Ricketts a Lukhmanoff

Text: Jan Bobek

Ilustrace: Adam Tooby

Kat. č. 82146

Čtyřletý francouzský chlapec seděl ve výšce tří metrů nad zemí na terase bývalého holubníku nedaleko Calais. Bylo léto 1942 a hoch s úžasem pozoroval letecké boje na obloze. Pak se ale stalo něco, co si zapamatoval na celý život. Nedaleko místa, kde seděl, přilétal nízko nad zemí dvoumotorový britský letoun. Pravý motor běžel na plný výkon, levý motor hořel a velká část ocasních ploch chyběla. Osádka se pokoušela o nouzové přistání a hoch měl dojem, že na něj pilot zamával. Při dotyku s terénem však stroj explodoval.

Z chlapce, jenž se jmenoval Michel Ringot, vyrostl vedoucí letového provozu na jedné ze základen francouzského letectva. Vzpomínku z války však nikdy z paměti nevymazal a v roce 2020 se s pomocí rodiny a dalších lidí dopátral, kdo byli ti letci, jejichž havárii v létě 1942 viděl.

Psal se 12. červenec 1942 a letoun patřil No. 1 PRU RAF. Jednalo se o Mosquito PR Mk.II W4089. Osádku tvořila zkušená dvojice průzkumných letců, byl to devětadvacetiletý F/Lt V. A. Ricketts, DFC a čtyřiadvacetiletý P/O G. B. Lukhmanoff, DFM. Než spolu poprvé vzlétli na průzkumnou misi, měl již za sebou Ricketts za řízením Mosquita lety například k francouzsko-španělské hranici, zatímco Lukhmanoff v roli navigátora absolvoval řadu misí nad Norsko, nebo vichistickou severní Afriku. Oba mladí muži navíc měli za sebou pozoruhodné životní osudy.

Victor Anthony Ricketts se narodil v lednu 1913 ve městě Penzance v hrabství Cornwall. Od mládí se zajímal o létání, stal se leteckým korespondentem London Daily Express a v únoru 1936 získal pilotní diplom. V únoru 1938 se společně s Novozélanďanem Arthurem E. Cloustonem neúspěšně pokusil o rekordní let do Austrálie. Druhý pokus naplánovali na 15. březen 1938 s letounem DH88 Comet (G-ACSS) “ The Burberry”. Tentokrát byl jejich let úspěšný a zpět do Velké Británie se vrátili na trase dlouhé 26450 mil po deseti dnech, dvaceti jedna hodinách a dvaceti dvou minutách, přičemž dosáhli celkem jedenácti rekordů.

Clouston po válce napsal knihu The Dangerous Skies, ve které se přiznává, že v roce 1938 byl součástí soukromé iniciativy, jejímž cílem bylo zabít Adolfa Hitlera. Jeho úkolem bylo s upraveným DH88 Comet (G-ACSS) zasáhnout bombami Hitlera během přehlídky v Berlínu na Unter den Linden. Clouston nakonec tuto akci odmítl realizovat. V současné době je letoun ve sbírkách The Shuttleworth Collection.

Vraťme se však Rickettsovi. Ten se v březnu 1939 stal příslušníkem RAFVR, v únoru 1940 dosáhl důstojnické hodnosti, v témže měsíci byl zařazen k No. 248 Sqn RAF a na počátku roku 1942 přešel k No. 1 PRU. Za fotografickou misi, kterou absolvoval 4. března 1942 v mimořádně obtížných povětrnostních podmínkách v nízké letové hladině, obdržel DFC. Jeho navigátorem byl již Lukhmanoff (za tuto misi obdržel DFM) a jejich cílem byla továrna Renault v Boulogne-Billancourt, jež byla během předchozí noci zasažena bombardéry RAF. Společně absolvovali lety například nad Augsburg, Plzeň nebo Marseille.

George Boris Lukhmanoff se narodil v březnu 1918 v čínském Harbinu ruským rodičům jako Boris Dimitrij (Dmitrijevič) Luchmanov. Jeho otec Boris byl v Šanghaji zástupcem spolkového rejdařství Dobrovolnyj flot a později se stal kapitánem přístavu Woosung. Sovětská vláda jej však zbavila občanství a s manželkou a synem emigroval do USA. Otec Boris se později vrátil do Číny a v roce 1943 byl umučen Japonci kvůli synovi, jenž byl příslušníkem RAF. Jiný osud však potkal Borisova otce, jímž byl velmi pravděpodobně legendární ruský a sovětský kapitán Dmitrij Afanasjevič Luchmanov (1867-1946), jenž byl celkem třikrát ženat a stal se autorem mnoha publikací o námořní problematice.

Dmitrijův vnuk Boris Dimitrij se již jako George Boris Lukhmanoff stal naturalizovaným britským občanem, nejdříve studoval na Margate College v Kentu a v červnu 1939 získal na Glasgow Technical College titul v oboru strojního a elektrotechnického inženýrství. V dubnu 1940 vstoupil do RAF a jeho první bojovou jednotkou se stala No. 206 Sq. RAF v Gibraltaru. Další podrobnosti k osádce najdete na stránce The Battle of Britain London Monument. 

Slibnou kariéru obou letců ukončil 12. července 1942 Obfw. Erwin Leibold ze Stab I./JG 26. V době, kdy jsme připravovali boxart k této stavebnici, ještě nebylo k dispozici svědectví pana Ringota. Jak již víme, britské osádce se téměř podařilo nouzově přistát. Erwin Leibold své oběti přežil jen o dva týdny. Po zásazích z amerického nebo kanadského Spitfiru jeho Focke-Wulf explodoval, Leibold sice zázrakem zůstal na živu a otevřel se mu padák, ale po přistání na hladině moře se utopil.