Page 36
BOXART STORY
Jméno německého stíhacího esa Hermanna
Grafa je zmíněno v řadě stavebnic Eduardu
a částí jeho kariéry, jež měla úzkou vazbu na
německý fotbal, se zabýval článek v magazínu
INFO 01/2024. Po jeho úspěšné kariéře s JG 52
na východní frontě a velitelském postu v čele
operačně výcvikové jednotky Erg. Gr. Ost ve
Francii dostal Graf v létě 1943 nový úkol. Měl
zorganizovat jednotku zaměřenou na stíhání
britských letounů Mosquito. Zájem o toto téma
měl osobně Hermann Göring, který chtěl zabrá-
nit náletům, jež tyto těžko zachytitelné letouny
začaly podnikat na německá města.
Za tímto účelem byly v červnu 1943 založeny
dvě nové stíhací eskadry. Jagdgeschwader Nord
(později přeznačená na JG 25) vznikla na letišti
Berlin-Staaken a v červenci se jejího velení ujal
Obstlt. Herbert Ihlefeld. Pod Grafovým velením
byla založena Jagdgeschwader Süd na letišti
Wiesbaden-Erbenheim (nezaměňovat s operač-
ně výcvikovou Jagdgruppe Süd). Obě jednotky
měly jen štáb eskadry a tři Staffel v I. Gruppe.
K založení dalších částí těchto eskader nedošlo.
Jejich výzbroj tvořily Messerschmitty Bf 109 G-5
a G-6 a záměrem velení bylo, aby byly kvůli výš-
kovému stíhání vybaveny systémem GM-1.
Podle některých zdrojů se Grafovi v červnu
podařilo jedno Mosquito sestřelit, ale v tomto
ohledu panuje určitá nejistota. Až do podzimu
1943 Grafova jednotka dosáhla přinejmenším
26 vítězství, ale ve všech případech se jednalo
o bombardéry B-17 Flying Fortress.
Prvních čtyř vítězství JG Süd docílila 12. srp-
na při americkém náletu na cíle v Porůří. Grafo-
vým pilotům se podařilo sestřelit tři B-17 a zni-
čit jeden poškozený bombardér. Jeden německý
letec byl zraněn a nouzově přistál na domovské
základně.
Svou hvězdnou hodinu JG Süd zažila 17. srp-
na 1943. Při boji se svazem, který mířil k Re-
gensburgu, se jejím pilotům bez vlastní ztrá-
ty podařilo sestřelit pět B-17, jednu donutit
k opuštění formace (započítávalo se jako vítěz-
ství) a další, již poškozenou Létající pevnost, se
podařilo zničit (jako vítězství se takový sestřel
nezapočítával, ale bodoval se). Při odpolední
akci proti svazu, jenž směřoval na Schweinfurt,
se při ztrátě dvou pilotů podařilo Grafově jed-
notce sestřelit čtyři B-17. Další tři vítězství je-
jich kolegům nebyla uznána. Právě 17. srpen je
jedním z několika možných dnů, během nichž
Hermann Graf docílil svého dalšího vítězství,
ale v úvahu připadají i některé červencové akce.
V polovině srpna byla Grafova jednotka pře-
jmenována na Jagdgeschwader 50 (nikoli Ja-
gdgruppe 50, jak se někdy chybně uvádí) a na
konci měsíce disponovala dvanácti stroji verze
G-5 a třinácti stroji verze G-6. Většina z nich
byla vybavena 20mm kanony instalovanými
v gondolách pod křídlem, protože velení po
Grafově jednotce vyžadovalo účast na bojích
se čtyřmotoráky. To bylo ale současně příčinou,
proč k 23. srpnu 1943 byly jen dva Bf 109 této
jednotky vybaveny systémem GM-1. Z dalších
deseti byl tento systém demontován. Pokud
byl Bf 109 G zatížen dvěma kanony pod křídlem,
systém GM-1 už byl příliš těžký na to, aby byl
v Messerchmittu také instalován. Grafovi me-
chanici se sice snažili rychlost letounů zvýšit
tím, že leštili povrch křídel, ale to rychlost pří-
liš nezvýšilo. Graf dokonce používal letoun, na
němž kvůli zlepšení aerodynamiky byly pokus-
ně instalovány podobné kryty podvozku, jaké
byly později používány u Bf 109 K-4.
S jistotou lze říct, že Graf u této jednotky
dvou vítězství docílil 6. září 1943 při náletu na
Stuttgart. Jeden bombardér B-17 zničil jeho
wingman a další stroj si připsal velitel 1. Sta-
ffel Oblt. Alfred Grislawski. Dva Bf 109 ale byly
sestřeleny, další poškozen při přistání a jeden
poddůstojník z JG 50 zahynul na domovské zá-
kladně kvůli poruše motoru.
Při druhém náletu na Schweinfurt, 14. října
1943, Grafova JG 50 nárokovala přinejmenším
čtyři sestřelené B-17 a zničila dva další, které
byly těžce poškozené a jeden sestřel jí nebyl
uznán. Ztratila při tom tři Bf 109, jednoho pilota
a jeden stroj byl poškozen při nouzovém přistá-
ní kvůli vyčerpání paliva.
V říjnu se uzavřel „jepičí život“ této jed-
notky. Svůj hlavní úkol, stíhání letounů
Mosquito, nedokázala naplnit, protože její
technické vybavení bylo zaměřeno na boj s bom-
bardéry. Předpokládané přezbrojení na raketové
Messerschmitty Me 163 u této jednotky nebylo
realizováno kvůli technickým problémům to-
hoto revolučního stroje. Navíc se o svůj letový
park JG 50 dělila s jednou z jednotek Wilde Sau,
III./JG 301. Na konci října předala JG 50 svou
techniku nově založené I./JG 301 a většina jejích
letců přešla k denním stíhacím jednotkám JG 1
a JG 11, včetně Hermanna Grafa.
Ilustrace: Marek Ryś
Jepičí eskadra
Text: Jan Bobek
#70159
INFO Eduard36
Červen 2024