Page 14
Druhé výrobní provedení:
výrobní bloky 26 000 (Erla), 27 000 (Erla),
32 000 (Erla), 33 000 (Erla) a 140 000 (WNF)
(Peilrahmen) na hřbetě trupu (11). ZVG 16 ale neměly
všechny stroje.
- Identifikační systém vlastní – cizí (IFF) FuG 25a
s prutovou anténou na spodní části trupu za
2. trupovou přepážkou.
- Velitelské stroje mohly být vybaveny radiostanicí FuG
16 ZY s palubním odpovídačem pro zaměřovací systém
Pegasus Y s bičovou anténou typu Morane (Moranmast)
umístěnou pod trupem na centroplánu křídla.
- Rovný kovový pancíř za hlavou pilota.
- Od výrobního bloku 26 000 (Erla) měly Bf 109 G-6 mezi
trupovými přepážkami 4 a 5 na hřbetě trupu malou
palivovou nádrž pro startování motoru s plnícím hrdlem
na pravé straně hřbetu trupu (12).
- Zaměřovač REVI C 12 D.
- Bf 109 G-6/trop výrobního bloku 140 000 z WNF (140 000
až 140 360) měly na levé straně trupu pod kabinou dva
úchyty pro slunečník (13).
Tyto stroje měly následující charakteristické
znaky:
- V rámci výrobního bloku 140 000 (WNF) bylo vyrobeno
5 fotoprůzkumných Bf 109 G-6/R3. Jejich odlišnosti
od klasických G-6 jsou popsány v jim věnovaných
odstavcích.
- Stroje sérií 26 000 a 27 000 (Erla) a 140 000 (WNF) měly
bouličku na pravé bouli nad závěrem kulometu MG 131.
- Nízký stožárek antény (10).
- Radiostanice byla FuG 16 Z. Stroje s FuG 16 Z neměly
bičovou anténu typu Morane (Moranmast), která byla
součástí radiovybavení FuG 16 ZY.
- Obvykle byly vybaveny směrovým naváděcím sys-
témem ZVG 16 s kruhovou rámovou anténou PR 16
- Naopak, stroje sérií 32 000 a 33 000 (Erla) bouličku na
pravé bouli nad závěrem trupového kulometu MG 131
neměly, což je pro Bf 109 G-6 z výroby v Erle anomálie.
Příklad: Bf 109 G-6/trop, W.Nr. 27169 (výroba Erla), Fw. Heinrich Bartels, 11./JG 27, letiště Kalamaki, listopad, 1943
Třetí výrobní provedení:
výrobní bloky 160 000 až 163 000 (Messerschmitt),
410 000 až 413 000 (Erla ), 440 000 až 442 000
(WNF), 510 000 (WNF) a 760 000 (Györ – Maďar-
sko)
Tyto stroje byly shodné s druhým výrobním
provedením. Jedinou viditelnou změnou byl nový
pancíř Gallandpanzer s vrstveným pancéřovým
sklem za hlavou pilota. Je otázkou, zda je nutné
tyto stroje považovat za samostatné výrobní pro-
vedení, nebo zda jde o variantu strojů druhého
výrobního provedení, které byly zpětně těmito
pancíři také vybavovány.
Tyto stroje měly následující charakteristické
znaky:
-Pancíř za hlavou pilota z vrstveného pancéřového skla
typu Gallandpanzer (14)
- Nízký anténní stožárek.
- Radiostanice byla FuG 16 Z.
-Naváděcí systém ZVG 16 s kruhovou rámovou anténou
PR 16 (Peilrahmen) na hřbetě trupu (ne vždy).
-Identifikační systém vlastní – cizí (IFF) FuG 25a s
prutovou anténou na spodní části trupu za 2. trupovou
přepážkou.
- Velitelské stroje mohly být vybaveny radiostanicí FuG
16 ZY s palubním odpovídačem pro zaměřovací systém
Pegasus Y s bičovou anténou typu Morane (Moranmast)
umístěnou pod trupem na centroplánu křídla.
-Zaměřovač REVI C 12 D.
-Malá palivová nádrž pro startování motoru, s plnícím
hrdlem na pravé straně hřbetu trupu, mezi trupovými
přepážkami 4 a 5.
- Bf 109 G-6/U4/trop z výrobních bloků 440 000 až
442 000 (do 442 099) z WNF měly na levé straně trupu
pod kabinou dva úchyty pro slunečník.
- Bf 109 G-6/U4/trop z výrobních bloků 440 000 až
442 000 (do 442 099) a Bf 109 G-6/U4 výrobního bloku
510 000 z WNF měly na pravé straně trupu mezi 4. a 5.
trupovou přepážkou krytku pro přístup k tlakové lahvi
stlačeného vzduchu pro kanón MK 108 (15)
- Bf 109 G-6/U2 z výrobních bloků 410 000 až 412
000 (105
kusů) a 413 000 (240 kusů) z Erly měly na pravé straně
hřbetu trupu před třetí trupovou přepážkou krytku
přístupu k tlakovým lahvím systému GM-1 (16).
- Od léta 1944 byly Bf 109 G-6 vybavovány zaměřovači
REVI 16 B. Týká se to výrobních bloků 162 000 (Messer-
schmitt), 413 000 (Erla), 442 000 a 510 000 (WNF).
- Stroje sérií 410 000 až 413 000 (Erla) měly bouličku
na pravé bouli nad závěrem kulometu MG 131.
Příklad: Bf 109 G-6, W.Nr. 440190 (výroba WNF), Lt. Alfred Hammer,
velitel 6./JG 53, Vídeň – Seyring, únor 1944
HISTORIE
INFO Eduard14
Leden 2024