Page 13
- Bf 109 G-5/U2 z výrobního bloku 110 000 měly tlakové lahve systému GM-1
umístěné v levé polovině křídla, krytka přístupu k tlakovým lahvím byla
na spodní ploše křídla. (7)
Příklad: Bf 109G-5/U2/R6, WNr. 27112, Maj. Walther Dahl, III./JG 3,
Bad Wörishofen, Německo, prosinec 1943
Třetí výrobní provedení:
Část Bf 109 G-5 a Bf 109 G-5/U2 z výrobního bloku 110 000. Tyto stroje měly
kabiny typu Erlahaube a nízké směrovky, jsou často zaměňovány s Bf 109
G-6 nebo G-14.
Tyto stroje měly tyto charakteristické znaky:
- Nízký anténní stožárek
- Kabina typu Erlahaube, nepřetlakovaná (10)
- Nízká směrovka
- Většinou byly vybaveny naváděcím systémem ZVG 16 s kruhovou rámovou anténou
PR 16 na hřbetě trupu.
- Radiostanice byla FuG 16 Z.
- Velitelské stroje, vybavené radiostanicí FuG 16 ZY s bičovou anténou Moranmast
montovanou pod levou polovinou křídla, byly značené
Bf 109 G-5/Y. (8)
- Identifikační systém vlastní – cizí (IFF) FuG 25a
- Zaměřovač REVI C 12 D
- Od léta 1944 zaměřovač REVI 16 B
- Malá boulička kryjící kompresor Knorr 300/10 na spodní přední hraně boule nad
závěrem pravého trupového kulometu
- Malá palivová nádrž pro startování motoru, s plnícím hrdlem na pravé straně hřbetu
trupu, mezi trupovými přepážkami 4 a 5
- Bf 109 G-5/U2 měly na spodní straně levé poloviny křídla (v angličtině levého křídla)
krytku přístupu k tlakovým lahvím systému GM-1, umístěným v křídle (7)
- Bez přisávacích štěrbin větrání kabiny pod čelním štítkem. V některých případech,
patrně u strojů konvertovaných ze starších kusů, mohly být otvory pro
větrání kabiny
zakryty kruhovými krytkami. (9)
- Bez větrání kabiny na levém boku pod krytem kabiny
- Bf 109 G-5/U2 měly vrtule VDM 9-12159.10 se širšími listy (jako Bf 109 G-10)
PŘÍKLAD: Bf 109 G-5, W.Nr. 15729, Obstlt. Hermann Graf, Stab./JG 11, Jever, zima 1944.
Letoun je někdy uváděný jako G-6 přestavěný z G-5, ale je to G-5. Důvodů, proč má stroj série 15 000 kabinu Erlahaube, může být několik.
M. Baumgartl uvádí, že bylo postaveno 20 kusů Bf 109 G-5, poháněných
motorem DB 628 A-0 s dvoustupňovým kompresorem a vybavených vrtulí
VDM 9-12159.10 se širšími listy (jako Bf 109 G-10). Těchto motorů bylo vyrobe-
no 130, jejich použití v Bf 109 G-5 tedy skutečně není vyloučeno.
Záhadná je verze G-5/R2. Podle M. Baumgartla mělo být postaveno
72 kusů z plánovaných 126 kusů a podle něj šlo o fotoprůzkumnou verzi,
ekvivalentní Bf 109 G-6/R2. Měly být vyrobeny bez trupových kulometů - zda
byly skutečně vyrobeny není známo. Kromě těchto strojů mělo být také vyro-
beno 16 Bf 109 G-5/R2/AS a 76 Bf 109 G-5/AS, poháněných motorem BD 605 AS
s vrtulí VDM 9-12159.10.
Fotoprůzkumné Bf 109 G-6
Část Bf 109 G-6 byla vyrobena jako fotoprůzkumné stroje. V následujících
odstavcích jsou tři fotoprůzkumné verze popsány chronologicky tak, jak byly
vyrobeny. Proto je verze Bf 109 G-6/R3, vyráběna v létě a na podzim roku
1943, popisována před verzí Bf 109 G-6/R2, vyráběnou na konci roku 1944.
Bf 109 G-6/R3
Fotografické vybavení tvořila fotokamera Rb 50/30. Přístup ke kameře
byl z kabiny dvířky zavazadlového prostoru v zadní šikmé stěně kokpitu.
Bf 109 G-6/R3 měly na centroplánu dva žlábky pro odvod oleje unikajícího
z chladiče pod přídí a bránící znečištění objektivu kamery unikajícím
olejem (detail (2) na následující straně dole). Tyto žlábky byly vedené
rovnoběžně od zadních rohů chladiče oleje přes celý centroplán až na
odtokovou hranu přechodu křídlo/trup. Hlavňová výzbroj byla reduková-
na na kanón MG 151/20. Trupové kulomety nebyly instalovány, výstřelné
kanály kulometů byly zaplechovány a místo kulometů byla v prosto-
ru lafety kulometů umístěna přídavná olejová nádrž o objemu 20 litrů.
Na rozdíl od pozdější Bf 109 G-6/R2 nebyl instalován systém MW 50. Radio-
vybavení tvořila radiostanice FuG 16Z a systém identifikace vlastní/cizí (IFF)
FuG 25a. Mohl být instalován i systém směrového navádění (Peilrufanlage)
ZVG 16 s kruhovou rámovou anténou PR 16 (Peilrahmen) na hřbetě trupu
(Rüstsatz R7). Kabina byla na rozdíl od G-6/R2 klasická. Kromě možnosti
nést přídavnou nádrž pod trupem byla vyvíjena také varianta se dvěma pří-
davnými nádržemi o objemu 300 litrů pod křídlem. Není ale jisté, zda byla
někdy zavedena do operační služby. Ve WNF bylo vyrobeno 35 kusů v létě
1943 (mezi červnem a srpnem) v rámci výrobního bloku 20 000 a 5 kusů
na podzim 1943 v rámci výrobního bloku 140 000.
Rüstsatz R7
(foto: Mikael Olrog / The Bf 109 Lair)
HISTORIE
INFO Eduard
13
Únor 2024