Page 11
ovém krytu a z poloviny na krytu závěrů zbraní
před čelním štítkem kabiny.
Od Bf 109 G-6 byla odvozena výšková verze
Bf 109 G-5 s přetlakovou kabinou, o které bude
ještě řeč dále v textu. Jedním z markantů této
verze byla malá boulička, kryjící vzduchový
kompresor tlakování kabiny, vystupující z obry-
su velké boule nad závěrem pravého kulometu
na jejím spodním okraji směrem k přídi letadla.
Bf 109 G-5 byly vyráběny výhradně v závodech
Erla v Lipsku (Leipzig) a patrně proto byla stejná
kapotáž včetně této malé bouličky použita i na
většině v Erle vyrobených G-6. Nejspíše zůsta-
la kvůli úspoře výrobních kapacit, technicky ta
boulička neměla žádný smysl, protože vzducho-
vý kompresor pod ní v případě montáže na G-6
nebyl. Dříve byla tato anomálie považována za
markant Bf 109 G-6 vyrobených v Erle, ale dnes
se ví, že byla i na Bf 109 G-6 výrobního bloku 140
000 z WNF a výrobních bloků 165 000 až 167 000
z Messerschmittu.
V literatuře se uvádí, že u G-6 byla tato boulič-
ka bez funkce a kompresor pod ní nebyl. Je ale
možné, že ve skutečnosti tam kompresor byl.
K této domněnce mě vedou vlastnosti kompreso-
ru Knorr. Ten totiž dával velké průtočné množst-
ví vzduchu, které u něho má větší hodnotu, než
dosažený výstupní tlak. Vzhledem k problémům
s větráním kabiny, které u Bf 109 G přetrvávaly
po celou dobu jejich služby, by nebylo překvapivé,
kdyby byl do systému větrání kabiny zaveden
kompresor (v případě kompresoru Knorr jde
spíše o dmychadlo), který by zajistil nucenou
ventilaci prostoru kabiny a pomohl významně
zlepšit pracovní podmínky pilota v ní.
Naopak některé stroje úvodního výrobního
bloku 15 000 z Erly tuto bouličku neměly a na
pravé straně byla stejná boule nad závěrem
kulometu, jako měla většina strojů vyrobených
v závodech Messershmitt a WNF.
Bf 109 G-6 vyráběné v závodech Erla se
vyznačovaly také odlišnou kapotáží výstřelných
kanálů, které byly delší než výstřelné kanály
strojů, vyráběných v Messerschmittu a ve WNF.
Výstřelné kanály Bf 109 G-6 z Messerschmittu
a WNF vypadaly takto:
Bouličku na pravé straně motorového krytu měly stroje těchto výrobních bloků: 15 000 (ne všechny), 26 000, 27 000, 110 000,
410 000 až 413 000 (všechny Erla), 140 000 (WNF), a 165 000 až 167 000 (Messerschmitt).
Výstřelné kanály Bf 109 G-6 z Erly vypadaly
takto:
Podvozek
Další změna byla na podvozku. Po potížích
s podvozkem a koly, především s rychle se
sjíždějícími pneumatikami, byla kola během
výroby verze G-4 modifikována. Zvětšil se
rozměr pneumatiky na 660x160 a zvětšen byl
také brzdový kotouč. To stav zlepšilo, ale stále
to nebylo dokonalé, protože brzdové kotouče se
při brždění zahřívaly a vzniklé teplo způsobova-
lo rychlou degradaci použité gumové směsi, což
vedlo následně k destrukci pneumatiky. Proto
došlo k dalšímu zesílení podvozku, byly upraveny
a zesíleny tlumiče a byly překonstruovány brzdy
a celý disk kola. Významnou změnou byly zcela
nové ocelové brzdové kotouče, což se projevilo
na vzhledu kola, které mělo nyní plné vnější disky.
Tato nová kola byla později při revizích montována
i na starší Bf 109 G-4, což se výrazně projevilo na
dvoumístných Bf 109 G-12, stavěných z draků Bf
109 G-4, a původních G-4, které zůstaly ve službě
u cvičných jednotek mnohdy až do konce války.
Na vedlejším obrázku je vlevo kolo Bf 109 G-4,
vpravo kolo Bf 109 G-6:
HISTORIE
INFO Eduard
11
Leden 2024