Page 34
BOXART STORY
Výrobce vdov. Takové nelichotivé označení si
vysloužil střední bombardér Martin B-26 Ma-
rauder již krátce po svém zařazení do výzbroje
amerického letectva. Piloti, do té doby zvyklí na
snadno ovladatelné a pomalé až neohrabané
stroje, jako byl například B-18 Bolo, měli velké
problémy vypořádat se s výrazně vyššími vzle-
tovými a přistávacími rychlostmi, stejně jako
s nutností udržovat neustále dostatečnou rych-
lost letu, a to včetně situací, kdy vysadil jeden
z motorů. A protože motory Pratt & Whitney
R2800 rozhodně nebyly bezporuchové, docháze-
lo k tragédiím již v průběhu výcviku pilotů.
Ve skutečnosti byl ovšem B-26 Marauder
na svou dobu velmi vyspělým letounem a jeho
kvality se nakonec naplno projevily. Ze všech
amerických letounů totiž dosáhl nejnižšího po-
měru ztrát k počtu bojových operací. V porovnání
s B-25 byl rychlejší, což byl ostatně počáteč-
ní záměr, a mohl nést i větší pumový náklad.
Ovšem zatímco pilotáž Mitchellů neskrývala
prakticky žádné záludnosti, Maraudery vyžado-
valy od pilotů mnohem více pozornosti a strikt-
nější dodržování rychlostí letu daných manuálem.
Příčinou bylo především vyšší plošné zatížení
křídla, které se nicméně u vyšších verzí snížilo,
což pilotáž Marauderů usnadnilo. Osádky Marau-
derů celkem odlétaly více než 100 000 misí a na
nepřátelské cíle shodily přes 150 000 tun bomb.
A navzdory nelichotivé přezdívce byly ztráty Ma-
rauderů ze všech typů bombardérů používaných
USAAF nejnižší, jen necelého půl procenta.
Z historie jedné bombardovací skupiny
Jednou z bombardovacích skupin, které byly
od začátku vyzbrojeny Maraudery, byla 394th
Bomb Group (Mid). Byla aktivována 5. března
1943 a během února a března 1944 se její přísluš-
níci s vybavením přesunuli do Anglie na základ-
nu Boreham. Jako součást 9th Air Force útočila
skupina na cíle ve Francii, často na odpalovací
zařízení raket V-1. Dalšími obvyklými cíli byla
seřaďovací nádraží nebo komunikace, zejména
mosty.
Během vylodění bombardovaly osádky 394th
BG německé pozice v Cherbourgu a zasáhly ně-
kolik důležitých komunikací, zásobníků paliva
a obranných německých pozic. Při bojích v oblas-
ti St Lo pak 25. července pomohlo jejich bombar-
dování německých pozic k důležitému průlomu.
Za operce ve dnech od 7. do 9. srpna obdržela
skupina Distinguished Unit Cross. Během tohoto
třídenního období provedla sérii pěti náletů na
silně opevněné a bráněné cíle, při nichž zničila
sklad munice a čtyři důležité železniční mosty.
Na konci srpna 1944 došlo k přesunu na konti-
nent a Maraudery 394th BG se stále častěji obje-
vovaly nad Německem. Během prosince 1944 až
ledna 1945 promluvily také do bojů v Ardenách.
Bombardováním komunikací ztěžovaly Němcům
zásobování a zasáhly i několik skladů s municí.
Mezi méně tradiční mise patřily ke konci války
také shozy letáků nad nepřátelským územím.
Po kapitulaci Německa zůstala 394th BG
v Evropě jako součást okupačních sil. V září za-
hájila výcvik na A-26 Invader a v prosinci 1945
byla přeznačena na 394th Bomb Group (Light).
Po návratu do USA byla skupina 31. března 1946
deaktivována.
Profík se štětcem
Stejně jako každá bombardovací skupina měla
i 394th BG ve svých řadách někoho, kdo dokázal
ztvárnit nejrůznější nosearty dle přání osádek.
V tomto případě šlo ovšem o skutečného umělce,
S/Sgt. Franka M. Spanglera Jr. Příslušník 585th
Bomb Squadron byl totiž profesionálním karika-
turistou, a tak nebylo divu, že byl o jeho „služby“
nemalý zájem. Mezi jeho díla patřily například
malby letounů Round Too (43-34571), Sure Go
For No Dough (43-34200) a také Miss Manookie
(42-96255).
Volba jména letounu a kresby byla privilegi-
em hlavního pilota, kterému byl letoun přidělen.
I když to neznamenalo, že by s ním nemohli létat
i jiní, hlavní pilot letoun používal nejčastěji. V pří-
padě Miss Manookie jím byl Lt. Thomas Craddock
Howard, kopilotem byl David Hollice Hughes.
V polovině srpna 1945 začal Spangler s pi-
lotním výcvikem na L-4 Cub v rámci progra-
mu, který probíhal na základně Venlo Holland.
Ten měl připravit vybrané příslušníky americké-
ho letectva, kteří nebyli piloty, k získání civilní
pilotní licence. Frank Spangler se ale po válce
nevydal cestou civilního pilota, namísto toho se
vrátil k umělecké profesi a stal se uznávaným
karikaturistou. Společně s otcem, rovněž kreslí-
řem a karikaturistou, se zaměřovali zejména na
společenská a politická témata.
Z jeho válečných kreací vyvedených na ko-
vovém povrchu Marauderů byla Miss Manookie
zřejmě vůbec nejpovedenější. Letoun nebyl ztra-
cen v bojích a celkem odlétal 60 bojových misí.
Na malbě Adama Toobyho je zachycen při jedné
z nich v závěru války kdesi nad Německem…
Ilustrace: Adam Tooby
Indiánka
Text: Richard Plos
#2146
INFO Eduard34
Červen 2024