Page 46
481065 Spitfire Mk.V landing flaps (fotolept)
FE1207 Spitfire Mk.V seatbelts STEEL (fotolept)
FE1322 Spitfire Mk.Vb Weekend (fotolept)
644113 Spitfire Mk.V LööK (Brassin)
648640 Spitfire Mk.V engine (Brassin)
648663 Spitfire Mk.V cockpit (Brassin)
648664 Spitfire Mk.V wheels (Brassin)
648665 Spitfire Mk.Vb gun bays (Brassin)
648667 Spitfire Mk.V three-stacks exhausts rounded (Brassin)
648668 Spitfire Mk.V three-stacks exhausts fishtail (Brassin)
648669 Spitfire Mk.V six-stacks exhausts fishtail (Brassin)
648738 Spitfire Mk.V landing flaps PRINT (Brassin)
SIN64886 Spitfire Mk.Vb ADVANCED (Brassin)
3DL48031 Spitfire Mk.V SPACE (3D obtisk)
D48088 Spitfire Mk.V stencils (obtisk)
D48101 Spitfire Mk.V national insignia (obtisk)
EX1009 Spitfire Mk.Vb early (maska)
Pro Spitfire Mk.Vb 1/48
DOPORUČUJEME:
STAVEBNICE 06/2024
BM366, Cdt. J. M. Accart, No. 345 Squadron, RAF Shoreham,
Velká Británie, červen 1944
BM327, SH
-
F, No. 64 Squadron, F/Lt Tony Cooper,
RAF Friston, Velká Británie, červen 1944
No. 345 Squadron byla založena v lednu 1944
a operačního stavu dosáhla 28. dubna 1944.
Vzhledem k datu založení jednotky technicky
nešlo o „Svobodné Francouze“, jednalo se o ne-
sourodé seskupení francouzských pilotů v RAF,
z nichž někteří byli takzvaní „évadés d'Espagne“,
tedy Francouzi, kteří uprchli z Francie překro-
čením Pyrenejí a připojili se k de Gaullově FAFL
a francouzským pilotům ze severní Afriky. Jed-
notka byla vyzbrojena staršími Spitfiry Mk.V
a létala hlídky nad předmostím v Normandii jako
součást No. 141 Wing (2TAF). V září 1944 obdr-
žela Spitfiry Mk.IX a následně byla přemístěna
k No. 145 Wing, kde primárně létala pozemní
útočné a doprovodné mise. Během roku bojů pro-
vedla No. 345 Squadron více než 3000 bojových
letů a zničila 186 lokomotiv a více než 200 nepřá-
telských vozidel. Prvním velitelem jednotky byl
Cmdt. Jean-Marie Accart, který v Británii přijal
pseudonym „Bernard“, aby tak chránil svou ro-
dinu ve Francii. Accart dosáhl 12 vítězství, všech
na letounech P-36 Hawk u jednotky GC I/5 během
německé invaze do Francie v roce 1940.
Po ukončení pilotního výcviku byl Tony Cooper po
nadprůměrném hodnocení zařazen jako instruk-
tor, zpočátku v Anglii, od listopadu 1940 do polo-
viny roku 1943 v Kanadě. V červnu 1943 uspěl po
neustálém obtěžování úřadů s žádostí o návrat
k bojovému létání ve Velké Británii. Absolvoval
kurz u operační výcvikové jednotky v Rednalu
v Shropshire a poté byl vyslán k No. 64 Squadron,
která v té době létala na Spitfirech Mk.Vb. Na jaře
1944 se s jednotkou účastnil mnoha pozemních
útoků během přípravy na Den D a 6. června 1944
provedl dva bojové lety, při kterých poskytl stíha-
cí krytí nad plážemi Utah a Omaha. V operačním
létání pokračoval až do listopadu 1944. Celkem
nalétal Tony Cooper 3200 hodin a absolvoval 160
operačních bojových letů. Přežil také pět vynuce-
ných přistání, dvě z nich v noci, dvě s hořícím le-
tounem a jedno v důsledku zásahu nepřátelskou
pozemní palbou. Po válce se Tony vrátil do svého
rodného města Lowestoft a stal se pátou gene-
rací, která pracovala v rodinném velkoobchodu
WB Cooper Ltd. Vedl velmi plnohodnotný život
a zůstal aktivní až do svých pozdních 90. let.
Zemřel 26. ledna 2017 ve věku rovných sta let.
Na Tonyho počest byl v roce 2016 přebarven
Spitfire Mk. Vb sériového čísla AB910, který létá
u Battle of Britain Memorial Flight (BBMF) tak, jak
s ním Tony Cooper létal v červnu 1944 u No. 64
Squadron v den D. Jeho osobním Spitfirem byl
BM327 s trupovým kódem SH
-
F, který měl pod
čelním štítkem namalovaný nápis „Peter John 1“,
což bylo jméno Tonyho novorozeného syna.
INFO Eduard46
Červen 2024