![]()
Erich Hartmann s 352 vítězstvími na kontě je stí-
hačem, jehož jméno znají i lidé, kteří se o Luftwaffe
nezajímají. Velkým tématem je počet jeho vítězství
a jejich věrohodnost. Z první stovky vítězství Ericha
Hartmanna lze podrobně srovnat se sovětskými
ztrátami 38 sestřelů, díky tomu, že je znám jejich
čas a místo, kde k sestřelu došlo. Vycházím z pře
-
hledu, který zveřejnili Danny Case a Nick Hector.
K těmto 38 vítězstvím nelze na straně protivníka
dohledat 13 ztrát, které by okolnostem sestřelu
odpovídaly. Naopak, 25 obětí, jež identifikovat lze,
představuje více než 60% věrohodnost Hartmann
-
ových vítězství z tohoto období. Podobnou analý-
zu připravil Ivan Lavriněnko se zaměřením na 35
vítězství, které si Hartmann připsal v bojích nad
Rumunskem mezi 31. květnem a 6. červnem 1944.
Z analýzy vyplynulo, že na rozdíl od řady Hartmann-
ových kolegů, jejichž nároky byly velmi přesné, ve
skutečnosti tento miláček propagandy ve výše uve
-
deném období sestřelil jen jeden letoun a dalších
šest až sedm sovětských letounů se s větší nebo
menší mírou pravděpodobnosti mohlo stát obětí
buď Hartmanna, nebo jiných německých pilotů.
Obdobně na tom byly Hartmannovy výsledky při
bojích nad Maďarskem na přelomu let 1944 a 1945.
Autoři Dan a Gábor Horváthovi publikovali jejich
detailní analýzu v knize Verified victories; Top JG 52
Aces over Hungary 1944-45. Z jejich práce vyplývá,
že z 34 vítězství, která Hartmann v soubojích nad
Maďarskem nárokoval, lze doložit jen sedm, jichž
docílil určitě, nebo se na nich mohl podílet. To je
ne větší než 22% věrohodnost vítězství. Pro srov
-
nání, u Gerharda Barkhorna byla ve stejném období
přesnost jeho nároků na úrovni až 79 % a vítězství
Helmuta Lipferta mají ve srovnání se sovětský
-
mi ztrátami až 93% přesnost. Tito dva letci měli
v dřívějším období nižší přesnost svých nároků, což
dokládá Ivan Lavriněnko ve své publikaci, která se
věnuje bojům nad Krymem v období 1943-1944.
Dovolím si konstatovat, že věrohodnost Hartma
-
nnových vítězství klesala s jeho kariérním postu-
pem a jeho nárokovaná vítězství byla nejméně
přesná, když se blížil nějaký významný milník
v počtu jeho sestřelů a na letišti byl filmový štáb
a fotografové. Günther Rall ve svých pamětech
vzpomíná, že Hartmanna nikdy nechtěl jmenovat
do velení Staffel, a došlo k tomu jen díky tomu, že
když byl Rall, jako Kommandeur III./JG 52, na dovo
-
lené, jmenoval Hartmanna do čela 9./JG 52 v Rallo-
vě nepřítomnosti jiný důstojník.
Jednou ze stíhacích jednotek Luftwaffe, která
na počátku roku 1945 bojovala v Maďarsku, byla
I./JG 53 pod velením Maj. Jürgena Hardera. Tuto
Jagdgruppe vedl téměř po dobu jednoho roku
a reformoval ji na jednu z nejúspěšnějších jednotek
v jižní části Evropy. Avšak 22. ledna ji musel opustit,
protože byl jmenován Kommodorem JG 11 se zá
-
kladnami v Německu. Jednotku krátce v zastoupení
vedl Hptm. Ernst, ale na konci ledna byl jmenován
velitelem I./JG 53 Hptm. Erich Hartmann, který do
té doby v Maďarsku vedl 4./JG 52 v rámci II./JG 52.
Velení I./JG 53 byla jeho první příležitost ujmout se
vedení Jagdgruppe. Je podivné, že byl jmenován
do takové funkce mimo JG 52, brzy se do totiž své
„domovské“ jednotky vrátil, a to ve funkci velitele
I./JG 52 ve Slezsku.
Během své krátké služby u I./JG 53 Hartmann
okamžitě nařídil přetřít horní plochy letounů
I./JG 53 smývatelnou bílou barvou, o bojovou čin-
nost však projevoval mizivý zájem. To bylo pro jeho
nové podřízené zklamáním. Ale vysvětlovali si to
tím, že Hartmann zřejmě neviděl v dalších bojích
velký význam, a navíc všech vojenských vyzname
-
naní již dosáhl. Po čtrnácti dnech Hartmann předal
velení I./JG 53 Hptm. Lipfertovi, který dosud velel
6./JG 52.
Zajímavým tématem je osobní letoun, který
Hartmann v tomto období používal. Marek Ryś
jej ztvárnil na boxartu stavebnice Gustav part
2. Na počátku ledna 1945 disponovala I./JG 53
dvěma stroji Bf 109 G-6/U4, deseti letouny verze
G-14/U2, šestnácti Gustavy verze G-14/U4 a dvěma
G-10/U4. Na několika fotografiích Hartmanno-
va stroje je dobře viditelný kryt baterie v zadní
části kokpitu, což by mělo indikovat verzi G-14.
S Hartmannovým strojem však létal i jeho wing-
man Ofhr. Erich Somavilla a v jeho zápisníku letů
má tento letoun poznačen jako verzi G-6. Soma
-
villův osobní letoun byl verze G-14/AS. Na fotografii
Hartmannova Bf 109, kterou jsem před lety objevil
v digitálním archivu Preussischer Kulturbesitz, je
patrné, že stroj nemá nasávání na bocích kokpitu
pod větrným štítkem překrytu kabiny, což jako jeho
výrobce identifikuje závod Erla. Podle názoru ně
-
kterých badatelů se jedná o Bf 109 G-6 výrobního
závodu Erla ze sérií 412xxx nebo 413xxx. Netroufnu
si potvrdit, zda tomu tak je nebo ne. Výroba těchto
sérií končila v srpnu 1944 a v uvedených blocích
byly vyrobeny jak Bf 109 G-6/U2, tak i Bf 109 G-14.
Každopádně, při stavbě tohoto Hartmannova letou
-
nu podle instrukcí návodu použijte správný větrný
štítek a rovněž bouli na pravé straně motorového
krytu. Fotografie Hartmannova letounu najdete na
blogu Falke Eins, jehož autorem je Neil Page.
Erich Hartmann na snímku z jara 1944 po udělení
Dubové ratolesti k Rytířskému kříži.
Foto: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Tulipánové markingy zavedl na svých letounech v roce 1943 Hermann Graf. Poté, co se na podzim 1944 stal Kom
-
modorem JG 52, se tento vzor objevil i na několika letounech Ericha Hartmanna a rovněž na strojích štábu JG 52.
Během krátkého působení Hartmanna u I./JG 53 se černý tulipán objevil i na jeho osobním letounu s označením
velitele Gruppe. Po odchodu Hartmanna od jednotlivých jednotek byly některé letouny s tulipánovým vzorem
převzaty a používány dalšími piloty.
ČLÁNKY
Hartmannův
Gustav
INFO Eduard38
Duben 2024