, nějaké lepty, kvalitní obtisky a současný boxart. Udělali jsme to mimo jiné proto, aby si všichni, kdo si koupili kopii Gavie od pana Muzikanta, uvědomili, že nakupovat kopie není žádné terno a jediné řešení, jak se k nějakému typu dostat. Že se vyplatí počkat a podpořit poctivou práci. Protože, pánové, když budete podporovat kopírování stavebnic a podnikatele, kteří tuto praxi provozují, utopíte se ve šmejdech a zmetcích.
Tato L-410 je verze UVP. Pokud budete mít zájem, což znamená, že náklad 2000 kusů, který vydáváme, koupíte, tak uděláme i další verze. Momentálně jsme připraveni na L-410 UVP-E.
Možná jste si už všimli, že říjnové novinky bývají výrazně české. Důvod je jasný, je to kolekce novinek připravovaná na E-day. Kromě Turboleta máme letos na E-day ještě L-39ZA Albatros v 1/72 a čtvrtkového Spitfira Mk.Vb v Limitce věnované odkazu příslušníků československého letectva sloužících za druhé světové války v RAF. Stavebnice s názvem THEY FOUGHT TO REBUILD ideově patří do série The Spitfire Story, i když to není prvoplánově uváděno. Vydáváme ji v módu Dual Combo a věřím, že zaujme nejen Čechy a Slováky.
Aby sestava říjnových novinek nebyla jen česká, máme tu ještě jednu klasiku, P-51B/C Mustang ve čtvrtkovém Profipacku. Od předchozího P-51B vydaného v srpnu se liší kýlem na náběžné hraně SOP. To není tak malá změna, máme kvůli ní ve stavebnici nový rámeček s trupem. Je to klasický Profipack se šesti markingy, na jejich skladbu se podívejte na stránkách věnovaným nadcházejícím novinkám.
E-DAY 2024
E-day se letos opět a již potřetí koná na Tankodromu Milovice. Hlavní výstavní den je na svatého Václava, 28. září 2024. Jak je zvykem, hala bude otevřena již v pátek 27. září pro vystavující modeláře a pro každého, kdo si chce popovídat a v klidu se podívat na představení eduardích novinek na příští rok. O ty ale nepřijdete ani pokud přijedete až v sobotu, v sobotu se tento bod programu bude opakovat. Jinak je programové schéma standardní, jsou v něm besedy se zajímavými hosty, dva kotle, jeden se mnou o Eduardu a druhý s Fredym Riedelem o Special Hobby. Prostor pro besedy, kotel a vyhlašování bude letos opět jinde než loni, bude v přízemí. Stále hledáme vhodné místo a doufáme, že letos to konečně vyjde. Objednáno je lepší ozvučení, i to je myslím důležitá informace. Catering bude přinejmenším z velké části na galerii, tam, kde byl loni kotel a vyhlašování. Kavárna, která byla loni rozestavěná, je hotová a funkční, funguje i výtah z přízemí na galerii. Bude i letová ukázka, v plánu je Turbolet, ale na rovinu přiznám, že v tuto chvíli nemáme žádný z předpokládaných letounů potvrzený na 100 %, u každého je nějaký problém.
Významná změna je u struktury soutěžních kategorií. Provedli jsme reformu, jejíž podstatou je redukce soutěžních kategorií. Redukce znamená, že jsme část kategorií zrušili tak, že jsme je včlenili do jiných příbuzných kategorií. Zrušené kategorie jsou ty, ve kterých bylo loni málo modelů, obecně tam byly jednotky nebo nízké desítky modelů. Typicky to nastalo u lodí, kde byly kupříkladu šest plachetnic, které měly svoji samostatnou kategorii. Podobné to je třeba u vrtulníků, kde byl vloni ve dvaatřicetině jediný soutěžící. Nemusíte se ale bát, že soutěžící v těchto zrušených kategoriích přijdou o ceny. Zavedli jsme několik úrovní cen. Jedna úroveň budou klasické ceny za první až třetí místo. Další úrovní jsou již známé ceny pro oceněný model. Těch bude letos kolem čtyřiceti a budou určeny pro modely, které si pro svoji kvalitu zaslouží ocenění, i když pro nějaký hendikep nedosáhnou ziskem bodů na stupně vítězů. Další významnou součástí struktury cen budou zvláštní ceny poroty, pro dvanáct modelů s přesně stanovenou charakteristikou, například Nejlepší busta nebo Nejlepší ponorka. Další úrovní jsou ceny firem, klubů i jednotlivců. Jde například o cenu Aera Vodochody pro nejlepší model letadla československé výroby nebo o cenu Iron Bunny. Zajímavou a hodnotnou cenu dostane, kromě poháru, také celkový vítěz. Bude to ultrazvukový nůž, věnovaný firmou Annetra.
