Markingy pro FM-2 Wildcat 1/48
Ens. Robert I. Myers, VC-93, USS Petrof Bay (CVE-80), duben 1945
USS Petrof Bay (CVE-80) se po zařazení do služby u námořnictva v únoru 1944 nejprve zabývala transportem letadel, materiálu a vojenského personálu. V květnu na její palubu přibyla VC-76 s níž se zúčastnila vylodění na Peleliu, filipínské kampaně a Bitvy o Iwodžimu. Po skončení poslední jmenované operace vystřídala VC-76 čerstvá VC-93, s níž USS Petrof Bay zasáhla do vylodění na Okinawě a následně podporovala pozemní jednotky a poskytovala ochranu plavidlům nacházejícím se u tohoto ostrova. Během této činnosti museli piloti VC-93 čelit především náletům kamikaze a na tomto Wildcatu sestřelil dne 6. dubna 1945 Lt. Robert Ira Myers nejprve sebevražedné Zero, které útočilo na transportní loď, následně další Zero a nakonec ještě střemhlavý letoun D3A Val, pokoušející se zasáhnout torpédoborec. Za tyto úspěchy byl následně vyznamenán Námořním křížem (Navy Cross).
VC-88, Saginaw Bay (CVE-82), 1945
Eskortní letadlová loď Saginaw Bay (CVE-82), jedno z padesáti plavidel třídy Casablanca, byla zařazena do služby dne 2. března 1944 po stavbě trvající 123 dnů. Stejně jako její sesterské lodě se nejprve podílela na transportu personálu, letadel a materiálu, následně byla vybavena vlastní leteckou jednotkou, aby se mohla účastnit bojových operací, konkrétně vylodění na Palau, osvobozování Filipín a invaze na Iwodžimu a Okinawu. Vylodění na Okinawě podporovala z paluby USS Saginaw Bay smíšená skupina VC-88, v jejímž vybavení byly Wildcaty FM-2 a Avengery TBM-3.
VC-9, USS Solomons (CVE-37), jaro / léto 1944
Smíšená skupina VC-9 s devíti Wildcaty FM-2 a dvanácti Avengery byla přidělena na palubu USS Solomons (CVE-67), kotvící v Recife v Brazílii. Jejím hlavním úkolem byly protiponorkové hlídky v jižním Atlantiku. Na palubě této lodi strávila pět měsíců (od března do srpna 1944), během nichž se zúčastnila čtyř plaveb. Nejúspěšnější byla ta třetí, při níž došlo 15. června 1944 k odhalení a následnému potopení německé ponorky Typ IXD2 U-860, která byla na své první hlídce pod vedením Fregatenkapitäna Paula Büchela. Do hlubin s sebou vzala 42 členů osádky. Wildcaty létající nad Atlantikem nosily tzv. Atlantic camouflage scheme, sestávající z bílé barvy na spodních a bočních plochách, zatímco horní plochy byly kamuflovány barvou Dark Gull Gray.
VC-99, USS Hoggatt Bay (CVE-75), 1945
USS Hoggatt Bay (CVE-75), eskortní letadlová loď třídy Casablanca, doplnila 8. května 1945 loďstvo operující u Okinawy. Na její palubě se nacházela smíšená skupina VC-99, která se nalodila krátce předtím na Saipanu a nad Okinawou podporovala pozemní vojska a podílela se na ochraně flotily proti sebevražedným náletům japonských pilotů. Dne 24. června byla z operací u Okinawy vyjmuta a odeslána k Leyte, kde ji VC-99 opustila, neboť ji čekal odpočinek a doplnění ztrát. Celomodré kamuflážní schéma barvou Gloss Sea Blue bylo představeno v červnu 1944 a nahradilo tříbarevné kamuflážní schéma používané od ledna roku 1943.
VC-4, Lt. Martin Ferko, USS White Plains (CVE-67), červen – září 1944
Leopold Martin Ferko se narodil slovenským rodičům 29. ledna 1915 v Great Falls, Montana. Získal bakalářský titul na Stanford University, kde byl také hvězdou tamního týmu amerického fotbalu. Poté vyučoval matematiku a angličtinu na San Francisco High School a také trénoval fotbalový tým, než se 3. února upsal námořnictvu a zahájil letecký výcvik. Na základně Corpus Christi v Texasu pak pokračoval jako instruktor, než byl v červnu 1943 převelen na Pearl Harbor, kde se nalodil s VC-4 na USS White Plains. Jednotka sestávala z 16 FM-2 a 12 TBM Avenger. Během tří dnů Bitvy o záliv Leyte dosáhl všech svých pěti sestřelů, ale nechybělo mnoho a první dva mohly být i jeho poslední. Poté, co sestřelil dva Oscary byl totiž sám napaden a jeho „Wilder Wildcat“ dostával jeden zásah za druhým, než útočícího nepřítele sestřelil Ens. Pool. Ferko pak musel kvůli poškozené výškovce nouzově přistát na Taclobanu, kde byl letoun opraven a mohl se vrátit včas, aby dosáhl dalších tří sestřelů. Leopold Ferko odešel od námořnictva v hodnosti Lieutenant Commander a zemřel 16. května 1992 v San Franciscu.
JV836, No. 882 Naval Air Squadron, HMS Searcher, srpen 1945
No. 882 NAS se nalodila na palubu HMS Searcher v září 1943 po předchozí službě na nosičích Illustrious a Victorious. Již na těchto mateřských lodích používala Martlety, jak nazývali Britové až do ledna 1944 Wildcaty. Na palubě HMS Searcher se s nimi zúčastnila významných operací podniknutých královským námořnictvem proti nepříteli. V dubnu 1944 to byla operace Tungsten (útok na Tirpitz zakotvený v Kaafjordu), v srpnu 1944 operace Dragoon (vylodění Spojenců v jižní Francii) a v září téhož roku operace Outing (útoky na Němci obsazené ostrovy v Egejském moři). Následoval návrat na mateřské ostrovy, kde jednotka převzala nové Wildcaty VI (FM-2 Wildcat) a v únoru 1945 zamířila opět na palubě Searcheru k norskému pobřeží, kde podnikala nálety na Němci okupované území. Po skončení války v Evropě bylo rozhodnuto, že se No. 882 NAS na palubě Searcheru přesune do Tichomoří, kde posílí Britské tichomořské loďstvo, konec války ji však zastihl na cestě během zastávky na Cejlonu (nyní Srí Lanka). Celomodré Wildcaty VI, sloužící u Britského Tichomořského loďstva, měly namalovány kokardy pouze v modré a bílé barvě. Červený střed byl vynechán kvůli možné záměně s japonskými Hinomaru. Zároveň byly na křídla a ocasní plochy domalovány bílé pruhy kvůli snadnější identifikaci vlastních letadel.