Page 53
STAVEBNICE 02/2024
Lt. Olivier freiherr von Beaulieu-Marconnay, Jasta 19, Stenay, Francie, září 1918
378/18, Lt. Ernst Udet, Jasta 4, Monthussart Ferme aerodrome, Francie, červen 1918
Mladší z bratrů von Beaulieu-Marconnay (starší
Heinz byl také stíhačem) se narodil 14. září 1898
v Berlíně a v červnu 1915 nastoupil jako kadet ke
4. jezdeckému pluku (Dragoner Regiment von
Bredow Nr. 4). O rok později už byl poručíkem
a po absolvování pilotního výcviku se stal 1. pro-
since 1917 příslušníkem Jasta 18, od které přešel
20. března 1918 do stavu Jasta 15. Svého prvního
sestřelu dosáhl 28. května 1918 a během června
přidal sedm dalších vítězství. Následně byl „Bauli“
jmenován 2. září velitelem Jasta 19 a s sebou si
vzal Fokker D.VIIF, který zdědil po Rudolfu Bert-
holdovi. Bílé stylizované 4D. bylo Olivierovým
osobním symbolem, jednalo se o značku vypalo-
vanou koním jeho někdejšího jezdeckého pluku.
Letoun měl původně červenou příď, jako ostatní
letouny Jasta 15, a zatímco běžně končila zhruba
na úrovni závěrů kulometů, Berthold ji měl ale
protaženou až do poloviny kokpitu. Olivier nechal
po převelení k Jasta 19 přetřít příď po závěry ku-
lometů žlutou a zbytek červené modrou barvou.
Ta buď měla tmavší odstín, nebo ji ztmavila pod-
kladová červená, každopádně byla tato část trupu
tmavší. Na horním křídle je vidět rozsáhlá oprava,
zřejmě světlejší modrou. Dne 23. září zaznamenal
Olivier svůj 20. sestřel a byl navržen na vyzname-
nání Pour le Mérite. Poté byl 18. října zraněn ve
vzdušném boji a po přistání byl převezen se sil-
ným krvácením do nemocnice, kde po osmi dnech
zemřel. Rozhodnutí o udělení Pour le Mérite padlo
jen několik hodin před jeho skonem.
Ernst Udet patří k nejvýraznějším postavám ně-
mecké letecké historie. S 62 potvrzenými sestřely
se stal dokonce nejúspěšnějším přeživším stíha-
čem první světové války. Po službě u Jasta 37 jej
v březnu 1918 pověřil Manfred von Richthofen
coby velitel celé JG I velením Jasta 11. Když ná-
sledně v dubnu Rudý baron padl, převzal po něm
Udet velení Jasta 4. Tento letoun nesl pravdě-
podobně evidenční číslo 378/18 (tovární číslo
2465) a poháněl jej motor BMW IIIa číslo 1243.
Ve Schwerinu byl převzat armádou 15. května 1918
a byl jedním z 22 Fokkerů D.VIIF dodaných JG I
22. června. Udet si tento letoun poprvé vyzkou-
šel krátce předtím, než byl sestřelen se svým
slavným D.VII z produkce O.A.W., nesoucím nápis
„Du doch nicht!!“. Je velmi pravděpodobné, že byl
tento letoun následně zbarven velmi podobně,
v určitou dobu tedy zřejmě dostal i červeno-
-bílé pruhy na horní straně křídla. Zde zobra-
zené provedení tedy znázorňuje pravděpodobné
zbarvení letounu v určitém časovém období.
Bílé V na horní straně vodorovných ocasních
ploch je nejisté. Letouny z této série byly dodá-
ny s potištěnou leteckou látkou (Flugzeugstoff),
familiárně označovanou jako Lozenge, a to ve
čtyřbarevném provedení. Trup byl naproti tomu
původně zbarven typickým šmouhovaným nátě-
rem zelenou barvou. Letoun 378/18 byl posledním
D.VII, který tento nátěr u Fokkeru obdržel, další
již měly také trup potažen látkou s natištěnými
barevnými nepravidelnými šestiúhelníky.
INFO Eduard
53
Únor 2024