Jak na obtisky Eduard?
Loupat, či neloupat? To je oč tu běží!
Text: Jakub Nademlejnský
Na různých modelářských fórech, v diskusích, ale i v dotazech od zákazníků se stále opakují dotazy na „ty nové obtisky od Eduardu“, jak s nimi pracovat, jak sloupávat ten krycí lak a co jsou ty obtisky vlastně zač. V tomto článku bych rád modelářům na dotazy zodpověděl a práci s obtisky jim přiblížil. Začnu trochu zeširoka. Eduard začal do svých modelů využívat obtisky vlastní výroby vyrobené digitálním tiskem přibližně od podzimu 2019, po nějaké době na ně kolegové začali tisknout i datum, takže všechny obtisky vytištěné po podzimu 2019 jsou vyrobené touto technologií. Obtisky však lakujeme stále sítotiskem, na stejném stroji, který jsme pro lakování obtisků využívali před zavedením digitálního tisku. Lak také zůstal stejný, na základě zpětné vazby od zákazníků jsme jen upravili jeho tloušťku, aby aplikace byla uživatelsky příjemnější. Digitální tisk má samozřejmě své výhody i nevýhody, umožňuje nám například tisknout plynulé přechody barev, díky čemuž můžeme tisknout například stínované pin-upky nebo malůvky, jeho slabší stránkou je však sytost barev.
A nyní zpět k úvodní otázce – loupat, či neloupat? Myslím si, že pro drtivou většinu modelářů je vzhled po aplikaci při dodržení základního postupu pro práci s obtisky velmi dobrý a rozhodně není třeba lak z obtisků loupat. Aplikace těchto obtisků je zcela stejná jako aplikace jakýchkoliv jiných obtisků. Důležité je především mít podklad pod obtiskem dostatečně lesklý, následně po aplikaci obtisku dané místo přelakovat matným lakem. Chápu, že jsou mezi námi fajnšmekři, kteří když to jde, tak si lak z obtisků sloupnou. Rozhodně to však není potřeba, jak uvidíte níže na fotkách. Tak jdeme na to!
Začneme již u nástřiku barvy. Odmaštěný model nastříkáme několika jemnými vrstvičkami kovové barvy z řady Super Metallic od Gunze, v tomto případě SM201.
Nastříkané poloviny trupu. Barvu se vždy snažím stříkat v několika vrstvách, pro ředění barev Gunze doporučuji ředidlo Mr. Color Leveling Thinner, které pomáhá zamezovat zasychání barvy na trysce.
Základem je absolutně lesklý povrch na místě, kam budu obtisk aplikovat. Pokud nemáme dostatečně lesklý nástřik, lokálně místo nastříkáme lakem od Gunze GX100. Je možné také místo přeleštit leštícím hadříkem, například od Gunze.
Další možností, jak dosáhnout vysokého lesku kovových barev, je základní nástřik černou lesklou barvou před aplikací kovové barvy, v tomto případě byla použita černá lesklá GX2.
Po zaschnutí barev a laku máme dané místo připravené na aplikaci obtisku.
Obtisk nejdříve nůžkami vystřihneme s dostatečným přesahem, aby se nám s ním lépe manipulovalo.
Obtisk uchopím za podkladový papír a namočím ho na 1-2 sekundy do vody o pokojové teplotě. Využití vody o pokojové teplotě se mi osvědčilo, nedoporučuji horkou vodu jako u jiných obtisků.
Poté nechám obtisk odstát bokem, přibližně za minutu se povolí od papíru. Doporučuji to ověřit dřevěnou tyčkou nebo prstem. Dokud se obtisk celý nebude zcela pohybovat po podkladovém papíře, dále s ním nemanipuluji.
Na místo na modelu, kam budu obtisk aplikovat, si mezitím kapátkem přenesu několik kapek vody, ve které jsem namočil obtisk. Důležité je mít dané místo skutečně velmi mokré, obtisk pak díky tomu doslova jezdí po povrchu a dobře se s ním manipuluje.
Jakmile je obtisk zcela povolený, připravím si ho pomocí pinzety k danému místu.
Přiložím obtisk ke kapce vody.
Obtisk do kapek vody pomalu stáhnu jednou rukou, ve druhé držím stále podkladový papír. Pokud by byl obtisk menší, třeba popiska, nestahoval bych ho rukou, kde by hrozilo nalepení na ruku, ale stáhnul bych ho kusem dřívka.
Obtiskem mohu nyní prstem pohybovat po povrchu modelu.
Obtisk usadím na své místo.
Odsaji přebytečnou okolní vodu pomocí vatové tyčinky.
Obalím si prst do čistého hadru. Poté pouze pomocí tlaku kolmo na obtisk přimačkávám obtisk na povrch, přitom hadrem odsávám přebytečnou vodu.
Hotový, usazený obtisk. Takto aplikuji všechny obtisky, ať z nich chci lak loupat nebo ne.
Po uzrání obtisku ho ještě ostrým skalpelem prořežu v rytí.
A dopíchám nýty pomocí gramofonové jehly.
Žádné obtiskové vodičky jsem k aplikaci obtisků nepoužil, nejsou podle mě potřeba. Jejich použití dle mých pozorování však nijak nezhoršuje vlastnosti použitých obtisků.
Postup, který bude následovat nyní, se týká loupání laku. Doporučuji ho skutečně jen zručným modelářům, především ho ale doporučuji ozkoušet bokem na nějakém zkušebním kusu plastu. Loupání laku vyžaduje zručnost, ale také trénink a odvahu. Může se při něm stát, že si část obtisku zničíte.
Loupání laku z modelu je nejlepší začít po naprostém zaschnutí krycího laku, alespoň 48 hodin po nanesení. Pro loupání laku z obtisků lze použít více způsobů. Prvním je loupání pomocí šmrdlání vatové tyčky namočené v ředidle na washe. Používám ředidlo Odourless Thinner od AK Interactive.
Namočenou vatovou tyčinkou v ředidle jezdím s malým tlakem na obtisk po obtisku, dokud lak nezačne žmolkovatět a nabalovat se na tyčinku.
Po nějaké době se začne tvořit první žmolka, následně po ní jezdím tyčinkou a nabalují se další částí laku.
Lak takto z jedné strany celý nabaluji, abych pokryl celý povrch obtisku.
Zbylý lak očistím znovu namočenou tyčinkou.
Jelikož jsem si tyčinkou načal i lak na písmenech HO, stáhl jsem ho ostrou pinzetou. I tento postup je možný. Postupně lak stahuji po směru
Pohledy na všechny aplikované obtisky na trupu. Poznáte, ze kterých byl sloupán lak a ze kterých ne? Sloupán je z hvězdy, písmen HO a části malých německých křížů.
Druhou možností je sloupání laku pomocí skalpelu a pinzety. Lak nejdříve v rohu odchlípnu špičkou ostrého skalpelu.
Lak následně chytím do pinzety a opatrně táhnu po směru loupání.
Lak takto postupně celý po kouskách stáhnu.
Takto vypadá obtisk po sloupání laku. Doporučuji ho před finální patinou přelakovat matným lakem.
Pokud máme nanesený obtisk na povrchu, ze kterého vizuálně vystupuje, je potřeba ho přelakovat matným lakem.
Pro přelakování používám lak C182 od Gunze. Nanesu několik tenkých vrstviček. Pozor, je potřeba povrch nezalívat, ale jednotlivé vrstvičky nechat řádně zaschnout.
Takto vypadá obtisk po zalakování.
Porovnání obtisku se sloupnutým lakem (nahoře) a obtisku, ze kterého lak nebyl sejmut (dole).