Markingy pro Sparviero 1/48
MM23838, Capt. Carlo E. Buscaglia, 281a Squadriglia, 132o Gruppo AS, Gadurra, Rhodes, summer 1941
Carlo Emanuele Buscaglia se narodil 22. září 1915 v Novaře na severu Itálie. V roce 1934 započal studium na vojenské letecké akademii v Casertě, z níž byl vyřazen v hodnosti Sottotenente a začleněn do stavu bombardovací 50a Squadriglie. Již v řadách 252a Squadriglie se 21. června 1940 zúčastnil bojového křtu, náletu na přístav v Marseille. Jeho sláva začala stoupat po výcviku na torpédové útoky a jeho následném zařazení k 278a Sq., která operovala z El Ademu, a u níž Tenente Buscaglia postupně zasáhl těžký křižník Kent, lehký křižník Glasgow a transportní lodě. Dne 5. března 1941 byla zformována 281a Squadriglia, do jejíhož čela byl jmenován Capitano Buscaglia. Jeho jednotka se po výcviku přesunula na okupovaný Rhodos, odkud operovala nad vlnami Egejského a východní částí Středozemního moře. Na počátku dubna 1942 byl Buscaglia jmenován velitelem nadřízené 132o Gruppo. Dne 12. listopadu 1942 bylo Sparviero pilotované Buscagliou během útoku na alžírské Bougie sestřeleno Spitfirem a Buscaglia byl prohlášen za mrtvého. Ten však sestřelení s těžkým zraněním a popáleninami přežil a byl přemístěn do zajateckého tábora ve Fort Meade, MD. Po kapitulaci Itálie mu bylo Spojenci nabídnuto velení 28o Gruppo Bombardemento, vyzbrojené bombardéry Baltimore. Paradoxně byla jeho bývalá 132o Gruppo, nyní působící na straně ANR, přejmenována na 1o Gruppo Aerosiluranti Buscaglia. Dne 23. srpna 1944 havaroval Buscaglia při vzletu s Baltimorem. Letoun a vybuchl a hořel. Maggiore Buscaglia podlehl zranění a popáleninám následující den v nemocnici v Neapoli.
52a Squadriglia, 27o Gruppo BT, 8o Stormo BV, Son San Juan, Baleáry, březen 1938
První Sparviera určená pro podporu nacionalistů během občanské války ve Španělsku přistála na letišti v Son San Juanu v únoru 1937 a patřila k 12o Stormo BV. Osádky této jednotky se s nimi účastnily akcí proti republikánům až do listopadu 1937, kdy byli letci 12o Stormo nahrazeni kolegy od 27o Gruppo z 8o Stormo BV, známými pod přezdívkou Falchi delle Baleari (Baleárští sokoli). Sparviera dodávaná z Itálie byla opatřena předválečnou kamufláží, tvořenou velkými barevnými poli a barev Marrone Mimetico 2, Verde Mimetico 1 a Giallo Mimetico 3 na horních a bočních plochách, zatímco spodní plochy kryla barva Grigio Mimetico.
MM 22278 nebo 22279, Ten. Col. Mario Giuliano, 193a Squadriglia, 87o Gruppo BT, 30o Stormo, Sciacca, Sicílie, prosinec 1940
Jednotky 192a a 193a Squadriglia, tvořící 87o Gruppo, obdržely první Sparviera v roce 1938 a v následujícím roce je použily v Albánii. Počátkem června se 193a přesunula na letiště Sciacca na Sicílii, z něhož podnikla první válečný let proti letištím v Tunisku. Od 6. června se Sparviera 193a Squadriglie začaly zúčastňovat náletů na ostrov Malta a na konvoje, které měly tuto nepotopitelnou letadlovou loď zásobovat. Bojů proti Maltě se jednotka zúčastňovala až do srpna 1941, kdy začalo přezbrojování jednotky na CANTy Z.1007bis. Sparviero označené kódy 193-6 bylo kamuflováno na horních a bočních plochách barvami Verde Mimetico 2, Marrone Mimetico 1 a Giallo Mimetico 2, spodní plochy byly nastříkány hliníkovou barvou. Znak jednotky – Omino Elettrico – byl namalován na bocích trupu, průstřely plátna, které toto Sparviero utrpělo během náletů na Maltu, byly přelepeny záplatami, ale není zcela jasné, zda ty měly podobu britských či italských kokard. Větší průstřely byly přelepeny kousky plátna s italskou trikolorou a popiskou, kdy k poškození došlo. Pod trupovými kódy se nachází nápis CHI-MI-TOCCO'-CI-LASCIO'-LE-PENNE.
