Page 50
9./JG 1, Paderborn, Německo, květen 1944
WNr. 412179, Uffz. Horst Petzschler, 2./JG 3, Burg u Magdeburgu, Německo, May 1944
Stroje Bf 109G-6/AS byly určeny ke stíhání ve
vyšších letových hladinách a proto jejich kamuf-
láž tvořil jednolitý nástřik barvou RLM 76. U jed-
notek byly tyto stroje často na horních a bočních
plochách opatřeny kamufláží provedenou tehdy
standardními barvami k tomuto účelu používaný-
mi – RLM 74 a RLM 75. Na přídi se nacházel znak
JG 1, okřídlené číslo jedna ve čtverci postaveném
na roh. Na fotografii stroje žlutá 14 je zřetel-
ně vidět červený pruh na zádi trupu, používaný
k označování strojů JG 1 v rámci Obrany říše.
V něm umístěný svislý pruh byl označením stro-
jů III. Gruppe, provedeným vždy barvou Staffel,
v případě 9. Staffel žlutou barvou. Některé zdro-
je uvádějí, že označení bílá 14 překrývalo starší
označení v podobě číslice 3, jiné zase, že se jed-
ná o zatřené tovární označení TO či TQ. Nabízíme
vám proto obě varianty.
Horst Petzschler se narodil v Berlíně 1. září 1921
a do Luftwaffe vstoupil 1. dubna 1941. Po ukonče-
ní stíhacího výcviku byl k 23. srpnu 1943 zařazen
do stavu JG 51, u níž dosáhl prvních tří sestřelů.
Dne 13. dubna 1944 byl převelen k 2./ JG 3, zařa-
zené k jednotkám Obrany říše, ale v červnu 1944
se vrátil k JG 51 na východní frontu. Dne 4. května
1945 obdržela III./JG 51 rozkaz k přesunu z Vý-
chodního Pruska do Šlesvicka – Holštýnska. Tam
však Horst Petzschler nedoletěl, kvůli navigační
chybě přistál ve Švédsku na letišti Bulltofta, kde
byl internován a v lednu 1946 jej švédské orgány
vydaly do Sovětského svazu. Ze zajetí byl propuš-
těn 22. září 1949. Po návratu pracoval u berlínské
policie, v roce 1953 emigroval nejprve do Kanady,
později do USA, kde pracoval v leteckém průmy-
slu. Do důchodu odešel v roce 1988. Během bojů
2. světové války sestřelil 26 protivníků.
Během svého působení u 2./JG 3 létal Uffz.
Petzschler na stroji označeném černá 14. Stroj
byl na celém povrchu z výroby nastříkán barvou
RLM 76, na přídi nesl znak JG 3. Dne 30. května
1944 byl v tomto stroji během leteckého souboje
nad Belzigem. sestřelen Fw. Otto Bülsow.
STAVEBNICE 08/2024
Hptm. Friedrich-Karl Müller, 1./NJGr. 10, Werneuchen, Německo, červenec 1944
Budoucí držitel Rytířského kříže, eso s 30 noč-
ními sestřely nepřátelských letadel, se narodil
4. prosince 1912 v Sulzbachu v Sársku. V roce 1934
absolvoval letecký výcvik a nastoupil k Lufthanse.
Po vypuknutí 2. světové války byl povolán k le-
tectvu, nejprve létal jako dopravní pilot, posléze
působil jako instruktor létání bez vidu. V prosinci
1942 byl přesunut ke KG 50, létající na strojích
He 177, v létě následujícího roku uposlechl výzvy
Hajo Hermanna a požádal o převelení k JG 300
používající taktiku Wilde Sau (používání jedno-
motorových stíhaček v noci) u JG 300. U této jed-
notky dosáhl devatenácti sestřelů a v lednu 1944
dostal rozkaz vybudovat 1./NGr. 10. V srpnu 1944
byl jmenován velitelem I./NJG 11 a tuto jednotku
vedl až do konce 2. světové války. Zemřel 2. listo-
padu 1987. Spodní a částečně boční plochy letou-
nu byly natřeny černě kvůli lepšímu maskování
v noci. Záď trupu obepínal červený pruh ozna-
čující původního uživatele tohoto stroje v rámci
Obrany říše, JG 300. Na obou stranách kormidla
bylo vyznačeno pilotovo „skóre“ k červenci 1944
v podobě 23 proužků s vyznačením státní přísluš-
nosti protivníka a datem sestřelu.
INFO Eduard
49
Srpen 2024