Page 7
Mrazivé bojiště
Problematice leteckých bojů, především z obdo-
bí druhé světové války, se věnuji již dlouho,
ale teprve letos jsem si uvědomil rozsah hro-
zivých podmínek, za kterých bojovali američtí
bombardovací letci nad Evropou. V letové hla-
dině, která si nezadala s vrcholy Himaláje, se
v mrazu a v řídké atmosféře probojovávali ke
svým cílům a zpět na domovské základny pod
palbou flaku a nepřátelských stíhačů. Takřka
při každé misi prožívali svou mrazivou obdobu
bitvy v Ardenách. Neměli však šanci skrýt se
v zákopech a nemohli doufat v pomoc zdravotní-
ka a evakuaci do týlu. Před nepřátelskou palbou
je prakticky nic nechránilo, od okolí je dělil pouze
tenký potah trupu jejich bombardéru. Asi tušíte
správně, uvědomil jsem si to při sledování seriálu
Masters of the Air.
Bombardovací osádky se musely spoléhat
hlavně na své palubní střelce, schopnosti pilotů
a disciplínu při udržování formace. Boj se sevře-
nou formací bombardérů byl díky tomu něčím,
co v německých stíhačích budilo strach a někdy
i paniku. Stíhací doprovod nebyl samozřejmostí,
protože, až na výjimky, američtí stíhači nepro-
váděli přímý a trvalý doprovod konkrétní sku-
piny bombardérů a jejich akční rádius se jejich
čtyřmotorovým svěřencům vyrovnal až počát-
kem roku 1944. Když byla bombardovací osádka
sestřelena nad nepřátelským územím, často část
jejích členů přesně nevěděla, kam se snáší na
padácích, nebo kde jejich stroj nouzově přistál,
a co je na zemi čeká. Řada diváků tajila dech při
sledování seriálu Masters of the Air u dílu, během
něhož 100th BG ztratila devět letounů 17. srpna
1943 při náletu na Regensburg, nebo při scénách
z náletu na Münster 10. října 1943. „Krvavá Stovka“
v této akci ztratila dvanáct strojů a jediný bom-
bardér, který se vrátil zpět na základnu s dvěma
vyřazenými motory, řídil Lt. Robert „Rosie“ Ro-
senthal, budoucí legenda této jednotky.
Luftwaffe byla v první polovině roku 1944 sys-
tematicky oslabována nálety spojeneckých bom-
bardérů, a především cíleným úsilím amerických
stíhacích jednotek ničit své protivníky kdykoli,
kdekoli a v jakékoli letové hladině. Boje nad
Normandií v létě 1944 byly pro německé stíha-
cí jednotky doslova krvavou lázní. Přesto se jim
v ojedinělých případech dařilo nad Německem
způsobit značné ztráty jednotlivým bombardo-
vacím jednotkám. Stíhací doprovod zkrátka nebyl
všudypřítomný. Navíc se do boje zapojily speci-
alizované Sturmgruppen s těžce vyzbrojenými
a pancéřovanými Focke-Wulfy Fw 190 A.
Oil campaign
Významným cílem spojeneckých bombardérů
byl německý petrochemický průmysl. Počet nále-
tů, které na tyto cíle (tzv. Oil Campaign) provedla
americká 8th AF a 15th AF a rovněž britská RAF,
byly obdobné. Každá ze zmíněných leteckých ar-
mád uskutečnila kolem 200 náletů. Na německé
petrochemické závody svrhly přes 200 tisíc tun
pum, přičemž RAF měla na kontě takřka polovinu
této tonáže. I přes potíže s přesností bombardo-
vání způsobila tato kampaň nacistickému režimu
nesmírné obtíže. Na konci války nebyl pro Luft-
waffe problémem nedostatek letounů nebo pilotů,
byť jejich výcvik značně degradoval. Zásadním
problémem pro všechny ozbrojené složky Hitle-
rova Německa byl nedostatek paliva.
Jednou z částí tohoto dějinného dramatu byl
nálet, který dne 11. září 1944 uskutečnila 8th AF
USAAF. Cílem jejích tří bombardovacích divi-
zí bylo deset petrochemických závodů, včetně
Ruhlandu-Schwarzheide, Böhlenu, Chemnitzu
a také v Brüxu (Most), jenž se nacházel v Sude-
tech, tehdy v bývalém československém pohrani-
čí, které bylo zabráno Německem v roce 1938 po
Letos, v sobotu 7. září, jsem s přáteli navštívil mezinárodní
letecké setkání, které připomnělo 80. výročí letecké bitvy,
která vyvrcholila 11. září 1944 nad Kovářskou v Krušných
horách. Do Kovářské a místního muzea, které se letecké
bitvě po mnoho let věnuje, jsem zavítal již několikrát. Tento
článek je nejen shrnutím mých dojmů z letošního setkání,
ale je také pohledem zvenčí do širších souvislostí, jež se
s Kovářskou a leteckou bitvou pojí.
Foto:
Michael P. Faley,
Jan Zdiarský a archiv
Muzea letecké bitvy
nad Krušnohořím
11. 9.1944
Část hostů spojených se 100th Bomb Group po ceremonii u pomníku padlým letcům
před školou v Kovářské, 7. 9. 2024.
