Page 9
Doplňková výstroj a výzbroj / Rüstsätze R
Pro Bf 109 G-6 byly, stejně jako pro ostatní verze Bf 109 G, k dispozici do-
plňkové sady instalované v dílnách u útvarů nebo v servisních střediscích
při revizích. Výzbrojní sady byly následující:
Rüstsatz R1: pumový závěsník (Abwurfwaffenanlage) ETC 500 IX b pro jednu
250kg leteckou pumu.
Rüstsatz R2: pumový závěsník (Abwurfwaffenanlage) 4 x ETC 50 VII d pro
čtyři 50kg letecké pumy.
Rüstsatz R4: vypouštěcí zařízení / pumový závěsník pro 24 malých pum
SD 2 (Abwurfwaffenanlage für 24 SD 2).
Rüstsatz R6: podkřídelní gondoly s kanónem MG 151/20 (Flügelgondel –
bewaffnung zwei MG 151/20 mm (1).
Titulní fotografie: Luutn. Kyösti Karhila z 3/HLeLv 24 v kokpitu stroje MT-461 na základně Lappeenranta v červenci 1944. Tento letoun s WNr. 165342 a Stammkennzeichen SZ+PG jednotka obdržela na
konci června 1944. Finští letci na něm dosáhli celkem 18 vítězství, z toho Karhila docílil osmi úspěchů [Foto: SA
-
Kuva].
Ve druhém díle článku Gustav VI. se budeme věnovat výzbrojním, výstrojním doplňkovým a konverzním sadám. Po nich pak přijdou na
řadu fotoprůzkumné verze Bf 109 G-6, včetně fotoprůzkumného speciálu Bf 109 G-8, výšková verze Bf 109 G-5 a na závěr pak Bf 109
G-14, která byla de facto shrnutím všech úprav a vylepšení průběžně zaváděných do výroby během dlouhého vývoje řady Bf 109 G-6
a jejích variant.
Rüstsatz R2
Rüstsatz R6
Letecké rakety BR 21 vznikly adaptací šes-
tihlavňového pozemního raketometu Nebel-
werfer 42 ráže 21 cm pro zavěšení jeho vy-
pouštěcích rour (raketnic) pod křídlo letadla.
V případě Bf 109 G-6 a Fw 190 A-8 byla pod
každou polovinou křídla zavěšena jedna ra-
ketnice pod úhlem 15° vůči ose profilu křídla.
Hmotnost rakety činila 112,6 kg, poháněna
byla pevným palivem o hmotnosti 18,4 kg
a hlavice obsahovala 40,8 kg výbušniny.
Úsťová rychlost střely byla 320 m/s, účinný
dostřel 1200 m, raketa byla stabilizována ro-
tací. Protože raketnice významně zhoršovaly
letové vlastnosti a rychlost letadla, bylo
možné je v případě potřeby odhodit.
Použití střel BR 21 bylo testováno a laděno
stíhacími skupinami JG 1 a JG 11. Ty je také
poprvé bojově nasadily 29. července 1943 při
náletu USAAF na Kiel a Warnemünde. Během
srpna byla bojová taktika dále vyvíjena a BR
21 se dostávaly postupně k dalším jednotkám.
17. srpna 1943 byly nasazeny při známém
americkém „dvojitém“ náletu na Schwein-
furt a Regensburg, při němž USAAF ztratila
60 bombardérů a dalších 95 bylo poškoze-
no s různě závažným rozsahem poškození.
Z nich velká část byla po návratu odepsána.
Především tomu tak bylo u 3. bombardo-
vacího wingu 8. letecké armády pod velením
plukovníka Curtise LeMaye, který útočil na
Regensburg, po náletu pokračoval směrem
torových bombardérů, operujícím v hloubce
německého vzdušného prostoru bez stí-
hacího doprovodu, jako tomu bylo právě
v případě náletu na Schweinfurt a Regens-
burg. Ve druhé polovině roku 1943 byla
německá taktika boje proti americkým
svazům těžkých čtyřmotorových bombardérů
natolik účinná a způsobovala Američanům
tak těžké ztráty, že po druhém náletu na
Regensburg v říjnu 1943 zastavila 8. letecká
armáda USAAF na pět měsíců velké nálety na
Německo. Ty obnovila až v únoru 1944 poté,
co měla k dispozici dostatek doprovodných
stíhaček s dlouhým doletem, které dokázaly
bombardérům zajistit doprovod po celé trase
letu.
BR 21 byly používány také k útokům na for-
mace středních bombardérů jak na západní
frontě, tak ve Středomoří. Za války bylo vy-
robeno celkem 402 600 raket 210 mm Wfr. GR.
21 (Wurframmen Granate 21), v tomto čísle
jsou započítány jak rakety pro pozemní, tak
letecké raketomety.
Rüstsatz R3
Rüstsatz W: Bordrakete BR 21 cm
Rakety BR 21 cm, také značeny W.Gr.21 nebo
Wfr.Gr.21, slangově nazývány Dödel (blbec, a řada
jiných nespisovných významů), byly pro Bf 109 G-6
novou a také charakteristickou výzbrojí, u jiné
verze Bf 109 G není jejich operační použití dolože-
no. Kromě Bf 109 G-6 byly nasazeny na Fw 190 A
různých verzí a na dvoumotorových Bf 110 G-2,
Me 210 a Me 410. Bf 109 G-6 vyzbrojené dvojicí ra-
ket mohly být značeny Bf 109 G-6/w.
na jih a přistával na amerických základnách
v severní Africe. Nutno ovšem poznamenat,
že nasazení BR 21 bylo jen jedním z mnoha
důvodů tak těžkých ztrát.
U jednotek obrany Říše (Reichsverteidi-
gung) byla v rámci Gruppe obvykle vyčleně-
na jedna Staffel, vybavená Bf 109 G-6/w,
nazývaná Werferstaffel. Taktika nasazení
spočívala v útoku v síle celé Gruppe, z níž jed-
na Staffel (obvykle 12 letadel) byla vyzbroje-
na raketami BR 21. Ta útok zahájila odpálením
svých raket ve vzdálenosti 600 až 1000 m
na formaci (box) bombardérů. Používaly se
především časované roznětky, i když bylo
možné použít i nárazové roznětky. Časované
roznětky odpálily rakety uvnitř formace/
boxu bombardérů, jejímiž cílem bylo rozbít
formaci a oddělit z ní případně poškozené
stroje, na které pak útočily další Staffel ze
sestavy útočící Gruppe, vybavené stíhačkami
vyzbrojenými výhradně hlavňovou výzbrojí.
V případě jednotek s Bf 109 G-6 šlo často
o Bf 109 G-6/R6 s podvěšenými kanónovými
pouzdry s kanóny MG 151/20.
Šlo o účinnou bojovou taktiku, úspěšnou
především proti svazům těžkých čtyřmo-
Výstrojní sady byly následující:
Rüstsatz R3: 300 litrová přídavná nádrž (300 Liter Kraftstoffzusatztank)
Byly používány různé typy nádrží:
Rakety BR 21 / instalace raketnic na křídle
HISTORIE
INFO Eduard
9
Únor 2024