80. výročí letecké bitvy nad Krušnohořím
Letos, v sobotu 7. září, jsem s přáteli navštívil mezinárodní letecké setkání, které připomnělo 80. výročí letecké bitvy, která vyvrcholila 11. září 1944 nad Kovářskou v Krušných horách. Do Kovářské a místního muzea, které se letecké bitvě po mnoho let věnuje, jsem zavítal již několikrát. Tento článek je nejen shrnutím mých dojmů z letošního setkání, ale je také pohledem zvenčí do širších souvislostí, jež se s Kovářskou a leteckou bitvou pojí.
Mrazivé bojiště
Problematice leteckých bojů, především z obdo-
bí druhé světové války, se věnuji již dlouho,
ale teprve letos jsem si uvědomil rozsah hro-
zivých podmínek, za kterých bojovali američtí
bombardovací letci nad Evropou. V letové hla-
dině, která si nezadala s vrcholy Himaláje, se
v mrazu a v řídké atmosféře probojovávali ke
svým cílům a zpět na domovské základny pod
palbou flaku a nepřátelských stíhačů. Takřka
při každé misi prožívali svou mrazivou obdobu
bitvy v Ardenách. Neměli však šanci skrýt se
v zákopech a nemohli doufat v pomoc zdravotní-
ka a evakuaci do týlu. Před nepřátelskou palbou
je prakticky nic nechránilo, od okolí je dělil pouze
tenký potah trupu jejich bombardéru. Asi tušíte
správně, uvědomil jsem si to při sledování seriálu
Masters of the Air.
Bombardovací osádky se musely spoléhat
hlavně na své palubní střelce, schopnosti pilotů
a disciplínu při udržování formace. Boj se sevře-
nou formací bombardérů byl díky tomu něčím,
co v německých stíhačích budilo strach a někdy
i paniku. Stíhací doprovod nebyl samozřejmostí,
protože, až na výjimky, američtí stíhači nepro-
váděli přímý a trvalý doprovod konkrétní sku-
piny bombardérů a jejich akční rádius se jejich
čtyřmotorovým svěřencům vyrovnal až počát-
kem roku 1944. Když byla bombardovací osádka
sestřelena nad nepřátelským územím, často část
jejích členů přesně nevěděla, kam se snáší na
padácích, nebo kde jejich stroj nouzově přistál,
a co je na zemi čeká. Řada diváků tajila dech při
sledování seriálu Masters of the Air u dílu, během
něhož 100th BG ztratila devět letounů 17. srpna
1943 při náletu na Regensburg, nebo při scénách
z náletu na Münster 10. října 1943. „Krvavá Stovka“
v této akci ztratila dvanáct strojů a jediný bom-
bardér, který se vrátil zpět na základnu s dvěma
vyřazenými motory, řídil Lt. Robert „Rosie“ Ro-
senthal, budoucí legenda této jednotky.
Luftwaffe byla v první polovině roku 1944 sys-
tematicky oslabována nálety spojeneckých bom-
bardérů, a především cíleným úsilím amerických
stíhacích jednotek ničit své protivníky kdykoli,
kdekoli a v jakékoli letové hladině. Boje nad
Normandií v létě 1944 byly pro německé stíha-
cí jednotky doslova krvavou lázní. Přesto se jim
v ojedinělých případech dařilo nad Německem
způsobit značné ztráty jednotlivým bombardo-
vacím jednotkám. Stíhací doprovod zkrátka nebyl
všudypřítomný. Navíc se do boje zapojily speci-
alizované Sturmgruppen s těžce vyzbrojenými
a pancéřovanými Focke-Wulfy Fw 190 A.
Oil campaign
Významným cílem spojeneckých bombardérů
byl německý petrochemický průmysl. Počet nále-
tů, které na tyto cíle (tzv. Oil Campaign) provedla
americká 8th AF a 15th AF a rovněž britská RAF,
byly obdobné. Každá ze zmíněných leteckých ar-
mád uskutečnila kolem 200 náletů. Na německé
petrochemické závody svrhly přes 200 tisíc tun
pum, přičemž RAF měla na kontě takřka polovinu
této tonáže. I přes potíže s přesností bombardo-
vání způsobila tato kampaň nacistickému režimu
nesmírné obtíže. Na konci války nebyl pro Luft-
waffe problémem nedostatek letounů nebo pilotů,
byť jejich výcvik značně degradoval. Zásadním
problémem pro všechny ozbrojené složky Hitle-
rova Německa byl nedostatek paliva.
Jednou z částí tohoto dějinného dramatu byl
nálet, který dne 11. září 1944 uskutečnila 8th AF
USAAF. Cílem jejích tří bombardovacích divi-
zí bylo deset petrochemických závodů, včetně
Ruhlandu-Schwarzheide, Böhlenu, Chemnitzu
a také v Brüxu (Most), jenž se nacházel v Sude-
tech, tehdy v bývalém československém pohrani-
čí, které bylo zabráno Německem v roce 1938 po
Letos, v sobotu 7. září, jsem s přáteli navštívil mezinárodní
letecké setkání, které připomnělo 80. výročí letecké bitvy,
která vyvrcholila 11. září 1944 nad Kovářskou v Krušných
horách. Do Kovářské a místního muzea, které se letecké
bitvě po mnoho let věnuje, jsem zavítal již několikrát. Tento
článek je nejen shrnutím mých dojmů z letošního setkání,
ale je také pohledem zvenčí do širších souvislostí, jež se
s Kovářskou a leteckou bitvou pojí.
Foto:
Michael P. Faley,
Jan Zdiarský a archiv
Muzea letecké bitvy
nad Krušnohořím
11. 9.1944
Část hostů spojených se 100th Bomb Group po ceremonii u pomníku padlým letcům
před školou v Kovářské, 7. 9. 2024.
INFO Eduard6
Říjen 2024