Dlouhé čekání
Text: Libor Špůrek
Ilustrace: Adam Tooby
Kat. č. 7059
„Jednou jsi dole, jednou nahoře“ není jen lapidární popis práce pilota, ale i obecné pravidlo o koloběhu životních úspěchů a neúspěchů…
Nejúspěšnějším plukem 216. IAD PVO v korejské válce byl 518. „Berlínský“ IAP. Piloti tohoto pluku sestřelili na obloze Koreje 38 nepřátelských letadel a poškodili dalších 26, při vlastních ztrátách 15 letadel a 5 pilotů. Pouze jeden z pilotů pluku dosáhl statutu esa a jako jediný v divizi obdržel nejvyšší sovětské vyznamenání, titul Hrdiny Sovětského svazu. Byl to zástupce velitele letky pro letecký výcvik Michail Michin.
Michail Ivanovič Michin se narodil 25. října 1923 ve vesnici Borovoje v Altajském kraji. Po absolvování leteckého učiliště v Orenburgu a stalingradské vyšší vojenské letecké školy nastoupil od prosince 1944 jako instruktor k 4. ZAB (záložní letecké brigádě) Severokavkazského vojenského okruhu. K 518. IAP byl převelen v lednu 1946.
Byl to právě nadporučík Michin, kdo 19. srpna 1952 otevřel bojový účet 518. IAP v Koreji sestřelem F-86 Sabre. Jeho hvězdný čas pak přichází v září tohoto roku – během pěti dnů od 4. do 9. září přidává další tři Sabry a jeden F-84 Thunderjet a stává se esem. Do konce září pak přidává ještě dvě Sabre (12.9. a 29.9.) a jeden Thunderjet (18.9.). Za tyto skvělé výkony je velením divize navržen k udělení titulu Hrdina Sovětského svazu. Bohužel, celkový obraz bojů nebyl v té době příliš příznivý, takže velitelství 64. leteckého sboru návrh na vyznamenání pozastavilo. Jako „kompenzaci“ obdržel Michail Leninův řád a byl mimořádně povýšen do hodnosti kapitána.
Po zářijových úspěších však přichází útlum. Ne že by Michail začal bojovat hůř, jím vedení piloti úspěšně plnili všechny bojové úkoly. Jen sám velitel má prostě smůlu – snad je to psychický blok ze zklamání z neuděleného „Hrdiny“, přestože sovětská propaganda samozřejmě vždycky tvrdila, že „sovětský voják nebojuje pro vyznamenání“.
Po téměř třičtvrtě roce, 18. května 1953, se konečně poštěstilo. Toho dne se piloti 518. IAP opět utkali se svými „starými známými“ z americké 39. FIS, 51. FIW. Kapitán Joseph M. McConnell Jr. ráno dosáhl svého 14. a 15. sestřelu, čímž se stal nejúspěšnějším americkým esem korejské války. Ve druhé bitvě toho dne McConnell zaznamenává sestřelem MiGu velitele 2. letky kapitána Stadnika své poslední, 16. vítězství. Stadnik se z hořícího MiGu katapultoval. Druhý sestřel této bitvy zaznamenal velitel 39. FIS podplukovník Radell, čímž se stal 31. esem amerického letectva v korejské válce. Jeho oběť, pilot 3. letky nadporučík Rybakov, zahynul v kokpitu svého letadla.
Piloti 518. IAP však nezůstali esům z 39. FIS nic dlužni a také poslali k zemi dva Sabry. Jeden z nich byl připsán Michailu Michinovi, který ve svém hlášení uvedl:
„Veliteli jednotky P/P142192. Hlásím, že 18.05.1953 ve 13:55 ve vzdušném boji v oblasti východně od Siodzia 35-40 km, bylo mnou sestřeleno letadlo protivníka typu F-86 za následujících okolností:
Při letu v kurzu 300 stupňů ve výšce 13 500 m jsem objevil 4 F-86 na kolizním kurzu o 1000 m níže. Pravým půlobratem jsem se přiblížil a zaútočil na vedoucího druhé dvojice. Ze vzdálenosti 1000 m pod úhlem 2/4 vpravo jsem zahájil palbu. Napadený letoun z útoku unikal pod vedoucí dvojici. Zopakoval jsem útok zleva shora a ze vzdálenosti 800-700 m při P = 1/4 opět zahájil palbu. Letoun protivníka provedl ostrou zatáčku doleva se snížením. Mírným stoupáním jsem zahájil útok na číslo první dvojice, ale byl jsem napaden a ostřelován číslem poslední dvojice a byl nucen uniknout z útoku pravou bojovou zatáčkou. Při střelbě jsem pozoroval zásahy do levého křídla a do trupu. Podle pozorování mého čísla letoun protivníka nevyšel ze střemhlavého letu. Myslím, že letoun protivníka typ F-86 byl sestřelen. Podle dešifrovacích údajů bylo letadlo protivníka zasaženo. Kapitán M. Michin.“
Tento sestřel byl potvrzen i místními úřady:
"18. května 1953 v době 14:30 - 15:30 (pchongjangského času) se odehrála letecká bitva nad oblastí okresu Yen-pyen a letadlo explodovalo ve vzduchu. Toto potvrzuji. 27.05.1953 náčelník policie Sinchisyu Major Tsoi Chu-Hak."
Příměří, uzavřené 27. července 1953, už Michail Ivanovič Michin uvítal v hodnosti majora a s titulem Hrdina Sovětského svazu, který mu byl výnosem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR udělen 14. července 1953. Celkem během svého pobytu v Koreji vykonal 140 bojových letů, zúčastnil se 39 leteckých bojů, ve kterých osobně sestřelil 9 nepřátelských letadel a poškodil další 3.