Page 18
ních bloků 410 000 až 412 000 mezi říjnem 1943 až
červnem 1944. Dalších 240 strojů bylo postaveno
ve výrobním boku 413 000 (přesněji 413 300 až 413
800) mezi červnem a srpnem 1944.
Stroje výrobního bloku 413 000 už byly vyro-
beny s vysokou směrovkou a kabinou Erlahaube.
Bf 109 G-6/U4: celkem 1634 letadel, vyro-
bených ve WNF jako Bf 109 G-6/U-4, bylo vyz-
brojeno trupovým kanónem MK 108 ráže 30 mm.
Prvních 85 kusů Bf 109 G-6/U4 bylo vyrobeno
v rámci výrobního bloku 20 000 mezi červnem
a srpnem 1943. Tyto stroje měly vysoký stožárek
antény (1) a neměly anténu PR 16, nicméně mohly
mít i nízký stožárek antény a mohly být vybav-
eny směrovým naváděcím systémem ZVG 16
s rámovou kruhovou anténou PR 16. Měly malou
přídavnou palivovou nádrž mezi 4. a 5. trupovou
přepážkou (21). Mezi trupovou přepážkou 4 a 5
měly lahev se stlačeným vzduchem pro nabíjení
motorového kanónu MK 108 a měly proto krytku
přístupu k tlakové lahvi pro kanón MK 108 na
pravé straně trupu dole mezi čtvrtou a pátou tru-
povou přepážkou (22):
Dalších 1419 kusů Bf 109 G-6/U4/trop ve výrob-
ních blocích 440 000, 441 000 a 442 000 (pos-
lední 442 099) bylo vyrobeno mezi zářím 1943
až srpnem 1944, posledních 130 kusů Bf 109
G-6/U4 ve výrobním bloku 510 000 bylo vyro-
beno mezi srpnem a říjnem 1944. Tyto stroje
měly nízký stožárek antény (10), mohly být vy-
baveny směrovým naváděcím systémem ZVG 16
s rámovou kruhovou anténou PR 16. Rovněž měly
krytku přístupu k tlakové lahvi tlakového vzdu-
chu pro kanón MK 108 na pravé straně trupu dole
mezi čtvrtou a pátou trupovou přepážkou (22):
Část strojů výrobních bloků 440 000 až 442 000
byla vyrobena s vysokou směrovkou (17) a kla-
sickou kabinou, část strojů výrobního bloku 510
000 měla naopak kabinu Erlahaube (18), ale nízké
směrovky. V rámci výrobního bloku 510 000 byla
vyrobena také část ze 600 Bf 109 G-14/U4 (viz
2. díl tohoto článku, odstavec věnovaný Bf 109
G-14).
Bf 109 G-6/trop:
Některé zdroje uvádějí, že Bf 109 G-6, ste-
jně jako Bf 109 G-4, byly implicitně vyráběny
s tropickou výstrojí. To je patrně omyl, možná
způsobený faktem, že na všechny vyrobené G-6
bylo možno nainstalovat protiprachový filtr na
sání vzduchu ke kompresoru. S plnou tropickou
výstrojí ale byla vyrobena jen část Bf 109 G-6.
Bylo to 277 strojů výrobních čísel 15 290 až 15
499, vyrobených od března do května 1943 v Erle,
dále 338 strojů výrobních čísel 16 313 až 16 650
vyrobených mezi únorem
a dubnem 1943 v Messer-
schmittu, a také 903 stro-
jů výrobního bloku 18 000
vyrobených mezi dubnem
a červencem 1943 rovněž
v Messerschmittu. Ve WNF
bylo s tropickou výbavou
vyrobeno 262 strojů ve
výrobním bloku 140 000 mezi zářím a prosincem
1943, a také většina z 1419 kusů Bf 109 G-6/U4
z výrobních bloků 440 000 až 442 000, vyráběných
od září 1943 do srpna 1944. Naopak Bf 109 G-6/
U4 z výrobního bloku 510 000 tropickou výstroj
patrně neměly. Stroje vyrobené jako Bf 109 G-6/
trop jsou zvnějšku rozpoznatelné podle dvou
úchytů pro upevnění slunečníku na pravém boku
trupu pod čelním štítkem (23), a protiprachového
filtru na sání vzduchu ke kompresoru (24). Pozor,
řada s těchto strojů ale nebyla během služby pro-
tiprachovým filtrem vybavena!
Příklad: Bf 109G-6/R6/trop, Oblt. Emil Josef Clade,
7./ JG 27, Kalamaki, Řecko, leden 1944
Noční Bf 109 G-6:
Schlechtwetter-Nachtjäger
Část Bf 109 G-6 různých výrobních bloků
a různých výrobních provedení byla upravena pro
létání bez vidu a za zhoršených povětrnostních
podmínek. Byly nasazovány u jednotek Wilde
Sau provádějících volné noční stíhání. Bojovaly
především proti svazům nočních čtyřmotorových
bombardérů a Mosquitům RAF.
Tyto stroje dostaly speciální vybavení:
- Radiovybavení FuG 16 ZY umožňující využívat naváděcí
systém Pegasus Y. Tyto stroje měly buď pod trupem,
nebo pod levou polovinou křídla bičovou anténu typu
Morane (Moranmast) (25)
-Část strojů byla vybavena systémem FuBl 2 (Funk
Blindanlage 2) s dipólovou anténou (26) pod zadní částí
trupu, známou z dvoumotorových těžkých stíhaček
a bombardovacích letounů.
- Na spodní ploše křídla byly umístěny dolů svítící reflek-
tory, které pomáhaly s určením výšky před přistáním
letounu. Svítily pod tupým úhlem vůči osám letounu
pod letoun, když se jejich kužely na ploše letiště spojily,
pilot věděl, v jaké je výšce.
-Některé stroje měly také infračervený reflektor.
-Výfuky měly plechové odstínění proti oslnění (27)
- Na první výfukové rouře byly montovány píšťaly
Ebersprächer (28), které vydávaly ječivý zvuk, který
upozorňoval obsluhy protiletadlových děl v okolí
mateřského letiště na to, že přibližující se letoun
je vlastní.
HISTORIE
INFO Eduard18
Leden 2024