Page 21
FORSÁŽNÍ APPENDIX
V předchozím textu jsou hojně zmiňovány sys-
témy GM-1 a MW-50. Samozřejmě předpoklá-
dám, že všichni víte, o co jde, k čemu se oba
systémy používaly a jak fungovaly. Přesto bych
se k nim v samém závěru svého článku vrátil
a jen tak zběžně a povrchně jejich funkci a po-
užití popsal. Bez toho by mi článek přišel tako-
vý nějaký neuzavřený.
GM-1 (slangově zvaný Göring Mischung 1, nebo
také Ha-ha Gerät) byl systém vstřikování oxidu
dusného (N2O, dinitrogen monoxide) do válců
motoru. U motorů řady DB 605AS bylo jeho po
-
užití povoleno ve výškách od 10 000 m ve stou-
pavém letu a od 10 500 m v horizontálním letu.
Pro motory DB 605A bylo použití povoleno od
výšky 8 000 m ve stoupavém letu. Použití sys
-
tému GM-1 bylo povoleno na dobu 11-22 minut
v závislosti na ročním období, teplotě prostředí
a době uplynulé od plnění systému.
Pro zvýšení výkonu motoru ve středních a niž
-
ších výškách do 6 000 m byl používán systém
vstřikování směsi vody a metanolu do sání
kompresoru MW-50 (Methanol-Wasser 50/50.
Směs obsahovala 50 % metanolu, 50 % vody
a 0,5 % antikorozní přísady Schützöl 39).
K systému MW-50 existovala řada substitutů,
značených podle složení směsi: MW-30 (meta
-
nol + voda 70:30), EW-50 (etanol + voda 50:50)
a EW-30 (etanol + voda 70:30). Na konci vál-
ky byla údajně do systému plněna i samotná
voda, bez přidání metanolu nebo etanolu. Sys
-
tém MW-50 dokázal krátkodobě zvýšit výkon
motoru o zhruba 20-25 % v závislosti na výšce
a dalších okolních podmínkách. Jeho použití
bylo povoleno maximálně 2x na 10 minut bě
-
hem jednoho letu (různé zdroje udávají různé
hodnoty, např. maximální dobu použití 5 mi
-
nut). Ve výškách nad 6000 m účinnost systému
MW 50 významně klesala, udávají se 4 %
nárůstu výkonu ve výškách nad 6 000 m.
Rozdíl mezi systémy GM-1 a MW-50 nespočí-
vá, jak je někdy uváděno, v nižší výkonosti či
zastaralosti systému GM-1 oproti systému MW-
50. V praxi také nešlo o nahrazování jednoho
systému druhým. Každý z nich byl technicky
jiný a byly určeny pro různé operační využití,
byť oba pracovaly na podobném principu vnitř
-
ního chlazení spalovacího prostoru motoru.
Systém vstřikování vody do kompresoru
MW-50 pracoval na principu snížení teploty,
tedy i objemu stlačeného vzduchu na výstupu
z kompresoru, což umožňovalo zvýšit množ-
ství vzduchu potažmo kyslíku dodávaného do
směsi vzduchu a benzinu vstřikované do vál
-
ců motoru. Systém byl ovšem závislý na tlaku
okolního vzduchu, ve vyšších výškách klesala
jeho účinnost prostě proto, že v řídkém vzdu
-
chu už tak jako tak nebyl dostatek kyslíku.
U systému GM-1 došlo po vstříknutí oxidu dus
-
ného do válce vlivem vysoké teploty ve válci
k rozkladu oxidu dusného na kyslík a dusík.
Dusík snížil teplotu směsi a její objem ve vál
-
ci, což umožnilo zvýšit její množství, kyslík
zajistil její lepší hoření. Systém GM-1 byl tedy
nezávislý na tlaku okolního vzduchu, a proto
se využíval ve vyšších výškách (minimální
povolená výška pro jeho použití byla u moto
-
ru DB 605D 10 000 m). Větší rozšíření systému
MW-50 a jeho de facto standardní zavedení
u Bf 109 G-14, G-14/AS a G-10 bylo dáno taktic-
kými poměry na evropském bojišti, kde většina
vzdušných bojů probíhala v nižších a střed
-
ních výškách, právě kolem nebo do 6 000 m.
Systém GM-1 byl využíván pro specifické úkoly
ve velkých výškách, u výškových průzkum
-
ných a stíhacích letounů.
Instalaci systému GM-1 do daného stroje
řady Bf 109 indikovalo označení U2, instala
-
ci MW-50 pak označení U3. Typové označe-
ní kupříkladu Bf 109 G-6/AS/U2 nebo Bf 109
G-6/U2/AS tedy znamená stroj s drakem
Bf 109 G-6, poháněný motorem DB 605AS
s instalovaným systémem GM-1. Oba systé-
my byly používány nejen ve spojení s motory
řady DB 605, ale rovněž s dalšími německý
-
mi leteckými motory, kupříkladu s BMW 801.
Post scriptum: autor si je vědom, že termín
„forsáž“ je relevantní pouze pro proudové le-
touny a není aplikovatelný pro Bf 109. Ale titu-
lek vypadá dobře, ne?
ZDROJE:
MESSERSCHMITT Bf 109 F, G, & K Series,
An Illustrated Study. Jochen Prien & Peter Ro-
deike, Schiffer Military History, 1995
Bf 109 Late versions Camouflage & markings.
Krzysztof W.Wolowski. Mushroom model pub-
lications, 2010
Messerschmitt Bf 109G-10/U4 Production &
operational service. Aleš Janda, Tomáš Poru-
ba. JaPo.
Die Jagdfliegerverbande der Deutschen Luft-
waffe 1934 bis 1945, Teil 13/IV, Einsatz in der
Reichsverteidigung und im Westen 1.1. bis
31.12.1944. Jochen Prien, Gerhard Stemmer,
Winfried Bock. Buchverlag Rogge GmbH, 2018
MESSERSCHMITT BF 109 JA SAKSAN SOTATA-
LOUS. Keski-Suomen Ilmailumuseonjulkaisuja
8. Hannu Valtonen. Gummerus Kirjapaino Oy,
1999.
ERLAWERK VII ANTWERPEN
-
MORTSEL 1940-
44. Jean Dillen. Uitgeverij De Krijger.
Messerschmitt Bf 109 – EINSATZMASCHINEN –
DAS NACHTSCHLAGWERK. Harald Helmut vogt.
VDM
-
Heinz Nickel, 2012.
Das Jagdflugzeug Messerschmitt Bf 109.
Michael Baumgartl. 2022
HISTORIE
INFO Eduard
21
Září 2024