Page 38
BOXART STORY
Zdobit vojenské letouny symboly či markingy
význačných výročí je v moderní době, a zejmé-
na u letectev NATO, poměrně obvyklým jevem.
Hezkým výročním markingem opatřený letoun
se pak obvykle těší modelářskému zájmu.
U letounů L-39 Albatros jsme takové pocty
v posledních letech mohli zaznamenat dvě
a obě se z pochopitelných důvodů objevily i ve
stavebnicích od Eduardu.
Tím prvním byl L-39ZA, č. 232433 z Náměšti
nad Oslavou, s vyobrazením hlavního konstruk-
téra tohoto letounu, Ing. Jana Vlčka (edice Limi-
ted, č. 2109). Druhým pak je L-39CM, č. 915254
2. stíhací letky, 31. stíhacího leteckého krídla
Vzdušných síl Slovenskej republiky z roku 2022,
připomínající 100. výročí narození českosloven-
ského stíhacího esa, S/Ldr. Otto Smika (aktuální
ProfiPACK č. 7044).
Otto Smik se narodil 20. ledna 1922 v Boržomi
na Kavkaze. Jeho otec, slovenský voják, který
tam upadl za první světové války do ruského
zajetí, se oženil, a ačkoliv se chtěl vrátit do své
vlasti, podařilo se mu to až po mnoha letech.
Rodina se třemi syny, z nichž Otto byl prostřed-
ní, se vrátila až v roce 1934. Po určitých peripe-
tiích se rodina usadila v Bratislavě. Otto, který
od malička projevoval zájem o letectví, stavěl
modely a učil se létat na větroních. Nedokázal
se však smířit se vznikem Slovenského štátu a
jeho příklonem k Německu. Ve svých čerstvých
18 letech v březnu 1940 uprchl ze Slovenska,
aby se přidal k československému zahranič-
nímu odboji. Přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko
a Irán se dostal do Francie, kde v červnu 1940
vstoupil do čs. letecké skupiny. Ještě před za-
hájením výcviku však Francie padla. Směrem
dalšího útěku byla, jako pro mnohé další, Velká
Británie.
Zde byl přijat do RAF, kde podstoupil letecký
výcvik. Britské letectvo ho povýšilo do hodnos-
ti Pilot Officer, ve strukturách československé
zahraniční armády měl však hodnost desátníka.
Tento rozpor nesli někteří českoslovenští ka-
riérní důstojníci nelibě a Smikovi během jeho
prvního působení u 312. a 310. československé
peruti stavěly do cesty nemalá příkoří. Jen
po několika dnech proto Smik na vlastní žá-
dost přestoupil k britské 131. peruti, později ke
122. peruti RAF.
U ní již 13. 3. 1943 dosáhl svého prvního ví-
tězství. Byl jím pravděpodobný sestřel Bf 109.
V květnu 1943 přešel k 222. peruti, kde své skóre
zvyšoval až na 7 a 1/2 letounů sestřelených jistě,
2 pravděpodobně a 3 poškozené. S tímto skóre,
po odpočinku od operačního létání, nastoupil už
jako jeden z nejúspěšnějších československých
stíhačů druhou operační túru. V březnu 1944 se
vrátil k československé jednotce, tentokrát 310.,
později 312., peruti.
Ve funkci velitele letky byl 3. 9. 1944 sestře-
len nad Nizozemím. Po nouzovém přistání se mu
podařilo dostat za spojenecké linie a po nece-
lých dvou měsících byl zpět v Anglii. 13. 11. 1944
se stal velitelem 127. perutě RAF, se kterou pod-
nikal zejména doprovody bombardérů a útoky
na pozemní cíle při podpoře vlastních invaz-
ních vojsk. Po patnácti dnech v této funkci byl
však Otto Smik znovu sestřelen. Tentokrát se
mu útok na nádraží v nizozemském Zwole stal
osudným. Jeho Spitfire několikrát zasáhl flak
a letoun havaroval u statku Blooksteeg nedale-
ko Zwole. Otto Smik v troskách letounu zahynul.
Zároveň byl sestřelen jeden z jeho wingmanů,
Belgičan Henri L. J. Taymans, jehož letoun se
zabořil do bahnitého příkopu u železniční trati.
Řadou chybných identifikací, kterou spustili již
Němci při pohřbení jednoho z obou letců a ve
které pokračovaly belgická a následně i brit-
ská vyšetřovací komise, bylo zaděláno na omyl
a záhadu, kterou se podařilo rozplést až v roce
1965.
Od roku 1994 je slavný pilot pohřben ve Slá-
vičím údolí v Bratislavě. Za úspěšnou bojovou
činnost obdržel Otto Smik mnoho vojenských
vyznamenání: pět Čs. válečných křížů 1939-
45, Čs. medaili Za chrabrost, Řád MRŠ III. třídy,
francouzský Croix de Guerre s palmou a britská
vyznamenání Defence Medal a Air Crew Europe
Star. Běhen války prošel 263 operačními lety,
z toho 215 nad nepřátelským územím. Sestřelil
jistě 11 nepřátelských letounů, 1 pravděpodobně
a 3 poškodil; kromě nich zničil v letu i 3 střely
V-1 a řadu pozemních cílů. Smikovo připome-
nutí na ocasních plochách Albatrosu č. 915254
je jednou z výrazných poct, jakými si slovenské
letectvo připomnělo jeho odkaz.
Pro více informací o Otto Smikovi a jeho le-
tounech doporučujeme knihu Z. Hurta „Naši se
vracejí“ (Eduard, 2013), nebo webové stránky
leteckého spolku Classic Trainers.
Ilustrace: Antonis Karydys
L-39C Albatros
Text: Jan Zdiarský
#7044
INFO Eduard38
Únor 2024