Mnichovské dohodě. Nad nepřátelské území se
dostalo více než 1000 bombardérů v doprovodu
stíhacích letounů z téměř všech stíhacích skupin,
jimiž 8th AF disponovala. Luftwaffe dostala nad
Německem do vzduchu více než 350 stíhacích
letounů, nejvíce od začátku invaze v Normandii.
V leteckých bojích však Němci utrpěli enormní
ztráty. Sami Američané rovněž museli odepsat
dvojnásobný počet letounů ve srovnání s misemi
z předchozích týdnů.
Některé bombardovací jednotky opět prošly
těžkou zkouškou. V nevýhodné situaci se ocitla
92nd BG, ke které prorazily skrz stíhací dopro-
vod některé Focke-Wulfy ze dvou Sturmgruppen
a připravily ji o osm B-17 nad Německem a další
tři havarovaly na spojeneckém území. Ještě těžší
boj zažila 100th BG a tato mise se stala druhou
nejhorší v její historii.
Boj nad Durynskem
a Krušnohořím
Z britské základny Thorpe Abbotts doletělo
nad nepřátelské území celkem 36 bombardérů
z 349th, 350th, 351st a 418th BS. Zmíněný „Rosie“
Rosenthal, velitel 350th BS, se této mise nezú-
častnil, neboť o den dříve byl zraněn při bojové
misi nad jihozápadním Německem a byl v nemoc-
nici po nouzovém přistání ve Francii. Cílem svazu,
v němž 100th BG letěla, byl petrochemický závod
v Brabag ve Schwarzheide u Ruhlandu. Jejich
stíhací doprovod se poprvé střetl s německými
stíhači nad Oberhofem v Durynsku.
Formaci bombardérů B-17 poté napadly
těžce vyzbrojené Focke-Wulfy Fw 190 A-8/R2
z II. (Sturm)/JG 4 a Messerschmitty Bf 109 G
z III./JG 4. K zemi šlo postupně čtrnáct B-17,
z nichž asi polovina dopadla přímo v krušnohor-
ském městysu Schmiedeberg (dnešní Kovářská),
nebo v jeho širším okolí. Třináct sestřelených
osádek patřilo „Krvavé Stovce“ a devět z nich ná-
leželo Rosenthalově 350th BS. Zadní část trupu
jednoho z bombardérů dopadla na střechu místní
školy, v jejímž sklepě se nacházel protiletecký
kryt. Bylo pondělní poledne, takže děti prožily
nejen hrůzu z boje nad jejich hlavami, ale i dopad
bombardéru na budovu. Jeden z letců přistání
v trupu B-17 na střeše jako zázrakem přežil.
Záhy po devastujícím úderu na Létající pev-
nosti dorazily na místo bitvy Mustangy a spolu
s palubními střelci bombardérů poslaly k zemi
další německé stíhače, přičemž ztráty JG 4 pře-
sáhly čtyři desítky. Některé z nich dopadly přímo
do oblasti Schmiedebergu. Američané při obraně
bombardovací formace postupně přišli o čty-
ři Mustangy. Na relativně omezeném horském
území dopadlo několik desítek strojů. V boji či
v německém zajetí zemřelo 53 amerických letců
a 48 dalších se po válce vrátilo ze zajetí. Další
bombardéry se vrátily na základnu s poškozením
a raněnými na palubě. Přesto hned následujícího
dne 100th BG startovala na další nálet! JG 4 měla
po boji nad Krušnohořím 21 padlých a 10 těžce
či vážněji zraněných.
Kovářská
Pro obyvatele Schmiedebergu byla letecká
bitva a její následky naprostým šokem. Ještě
během následujícího dne některé trosky letou-
nů hořely nedaleko jejich domů. Válka se dosud
tohoto horského kraje přímo nedotkla. Místní
rodiny ale díky připojení k Říši, které většina
z nich v roce 1938 vítala, již přišly o desítky
mužů, z nichž většina padla, nebo byla nezvěst-
ná v bojích na východní frontě. Schmiedeberg byl
založen ve 14. století a jeho obyvatelstvo tvořili
především Němci, kteří se do českého království
přistěhovali ze západní části Evropy, aby osídlili
pohraniční regiony. Po vzniku Československa
v roce 1918 se pro tento městys používal také
počeštěný název Šmídeberk, běžnou i úřední řečí
v této obci však byla nadále němčina. Před dru-
hou světovou válkou se jednalo o prosperující
obec s více než 5000 obyvateli. S koncem vál-
ky se do regionu vrátily československé úřady.
Následovalo vysídlení většiny německého obyva-
telstva do Německa a po roce 1947 byl pro městys
zaveden nový název, Kovářská.
Do regionu přišli noví obyvatelé z jiných částí
Československa, ale také, jako i do jiných částí
Sudet, i z Maďarska nebo Rumunska, a přestože
severním sousedem bylo od roku 1949 socialis-
Formace B-17G náležejících k 350th BS, 100th Bomb Group.
Pondělí, 9. září 2024 – duha nad školou v Kovářské,
přesně v místech, kam 11. září 1944 dopadla zadní část
B-17G 42-102657.
INFO Eduard
7
Říjen 2024