Page 45
STAVEBNICE 06/2024
Slt. D.W. Barraclough, VCS-7, RAF Lee-on-Solent, Hampshire,
Velká Británie, červen 19444
BL547, F/O Rick R. Richards, No. 401 Squadron, RAF Horne,
Surrey, Velká Británie, červen 1944
V únoru 1944 byla zformována VCS-7 Cruiser
Scouting Squadron. Tu tvořilo 17 pilotů z několika
bitevních lodí, kteří vyměnili své dosavadní Curti-
ssy Seagull a Vought Kingfishery za Spitfiry Mk.V.
Jednotce velel nejprve Lt. Robert W. Calland a od
28. května 1944 Lt. Cdr William Denton Jr. Před
dnem D bylo na základně Leeon-Solent shro-
mážděno deset squadron, pět RAF, čtyři Royal
Navy FAA (Fleet Air Arm) a VCS-7, které zajiš-
ťovaly letecké pozorování pro námořní bombar-
dování v sektorech pláží Utah a Omaha a později
i v oblasti Cherbourg. Pozorovací mise absolvo-
vala vždy dvojice letounů. Vedoucí letoun plnil
funkci pozorovatele, druhý zajišťoval doprovod
a chránil vedoucího před nepřátelským útokem.
Standardní výška pro tyto mise byla 1800 m, ale
špatné počasí často nutilo piloty operovat mezi
450 až 600 m. Příležitostně se mise létaly v ješ-
tě nižších výškách. Od 6. června do 26. června
provedla VCS-7 celkem 209 misí nad Normandií,
zejména v rámci Western Naval Task Force, kte-
rá byla pod kontrolou amerického námořnictva.
VCS-7 ztratila z různých příčin devět Spitfirů,
největší nebezpečí představoval všudypřítomný
flak. Squadrona se zřídkakdy setkala s letouny
Luftwaffe, přesto se 7. června podařilo Slt. D. W.
Barracloughtovi sestřelit ve vzdušném souboji
Bf 109G. Poslední bojová mise VCS-7 proběhla
25. června v oblasti Cherbourgu, následujícího
dne byla VCS-7 rozpuštěna. Její Spitfiry nesly
standardní kamufláž a označení RAF Day Fighter,
invazní pruhy rychlé identifikace a před pilotní
kabinou byly označeny číslicí 4 za kterou bylo in-
dividuální písmeno letounu u squadrony.
V Den D měla No. 402 Squadron ve své výzbroji
směsici starších Spitfirů verze Vb a Vc a velelo jí
známé eso S/Ldr G. W. Northcott. Squadrona byla
součástí No. 142 Wing, který pod velením další-
ho známého kanadského esa W/Cdr Johna Milne
Checkettse operoval jako součást protivzdušné
obrany Velké Británie, i když pod operačním říze-
ním 2TAF v roli stíhacích bombardérů. Na Spitfiry
Mk.IX byla No. 402 Squadron znovu přezbrojena
v červenci, ale jejich působení u jednotky bylo
krátké. Počátkem srpna 1944 došlo k přesunu
do Hawkinge, kde byla squadrona přezbrojena
na nové výkonné Spitfiry Mk. XIV se kterými se
okamžitě zapojila do boje proti létajícím pumám
V-1. Koncem září 1944 byla squadrona přemístě-
na k 2TAF v Belgii a připojila se k No. 125 Wing.
V prosinci se pak připojila k No. 126 Wing RCAF,
kde létala po boku Spitfirů Mk.IX. Konec války
zastihl jednotku na německé půdě ve Wunstorfu
s celkovým skóre 49,5 zničených nepřátelských
letadel ve vzduchu. Jedním ze Spitfirů Vb pů-
sobících u No. 402 Squadron během Dne D byl
i stroj sériového čísla BL547 který byl opatřen
trupovými kódy AE
-
R. Nejčastěji s ním létal F/O
Rick Richards který si nechal na příď svého Spit-
firu namalovat kresbu „Black Rufe“, postavičky
z komiksového časopisu Li’l Abner. Pod pilotní ka-
binou nesl standardní označení, většiny Spitfirů
No. 402 Squadron, tedy červený kanadský list
v bílém erbu s bílým nápisem City of Winnipeg.
INFO Eduard
45
Červen 2024