Změní se i systém předávání cen. Na pódiu během medailového ceremoniálu budou předány jen ceny za první místa v kategoriích, zvláštní ceny poroty, některé ceny firem a klubů a cena pro celkového vítěze. Zbytek cen bude předán u pultu, kde proběhne na začátku výstavy přejímka modelů. Nemusíte se bát, že tento způsob předání bude nějak neosobní a nedůstojný. Věřte mi, že to bude mít svoji kvalitu a úroveň! Systém předávání popíšeme na naší facebookové stránce, na stránce E-daye a na dalších místech. Všechny změny a nové prvky jak v systému hodnocení, tak předávání cen, budu vysvětlovat na Mistrovství republiky v Praze tuto sobotu, 14. září. A abych nezapomněl, každý soutěžící letos dostane model pro vystavující modeláře. Ne klasický vstupenkový model, ale model speciálně připravený pouze pro vystavující modeláře.
Seznam soutěžních kategorií i zvláštních cen najdete také v dnešním čísle Infa. Autorem je Luboš Kuna. To je muž, bez něhož a jeho geniálního řídícího a vyhodnocovacího systému by dnes neproběhla žádná modelářská soutěž v Čechách.
Kolem připravovaných změn už vypukla menší flame na Modelfóru. Chápu, že modelářská obec je poměrně konzervativní a nemá ráda změny. My naopak změny rádi máme a často je provádíme. Z toho vznikají třecí plochy, tenze a nepokoj. Rád bych vás proto požádal o trpělivost, nadhled a především o to, abyste jednou nepostupovali jako vždycky a změny hodnotili až po akci, a ne před ní. Děkuji vám za pochopení!
ČLÁNKY a publicistika
Jak už tradičně, a nutno opět konstatovat, že bohužel tradičně, tu máme pokračování Letecké války nad Ukrajinou od Mira Bariče. Něco mi říká, že se blíží zvrat, ale to v Mirových článcích uvidíme asi až s nejméně měsíčním zpožděním.
Ode mne je článek Unordnung o vývoji pozdních verzí Bf 109 G s motory DB 605AS a DB 605D, tedy o Bf 109 G-6/AS, G-14/AS a G-10, a také fejeton o kvalitách stavebnice Bf 109 G-10 Royal Class. Dále tu máme druhý díl článku o Bernie Layovi od Jana Zdiarského. Doporučuji vám také reportáž z letošního leteckého dne v Oshkoshi od Jakuba Nademlejnského. U toho se nudit nebudete, byl jsem tam a vím, o čem to bude.
Boxart stories máme dvě, obě od Jana Bobka. První, věnovaná Bf 109 G-2, je o úvodních bojích I./JG77 v Africe na podzim 1942. Druhá se zabývá eskortní letadlovou lodí USS Petrof Bay a bojového nasazení jejích palubních stíhacích letounů proti japonským letcům Kamikaze 6. dubna 1945.
Zatímco píši úvodník, dostal se Most a jeho okolí, konkrétně chemická továrna ležící mezi Mostem a Litvínovem, zase jednou na první stránky zpravodajství. To se tady u nás nestává často a v našich poměrech takový zájem médií signalizuje nějaký průšvih. Jsme takový zvláštní, poněkud divočejší kraj. I když v červenci, během pařížské olympiády, jsme také byli v televizi každý den a bylo to veskrze pozitivní díky olympijskému parku u Jezera Most. To je jezero, které zatopilo bývalý důl, který předtím zničil krásné historické město. To byl velký průšvih, vpravdě zločin. To je tu častější. A teď aktuálně tu máme ve srovnání se zničením starého Mostu celkem malý, zato ale populární průšvih. Našla se bomba, 250kilogramová britská letecká puma z druhé světové. Není to ledajaká puma, je unikátní, protože je časovaná. Taková se v Čechách zatím nikdy od války nenašla, zkušenost s tímto typem mají jen pyrotechnici v Německu. Časovač by měl pumu odpálit nejpozději po 144 hodinách. Neodpálil, má 80 let zpoždění. Ta puma byla v zemi kousek od zdi staré elektrárny od února 1944, kdy proběhl největší nálet na závod na výrobu syntetického benzinu v Záluží u Mostu, tehdy STW Brüx. Nálet provedla RAF, asi 600 Lancasterů zničilo nejen továrnu, ale i několik obcí v okolí továrny a vážně poškodilo i města Most a Litvínov. Byl to nálet s největšími ztrátami na životech civilního obyvatelstva ze všech 18 náletů na Most, respektive na chemičku v Záluží. Z nich bylo 16 amerických a dva britské. První britský se nepovedl pro špatné počasí, druhý se povedl tak, že výrobu benzinu v STW Brüx zastavil. Až do konce války. Byla obnovena až v roce 1947, kdy se továrna už jmenovala Stalinovy závody, lidově Staliňák. To byla další kapitola dramatické historie našeho kraje. Někdy vám o ní napíšeme víc, pokud budete mít zájem.
Buď kit!
Vladimír Šulc
PS: Bomba byla úspěšně beze ztrát na životech odpálena v pátek, 30. srpna 2024, v 12.13. God save the King!