Page 4
Vážení přátelé,
ačkoli všichni víme, že dvakrát nevstoupíme do
stejné řeky a historie se nikdy neopakuje, ně-
kdy máme pocit, že se stala výjimka a historie
se přeci jen opakuje. Přesně ten pocit jsem měl
před dvěma týdny, kdy začalo pršet a přišly po-
vodně, které zdevastovaly východ naší země.
V roce 2002, před druhým ročníkem E-daye, to
bylo podobné. Srpnové povodně tehdy prošly
celou zemí a bohužel také areálem plzeňské
střelnice, kde se konaly první ročníky E-daye.
Díky úsilí členů spolupořádajících modelář-
ských klubů, plzeňského a kaznějovského, byl
tehdy areál vyčištěn, připraven a E-day proběhl
ve stanoveném termínu. Dnes máme na kontě
dalších 19 ročníků, a věřte tomu nebo ne, mnozí
z těch, kdo organizovali a zachránili E-day v roce
2002, s námi byli na E-dayi i letos, a mnozí z nich
se opět podíleli na jeho organizaci. Letos jsme
naštěstí nemuseli akci ani areál zachraňovat.
Letošní povodeň byla v mnoha oblastech naší
země opět devastující, ale po 22 letech jsme
o mnoho dál, díky přesné předpovědi byla země
mnohem lépe připravena, také střední Čechy ani
Milovice jí nebyly zasaženy. Přesto mnoha mode-
lářů povodeň zasáhla, zatopila například kance-
lář sazeče časopisu Revi v Ostravě a znemožnila
kolegům vydat aktuální číslo časopisu a zabrá-
nila i jejich účasti na E-dayi. Mnozí modeláři při
povodních pomáhali a pomáhají, například Pepa
Choreň, jeden z nejlepších českých modelářů,
youtuber a povoláním hasič přijel do Milovic ne
ze severočeského Mostu, kde bydlí, ale ze Slez-
ska, kde tým mosteckých hasičů pomáhá při li-
kvidaci následků povodně. A večer po výstavě se
do Slezska zase vrátil.
Snad na každém E-dayi, možná i na každé
modelářské soutěži nejen v Čechách, se dis-
kutuje otázka, jaká je budoucnost modelařiny.
Letos tomu nebylo jinak. Vypadá to, že mode-
lářská komunita cítí jistý pocit ohrožení. Ovšem
o blížícím se konci a zániku modelařiny se mluví
už dlouho, snad někdy od konce devadesátých
let. Podle těch řečí je konec v dohledu, někdy to
vypadá, že diskutující dávají modelářům rok, na-
nejvýš dva. V realitě ovšem konec ne a ne nastat.
Modeláři jsou tu stále a jak to tak vypadá, mají
se k světu. Vždyť jen v Čechách máme nějakou
modelářskou výstavu prakticky každý víkend,
a v některých týdnech máme i dvě či tři výstavy.
Samozřejmě jsme někde úplně jinde, než jsme
byli v devadesátkách, a to ani nemluvím o osm-
desátkách. Svět se změnil a mění se dál, s ním se
měníme i my, náš koníček i průmysl, zásobující
ho stále novými a novými, a především kvalitními
výrobky. Při pohledu na nabídku modelářských
obchodů, pravda, dnes většinou internetových,
jen přechází zrak. Tam není vidět žádný pokles
aktivity a zmenšování sortimentu, naopak vidíme
až neskutečnou aktivitu a záplavu novinek, vydá-
vaných měsíc, co měsíc. Ostatně Eduard k ní při-
spívá nemalým dílem. Nevypadá to na stagnaci
a zánik, vypadá to naopak na zlaté časy aktivity,
tvořivosti a hojnosti.
Pokud bychom přijali za svou teorii jednoho
slavného egyptologa a nyní i senátora, že kaž-
dá civilizace projde vrcholem svého vývoje, aby
se následně zhroutila, pak patrně prožíváme ten
zlatý věk a možná i vrchol vývoje našeho hobby.
Já tedy pevně věřím, že na konci ještě zdaleka
nejsme, že máme stále mnohé, především tech-
nologické rezervy, a ještě máme co vymýšlet,
vynalézat a čím nadchnout modeláře dnešní
i budoucí. Také věřím, že přinejmenším tady
u nás v Evropě nás nedostane ani demografie.
V Milovicích to letos stejně jako v minulých letech
rozhodně nevypadalo jako v domově důchodců.
Jak mezi návštěvníky, tak mezi vystavujícími mo-
deláři byly zastoupeny všechny věkové skupiny
a nás dědků rozhodně nebyla většina. Možná od
té dědkovské menšiny nakonec pochází ta vize
brzkého zániku, protože takový pohled na svět
zkrátka starší lidé mnohdy mají bez ohledu na
národnost, sociální status, rodinný stav a prak-
tikované koníčky. Ale tady mi také přijde, že ani
v tomto bodě na tom není modelařina tak zle. Jak
na modelářských výstavách, tak na diskuzních
fórech výrazně převažují optimisticky naladění
jedinci, věčně lační po novinkách a nespokojení
s jejich množstvím. Což je v dnešní době hojnosti
přinejmenším na pováženou!
Já jsem tedy knihu pana profesora Bárty o zá-
niku civilizací četl, ale po zralé úvaze jsem jeho
závěry nepřijal. Řekl bych, že to má z toho, že
velká část jeho aktivní činnosti probíhá v hrob-
kách a v hrobech. On pohled na svět z hrobky
je prostě takový… řekněme specifický. Když jste
v hrobě, tak je jasné, jak to všechno nakonec
skončí.
Letos jsme na E-dayi natáčeli na několik ka-
mer, měli jsme tam i několik fotografů, nahrávali
jsme kotle a besedy i workshopy. Kompletní re-
portáž z 21. ročníku E-daye přineseme v polovině
října ve zvláštním vydání Infa.
Dva týdny před E-dayem proběhla jedna malá,
relativně krátká, ale přesto důležitá schůzka. Tý-
kala se peněz, které jsme před čtyřmi lety vybrali
ve sbírce na podporu Václava Šorela, který bojo-
val s těžkou nemocí. Václav svoji poslední životní
bitvu nakonec v září roku 2020 prohrál. Po jeho
odchodu zůstalo na kontě nadačního fondu Zne-
snáze21 téměř třičtvrtě miliónu korun. Tyto pení-
ze byly letos v září převedeny do nově založené
Nadace Václava Šorela, kterou vede jeho dcera,
Magdaléna Šorelová. Členy správní rady nadace
zůstávám já a MUDr. Zdeněk Šebesta. Nadace má
za cíl podporu dětských modelářských kroužků,
dětských soutěží, dětské modelářské reprezen-
tace a dalších aktivit, souvisejících s výchovou
mladé modelářské generace. O Nadaci Václava
Šorela přineseme základní informace o činnos-
ti a plánech nadace, kontakty, podmínky využití
podpory z fondu nadace a další důležité informa-
ce v dalších číslech Infa. Věříme, že i její činnost
přispěje k tomu, aby tady s námi modelařina zů-
stala ještě dlouhá léta a užilo si ji, pokud možno,
i mnoho dalších generací.
Říjnovými novinkami vás nebudu v úvodníku
zdržovat, už jsou přes týden na trhu, znáte je
a důkladně se s nimi seznámit můžete na ná-
sledujících stránkách. Přeji vám příjemné chvíle
strávené s dnešním vydáním vašeho oblíbeného
časopisu!
Buď kit!
Vladimír Šulc
ÚVODNÍK
INFO Eduard4
Říjen 2024