Háknkrojcy a rudá hvězda
Historie není exaktní věda, znalosti o věcech a událostech minulých se nejen doplňují a zpřesňují, často se ale mění i v souvislosti s celospolečenským vnímáním. Dávní kronikáři psali mnohdy tak, jak panovník pískal, jinak riskovali, že si už ani neškrtnou. Ti, co se pak pouštěli do sepisování událostí, ke kterým došlo za vlády panovníků, kteří byli bezpečně mrtví a tedy neškodní, se zase často dopouštěli omylů či fabulací z toho prostého důvodu, že měli málo zdrojů, případně měli své oblíbence, které nechtěli pohanět a naopak.
Historie není exaktní věda, znalosti o vě-
cech a událostech minulých se nejen doplňují
a zpřesňují, často se ale mění i v souvislosti
s celospolečenským vnímáním. Dávní kroniká-
ři psali mnohdy tak, jak panovník pískal, jinak
riskovali, že si už ani neškrtnou. Ti, co se pak
pouštěli do sepisování událostí, ke kterým
došlo za vlády panovníků, kteří byli bezpečně
mrtví a tedy neškodní, se zase často dopouště-
li omylů či fabulací z toho prostého důvodu, že
měli málo zdrojů, případně měli své oblíbence,
které nechtěli pohanět a naopak. Takový Václav
Hájek z Libočan by mohl vyprávět… Ve své době
měl i on omezené informační zdroje a většinou
si navíc i to málo, co zjistil, vyložil po svém.
V tom nebyl sám a už vůbec nebyl poslední.
Stejně jako středověcí či starověcí vládci, i no-
vodobí despotové rádi upravují historii po svém.
Na jedné z asociálních sítí, určených primárně
pro zvyšování dosahu lidské omezenosti a ma-
losti, jsem před nějakým časem zaznamenal
reel jakési zhruba padesátileté dámy, která se
pohoršovala nad tím, že se dnes o některých
dějinných událostech hovoří a píše jinak, než
ji učili ve škole. Asi dvacetkrát přitom použila
slovo „neuvěřitelné“, zřejmě z důvodu své ne-
uvěřitelně slabé slovní zásoby dané mizerným
vzděláním. Daná osůbka žije evidentně v pře-
svědčení, že je historie exaktní vědou, což je
samozřejmě nesmyl. Bohužel právě komunis-
tický výklad dějin, který spíš než dílo Václava
Hájka z Libočan připomíná ještě „uvolněnější“
Kroniku tak řečeného Dalimila, je dodnes tím,
co značně ovlivňuje světonázor nejen starší
generace. Jako duševní rakovina se lži, které
nám vtloukali do hlav učitelé, šíří od rodičů
a prarodičů dál i směrem k mladší generaci.
Když k tomu připočteme impotenci současné-
ho školství, pak se není co divit, že tady máme
i nadále hrdinný Sovětský svaz, který byl zá-
keřně napaden zlými a proradnými Nacisty
a poté zachránil celou Evropu, potažmo svět
před jejich tyranií. Ne, není tomu tak milé děti,
pouze si zachraňoval vlastní zadnici a hasil,
co sám pomáhal velmi iniciativně zapálit, aby
toho všeho potom bezohledně využil v rámci
mocenského boje. Pod znamením rudé hvězdy
umírali lidé zcela zbytečně jak rukou nepřátel,
tak rukou soukmenovců.
V občanské válce, ke které došlo po uchvá-
cení moci bolševiky, tedy komunisty, padlo
v Rusku až 17 milionů lidí, během „velké čist-
ky“, kterou si komunisté vyrovnávali účty
a zbavovali se nepohodlných „elementů“ bylo
povražděno na 1,5 milionu lidí a celkově postih-
ly stalinistické i následné represe až do roku
1991 bezmála dvanáct milionů lidí. Až do chvíle,
kdy se zrůdné komunistické ideologie chopil
Mao Ce-Tung, aby se různými způsoby zbavil
podle odhadů až sedmdesáti milionů obyvatel,
byl Sovětský svaz lídrem hitparády masových
vrahů páchajících zločiny přímo pod vlajkou
a státními symboly dané země. A v obou přípa-
dech v tom hrála roli rudá pěticípá hvězda, kte-
rá si co do symboliky zvěrstev nijak nezadá se
satanizovaným hákovým křížem. Jenže zatím-
co hákový kříž prohrál, rudá hvězda „vyhrála“,
minimálně v očích těch, co mají za vrchol vý-
kladu historie učivo z dob vlády KSČ. A proto
dnes máme zákony, které se snaží vymazat há-
kový kříž z historie, zatímco rudá hvězda může
vesele coby symbol nejodpornějších zvěrstev
dál vesele zářit kdykoli a kdekoli…
S legislativou, která se snaží vymazat na-
cistický symbol z historie, se nějak musíme
v rámci přípravy plastikových modelů vy-
rovnat. Hákové kříže musí z kreseb i obtisků
a obtiskových schémat, ironií osudu i v podo-
bě malých symbolů sestřelů, které si tehdejší
spojenečtí stíhači rozhodně na letadla nema-
lovali proto, aby propagovali nacismus. Jinými
slovy, zákonodárci de facto uniká smysl jeho
vlastního díla…
Popravdě řečeno nejsem pro zákaz pou-
žívání nacistických symbolů v souvislosti se
zobrazováním historických událostí, stejně
jako nejsem pro zákaz rudé pěticípé hvězdy.
Ještě jsem neviděl, aby symbol, ať už jakýko-
li, sám od sebe páchal zlo. Zlo páchají na této
planetě výhradně lidé a kdo jej chce páchat či
propagovat, toho nějaká legislativa nezastaví.
Zavírání očí před historií pak nápadně připo-
míná nejen Václava Hájka z Libočan, nebo toho
veršujícího vtipálka, co mu říkáme Dalimil, ale
hlavně komunistické soudruhy, co psali učeb-
nice dějepisu tak, aby vše zapadlo do předem
dané ideologie. A to je hodně nebezpečný vývoj.
Osobně jsme velmi zvědav, jestli se bude mě-
řit stejným metrem jako hákovému kříži také
písmenu „Z“. Nevím jak vy, ale já se bez něj asi
neobejdu… Nebo jen .tě.í (dříve „ztěží“).
HÁKNKROJCY A RUDÁ HVĚZDA
Text: Richard Plos
INFO Eduard126
Červen 2024