MM 22593, 252a Squadriglia, 104o Gruppo BT, 46o Stormo, Skadar, Albánie, konec 1940
Jednotka 252a Squadriglia, tvořící společně s 253a Squadriglií 104o Gruppo BT, obdržela první Sparviera 15. února 1940. V červnu toho roku se zúčastnila prvních náletů na cíle na Korsice a v Marseille, v listopadu téhož roku následoval přesun na letiště v okupované Albánii, odkud Sparviera startovala k bombardovacím náletům nad Řeckem. Sparviera, používaná 252a Squadriglií, byla kamuflována v několika kamuflážních schématech, tvořených jak skvrnami, tak i nepravidelnými pruhy. Kamufláž Sparviera s označením 252-3 tvořily nepravidelné pruhy nastříkané barvami Marrone Mimetico 53193, Verde Mimetico 53192 a Giallo Mimetico 3 na horních a bočních plochách, spodní plochy byly nastříkány hliníkovou barvou.
253a Squadriglia, 104o Gruppo BT, 46o Stormo, Gadurra, Rodos, srpen 1942
Osádky Sparvier 104o Gruppo byly na jaře 1942 přeškoleny na protilodní torpédové útoky a jednotka se nejprve v květnu 1942 přesunula na letiště Decimomanu na ostrově Sardínie, aby podnikala nálety na lodě z konvoje Harpoon, aby se následně v červenci přesunula na ostrov Rodos. Odtud podnikala průzkumné lety nad východním Středomořím a útoky proti spojenecké lodní dopravě v téže oblasti. Sparviera, používaná 252a a 253a Squadriglií proti lodím v létě 1942 byla kamuflována na horních a bočních plochách barvou Verde Oliva Scuro 2, spodní plochy byly v barvě Grigio Azzuro Chiaro 1. Vrchní olivová barva byla doplněna o nepravidelné skvrny barvou GAC 1 před nasazením z ostrova Rodos. Na kýlovce stroje 253-8, stejně jako na dalších strojích jednotky, jsou znázorněny siluety lodí, zasažených během operace proti konvoji Harpoon, kterou provedla celá 104o Gruppo BT.
256a Squadriglia, 109o Gruppo BT, 36o Stormo, Castelvetrano, Sicílie, červen 1940
Celá 109o Gruppo, tvořená 256a Squadriglia a 257a Squadriglia, vznikla spolu se sesterskou 108o Gruppo na jaře 1938 na letišti Bologna Borgo Panigale. Tyto jednotky byly vyzbrojeny Savoiami SM.79 a SM.81, s nimiž se zúčastnily okupace Albánie, po níž byly přesunuty zpět na Sicílii, odkud podnikaly nálety na Maltu a na konvoje s materiálem určeným bojujícímu ostrovu a jeho obyvatelům. Kamufláž tohoto Sparviera tvořila na horních a bočních plochách základní barva Giallo Mimetico 3, na níž byly nastříkány nepravidelné skvrny barvami Marrone Mimetico 53193 a Verde Mimetico 53192. Spodní plochy byly kamuflovány barvou Grigio Mimetico. Na obou stranách kýlovky byl namalován znak 36o Stormo, věže Asinelli a Garisenda, což jsou památky a dominanty města Bologna, na počest místu vzniku této jednotky.