Page 40
BOXART STORY #82205
Eskortní letadlová loď USS Petrof Bay (CVE-80)
v polovině roku 1944 nalodila svou leteckou
jednotku, VC-76. Jednalo se o Composite Squad-
ron (VC), která mohla být vyzbrojena celkem až
třemi desítkami letounů FM-2 a Avenger. Její
bojová kariéra je do značné míry charakteris-
tická pro nasazení těchto plavidel a jejich pa-
lubních jednotek v posledním roce války. V září
1944 podporovala vylodění na ostrově Peleliu
a během bitvy u Leyte v říjnu 1944 byla jedním
z prvních plavidel, které se setkalo s japonskou
taktikou Kamikaze. Letci z USS Petrof Bay se
během tohoto historického střetnutí dostali do
kontaktu se svazem, v němž plula bitevní loď
Yamato a podíleli se na potopení několika váleč-
ných lodí. Do jara 1945 příslušníci VC-76 docílili
celkem čtyř potvrzených vítězství.
V březnu 1945 se novou palubní jednotkou USS
Petrof Bay stala VC-93. Od konce tohoto měsíce
se její letci podíleli na krytí vylodění na několika
ostrovech v okolí Okinawy a v polovině dubna
pomáhali neutralizovat letiště v souostroví Sa-
kishima, odkud operovaly osádky letců Kamika-
ze.
V den, kdy se Američané vylodili na Okinawě
v rámci operace Iceberg, 1. dubna 1945, vyda-
lo japonské velení rozkaz k vytvoření velkých
formací letců Kamikaze, jež v rámci operace
Kikusui námořního letectva útočily na americká
plavidla od 6. dubna do 22. června.
V první den operace, nesoucí název Kikusui I,
která probíhala od 6. do 11. dubna, Japonci v cílo-
vém prostoru nasadili asi 300 letounů Kamikaze.
US Navy ztratila tři torpédoborce, tři další pla-
vidla a deset dalších bylo poškozeno. Letci US
Navy si připsali 257 vítězství a jejich kolegové
z USMC nárokovali dalších 18. Řada japonských
letounů však stíhací obranou pronikla jejich se-
střelení si připsali protiletadloví dělostřelci.
Pro čtyři piloty Wildcatů z VC-93, kteří od-
startovali v 13.30 z paluby USS Petrof Bay, to
byla první příležitost střetnout se s nepřítelem.
Dostali pokyn hlídkovat nad ostrovem Ie Shima
západně od Okinawy. Prvního vítězství dosáhl
Lt.(jg) Foster, který sestřelil bombardér D3A Val,
jež se pokusil zaútočit na eskortní torpédobo-
rec. Z hořícího letounu vyskočil jak střelec, tak
i pilot, ale oba zahynuli. Poté Lt. Myers sestřelil
Zeke, jehož pilot se snažil narazit do transportní
lodi. Následující Zeke si na konto připsal Lt.(jg)
Tuttle. Další bombardér Val se dostal pod palbu
Lt.(jg) Sherlocka a dopadl na ostrov Ie Shima.
O několik minut později Lt. Myers zaútočil na
Zeke, jehož pilot letěl ve vstřícném směru. My-
ers zasáhl motor nepřítele, díky vlastnostem
FM-2 se okamžitě dostal na jeho šestou hodinu
a sestřelil jej. Poslední vítězství sekce (Division)
z VC-93 bylo značně dramatické a stalo se před-
lohou pro boxart Piotra Forkasiewicze. Takto je
popsáno v deníku jednotky:
„Sekce se znovu zformovala a ve výšce 2500
stop Lieut. Myers zpozoroval Val, která vylétla
z mraků v 5500 stopách na 12. hodině ve vzdá-
lenosti 500 stop s rychlostí 180 uzlů a mířila pod
úhlem 45 stupňů na DD (torpédoborec US Navy).
V 2000 stopách byl (Myers) 500 stop za Val
a následoval ji v klesání, bez ohledu na inten-
zivní protiletadlovou palbu z DD, a vypálil tří-
sekundovou dávku, po které začal z motoru Val
vycházet kouř. Ve výšce 1000 stop a znovu v 500
stopách (Myers) střílel na kořen levé poloviny
křídla Val ze vzdálenosti 100 stop. Křídlo explo
-
dovalo a Val dopadla do vody asi 50 stop od DD“.
Mezi několika stovkami letounů, jež v ten den
Japonci nasadili v cílovém prostoru, byly jen tři
formace bombardérů Val. První patřila k Hachi-
man Gokō-tai č.1, jež byla zformována v rámci Usa
Kōkūtai, další formace letců Kamikaze se stroji
Val byla Seitō-tai č. 1, jež byla zorganizována
z letců Hyakurihara Kōkūtai a poslední nesla
název Kusanagi-tai č. 1 a vznikla v rámci Nagoya
Kōkūtai. Všechny tři formace postupně odstarto-
valy ze základny Kokubu č. 2 na ostrově Kyūshū.
V cílovém prostoru, kde bylo jejich úkolem
napadnout zásobovací konvoje, se obětovalo
65 letců z těchto jednotek.
Služebně nejstarším velitelem byl poručík
Satoshi Kuwabara ze z Seitō-tai č. 1, který ab-
solvoval 71. ročník námořní akademie v listo-
padu 1942. Prošel službou na palubě válečných
lodí Nagato a Maya a od poloviny roku 1943
patřil mezi letecké kádry Hyakurihara Kōkūtai.
Posmrtně byl povýšen o dva stupně na korvet-
ního kapitána.
Řada dopisů na rozloučenou letců těchto
tří jednotek je dostupná na stránce Kamikaze
Images. Stovky dopisů, jež se podařilo v rám-
ci tohoto projektu zveřejnit, v pečlivé analýze
ukazují, že mezi jejich hlavní témata patří nad-
cházející smrt, rozloučení s rodinou, synovská
oddanost, splnění úkolu nebo smíření s osudem.
Nenávist k nepříteli se, pro řadu čtenářů možná
překvapivě, nachází až na 25. místě.
Text: Jan Bobek
Ilustrace: Piotr Forkasiewicz
Konvoj u Okinawy
INFO Eduard40
Září 2024